Drama filmy

Sága murárskeho rodu Pichandovcov odohrávajúca sa prevažne na malej slovenskej dedine zachytáva časový úsek tridsiatich rokov (1887 – 1917). Prvá časť zachytáva život Martina Pichandu v časoch rozvoja murárskeho remesla, v druhej časti sa do popredia dostáva jeho syn Samo, žijúci v období vyostrujúcej sa spoločensko-politickej krízy, ktorá napokon vyústila do 1. svetovej vojny…

V televizní dramatizaci podle vlastní předlohy se její autor spisovatel Norbert Frýd inspiroval skutečnou událostí – tragickým osudem herečky Anny Letenské. V roce 1944 je populární filmová herečka Hlínová zatčena gestapem za to, že poskytla útočiště člověku z odboje. Filmový producent ji pomocí svých styků s nacisty vyreklamuje, aby mohl dotočit roztočený film. Těsně před posledním natáčecím dnem herečka Hlínová pochopí, že je neustále střežena a chce utéct. Je však znovu zatčena. Odchází do vězení s pocitem lítosti, že její postoj proti okupantům nebyl aktivnější.

Mladý zedník Kašpar se po třech letech vojny vrací do civilu. Chce se ubytovat u přítele Kryštofa, sklepní byt je ale prázdný. Přítel je po smrti a z jeho dcery Márynky, na niž Kašpar celou vojnu myslel, se stala lehká holka. Lén zjistí, že příčinou všeho zla je bohatý kupec Konopík. Po dlouhém a marném hledání spravedlnosti se mladý muž rozhodne vzít zákon do vlastních rukou… Silnou stránkou poměrně neznámého snímku, který v roce 1959 natočil Karel Steklý, jsou výborné herecké výkony představitelů hlavních postav. V titulní roli zazářil Radoslav Brzobohatý: role Kašpara Léna byla jeho filmovým debutem. V roli kupce Konopíka uvidíme skvělého Jana Pivce a nešťastnou Kašparovu lásku Márynku hrála Ivanka Devátá. K přesnému a sugestivnímu vylíčení doby…

Námětem filmu z roku 1965 je stejnojmenná vzpomínková novela Františka Hrubína, kterou autor spolu s režisérem Otakarem Vávrou volně přepracoval do filmového scénáře. Vypráví v ní o krátkém návratu stárnoucího muže do vesnice, v níž prožil mládí a o pokus navázat tam, kde před lety skončil. Pro hlavní roli si Otakar Vávra vybral Karla Högera, který v tomto filmu podal jeden ze svých největších výkonů před kamerou.

Touha splnit si životní sen je motorem snad každého z nás. Ale takový motor, jaký v sobě skrývá už od dětství Michael Edwards (Taron Egerton), nemá jen tak někdo. Jeho touha je zdánlivě prostá a přímočará: Stát se olympionikem a reprezentovat Velkou Británii na některých olympijských hrách v nějakém sportu, celkem jedno ve kterém. A tak malý Michael vyzkouší mnoho různých atletických disciplín, aby sebe i své okolí ujistil o nedostatku jakéhokoliv sportovního talentu ve sportech, které by mu umožnily účast na letních olympijských hrách. Proto se soustředí na hry zimní. Ale ani ve sjezdovém lyžování nemá zrovna moc štěstí a ani talentu. Většina lidí by to už dávno vzdala, ale Michael takovým měkkotou není. Jeho poslední šancí jsou skoky…

Když ovdověla, naplánovala si nový život na venkově, kde převzala veterinářskou praxi. Ale nic nejde podle plánu, navíc ji zaujal jeden muž…

Spisovatel a scenárista Paul Javal pracuje na zakázce pro velké italské studio. Uprostřed práce začne pochybovat, zda se nezaprodal a nezpronevěřil svým uměleckým ambicím a ideálům, které s ním do jisté míry sdílí i jeho žena, která jím začne postupně pohrdat… Každá z postav filmové adaptace románu Alberta Moravii, ať je to spisovatel (Michel Piccoli), režisér (ztvárněný legendou němého filmu Fritzem Langem), producent (Jack Palance), či symbol krásy a zároveň zbožňovaná ikona (Brigitte Bardot) reprezentují filmový svět a filmové umění z mnoha hledisek, úhlů pohledů jako zamyšlení nejen nad filmovým průmyslem jako takovým, ale také nad postavení scénáristy a režiséra, jejich vnitřního světa, emocí a příběhů, které vytvářejí a do jisté míry i žijí… Jeden z nejproduktivnějších režisérů francouzské nové…

Poslední ze tří čechovovských inscenací režiséra P. Lébla. Stárnoucí a neúspěšný strýček Váňa se v Divadle Na zábradlí pokusí zabít slavného profesora Serebrjakova.Enfant terrible českého divadla sklonku osmdesátých a devadesátých let minulého století Petr Lébl vytvořil výraznou éru ve vývoji Divadla Na zábradlí. Vedle současné dramatiky se Lébl zaměřil na ruskou klasiku a především díla A. P. Čechova. Po úspěšných představeních Ivanov a Racek to byl Strýček Váňa, kterého dnes nabízíme divákům po šestnácti letech od televizní premiéry, jíž se už režisér nedožil. V duchu postmoderny vybavil Petr Lébl představení řadou zdánlivě nesourodých, provokujících prvků, spoustou různé hudební produkce (herci si například zazpívají Matuškovy Růže z Texasu), akce jako kopání do míče a jiné „schválnosti“, které však ve výsledku vedle exponovaného herectví protagonistů…