Komedie

Hrdiny filmu inspirovaného vlastními režisérovými zážitky jsou dva nerozluční kamarádi (Lukáš Vaculík a Sagvan Tofi), kteří po absolvování průmyslovky nastupují do velkého strojírenského závodu. Tady prožívají první pomaturitní rok života, tady se jejich neujasněné představy a ideály střetávají s naprosto odlišnou socialistickou životní praxí.

Tragikomedii podle románu Milana Kundery natočil režisér Jaromil Jireš v roce 1968. Mottem filmu je výrok Jirešův: „Škody spáchané na člověku nelze odstranit jako třeba rozbitou dlažbu, protože lidská srdce mají svou paměť.“ V čase vzniku šlo o jeden z mála filmů, který otevřeně hovořil o deformacích 50. let, které měly vliv na pokřivení lidských charakterů. Hlavní hrdina Ludvík Jahn představuje oběť, která se ani po letech nedokáže vyrovnat s utrpěnou křivdou. Chce se za ni pomstít, ale nakonec se všechno obrátí proti němu. Po letech se vrací do rodného jihomoravského města. Rozhodne se svést manželku Pavla Zemánka, který mu zničil život. Ve vzpomínkách se vrací do minulosti, kdy ho za pohlednici se žertovným textem vyhodili ze školy, přišel o…

U starosty Bartoše se sejde třináct hostů. Přítomní jsou nešťastným počtem zneklidněni, a tak uvítají, když se objeví další host, navíc čtrnáctý také podle jména. Vše by bylo v pořádku, ale mladý Pavel Čtrnáctý se zahledí do starostovy dcery Emy a neodolá jejímu půvabu a políbí ji. Dívka se rázem stane předmětem klepů. Zvědavá paní Linhartová by si ráda celou záležitost objasnila a pozve k sobě společnost, se kterou chce všechno probrat. Náhodou je hostů opět třináct. Počet nakonec doplní nový knihovník Linhartových. K překvapení všech je to znovu Čtrnáctý. Téhož večera, poté co si prohlédl vzácné tisky, Pavel zmizí. Pod jménem Hubert Malina se stane vzápětí dokonalým komorníkem průmyslníka Berseckého. Když usvědčí Quida Alexyho, snoubence Berseckého dcery, z loupeže,…

Měkký šéf, ve snaze, aby jeho zaměstnanci byli propojení a efektivní, po nich chce, aby spolu komunikovali a pracovali tváří v tvář doslova celý den.

V roce 1890 žili na malém ostrůvku v Jižní Americe dva misionáři, otec Pedro de Leon a otec G. Jejich misionářská činnost se ovšem poněkud vymykala běžným postupům, což mělo za následek, že na ně chodily biskupovi pravidelné stížnosti Otec Pedro a otec G se právě chystají na cestu lodí, během níž chtějí prodat papoušky a žoky pepře a za utržené peníze přivézt svým ovečkám vše, co potřebují. Když dorazí k cíli své cesty, chtějí prodat náklad pepře, zjistí ale, že hamižný guvernér, markýz Gonzaga, svévolně snížil cenu pepře, a to tak, že místní obyvatelé budou ještě ožebračenější, než jsou nyní. Oba bratři ošetřují nemocné a káží o tom, že lakomce a ty, kteří se snaží obohatit na úkor jiných,…