Dokumenty

Soňa Zejdová-Hanzlovská (29. 7. 1964 – 19. 1. 2010) byla výrazná osobnost české taneční divadelní scény osmdesátých a devadesátých let 20. století. Sólistka baletu ND Brno, SND Bratislava a Theater Bonn se narodila v Brně, jemuž také zasvětila převážnou část své kariéry. Její Giselle, Odetta-Odilie v Labutím jezeře nebo princezna Aurora ve Spící krasavici jsou nadále pro mnohé pamětníky nepřekonaným a nezapomenutelným zážitkem. Zejdová byla ideální představitelkou lyrických rolí a tanečních postav v klasickém baletním repertoáru, které vyžadovaly vrcholnou klasickou taneční techniku, cit pro stylovou čistotu a hluboký emocionální projev. Své mimořádné umění prokázala i vítězstvím a medailovými umístěními na domácích baletních soutěžích nebo na mezinárodním tanečním poli – byla držitelkou Grand Prix prestižní mezinárodní baletní soutěže v Lausanne a též…

Laureát Ceny Thálie a dalších významných ocenění a jeden z největších československých choreografů 20. století Pavel Šmok pobýval koncem života na své milované chalupě, kde jej také zachytila kamera režiséra Ondřeje Kepky. Mezi lety 2012 až 2017 vzniklo několik unikátních záběrů, ve kterých se režisér snažil vypátrat, v čem byl základ jedinečnosti Pražského komorního baletu. Podobnou otázku kladl autor i nejbližším mistrovým spolupracovníkům. Na některé otázky se podařilo najít odpovědi, na jiné nikoliv, ale každopádně film zachycuje osobnost jedinečného choreografa, jeho smysl pro divadlo, pohyb, ale také pro osobitý humor. Dokument vznikl k nedožitým 90. narozeninám prof. Pavla Šmoka v produkci neziskové společnosti Balet Praha o.p.s.

Od Hitlerova vzestupu k moci v roce 1933 po jeho smrt v roce 1945 žily miliony Němců pod vládou historicky nejznámějšího autoritářského režimu zodpovědného za systematický útlak, přesídlování a vraždy milionů lidí. V této sérii prozkoumáme realitu všedních dní života v nacistickém Německu, jak lidé žili a jak se zotavovali ze zkušenosti života pod nacismem. Jde o příběh života v Hitlerově Říši – a volných chvil, vzdělávání, náboženství, násilí a smrti.

Naši archeológovia na vykopávkach mayskej kultúry v Guatemale.

Rozhodli se obsadit řadu ostrovních skupin ve středním Tichomoří, odkud mohli vést pomocí nejmodernějších bombardérů B-29 s dlouhým doletem přímé vzdušné údery na japonské domovské ostrovy. V červnu 1944 proto obsadili odlehlá souostroví a nyní se blížili k ostrovní skupině v části Tichého oceánu, nazývané Filipínské moře. Souostroví Mariany obývali japonští civilisté a jejich ostrov Saipan, který dělí od Tokia pouhých 2400 km, mohl díky tomu posloužit jako ideální bombardovací základna. Císař Hirohito se obával nejhoršího. Budoucnost jeho země i dynastie byla ohrožena, proto nařídil udělat vše pro to, aby ostrovy zůstaly i nadále japonské. Pro vojáky, kteří císaře uctívali jako živoucího boha, to byl důležitý rozkaz. I proto bránili Saipan ze všech sil. Nešlo však jen o obranu. Japonci…

Česká republika již delší dobu rozvíjí partnerství s Gruzií, jako jednou ze šestice prioritních zemí zahraniční rozvojové spolupráce. Především horské oblasti, tak typické pro gruzínskou krajinu a její obyvatele, se dnes střetávají s řadou sociálně-environmentálních problémů. Divákům je představena málo známá oblasti Aragvi, kterou návštěvníci často jen projíždí během cesty za mediálně známějšími lokalitami. Tady se jedná o rozsáhlou horskou oblast s unikátní historií lidského osídlení tvořeného třemi svéráznými etniky obývající tři hlavní údolí – Guadamakari, Chevsureti a Pshavi.