Naučný

Zchátralé barokní divadlo a jízdárna patřící k zámku ve Valticích na Břeclavsku procházejí nyní rozsáhlou obnovou. V létě 2015 by měl být jeden z největších a nejdražších projektů obnovy moravských památek hotov. Protože je to unikátní příležitost, jak pozorovat záchranu zámeckých prostor, kterým hrozila demolice, chtěli bychom časosběrnou metodou dokumentovat zrod nového divadla. Časosběrnou linii dokumentu bude protínat rovina minulého osudu a především budoucího života tohoto prostoru. V září 2015 byla budova slavnostně uvedena do provozu představením barokní opery slavného neapolského skladatele Domenica Sarriho Didone abbandonata, kterou nastudovala sdružení Hudební lahůdky a Opera na cestách. Mladí špičkoví interpreti a dobové nástroje jsou zárukou autentického provedení, které v prostředí valtického barokního divadla zajistí velký zážitek. Díky památkovému průzkumu a dochované dokumentaci…

V roce 2019 požár nejslavnější francouzské katedrály šokoval svět plameny viditelnými na míle daleko. O pět let později byla katedrála s láskou přestavěna a zrestaurována díky darům ve výši více než 850 milionů eur. Co znamená znovuotevření tohoto posvátného místa pro Pařížany? Celovečerní snímek shrnuje pětileté úsilí a výzvy spojené se zabezpečením, konsolidací a obnovou Notre-Dame, který se znovu otevřel veřejnosti v prosinci 2024. Přináší jedinečný pohled na 5 let prací v srdci největšího restaurátorského projektu, který se začal natáčet v roce 2019, a zahrnuje tak celou historii restaurování.

Ať už se čísla používají k počítání, měření nebo odemykání telefonu, jsou součástí lidských dějin od nepaměti. I když je dnes každý zná, často nevíme, jak se k nám dostala. Od pravěku až po digitální revoluci se odhalují tajemství a vývoj těchto deseti univerzálních symbolů. Malé symboly s nekonečnou mocí, čísla, způsobily revoluci ve vývoji lidstva a poháněly vzestup našich civilizací. Tento dokumentární seriál cestuje napříč několika tisíciletími a kontinenty, aby se vrátil k jejich historii a prozkoumal jejich ekonomické, vědecké a politické dimenze.

S konceptem art brut přišel ve čtyřicátých letech dvacátého století francouzský malíř a sochař Jean Dubuffet, jenž tímto pojmem označoval díla, která sbíral po blázincích, věznicích nebo zapadlých vesničkách. Spatřoval v těchto artefaktech skutečnou podstatu umění: ryzí tvůrčí touhu, bez příkras a doprovodných teorií. K jeho fascinujícím objevům patřila Aloise Corbazová, která malovala, jak je typické pro tento druh tvůrců, jen pro sebe, nikoliv pro ostatní. Veškerý význam a smysl art brut spočívá v tvůrčím procesu. Francouzský dokument představuje celou řadu nesmírně zajímavých umělců tohoto specifického žánru, či spíše podoby výtvarné tvorby. „Syrovému umění“ teď otvírají dveře i ta nejprestižnější muzea. Mezi nimi pařížské Centre Pompidou, kterému v roce 2021 věnoval skoro tisíc děl Bruno Decharme, jeden z nejvýznamnějších sběratelů…

Po kopí osudu, známém rovněž jako svaté kopí, prahli císař Konstantin, Napoleon i Hitler. Je jednou z nejvíce fascinujících relikvií v historii náboženství, protože s ním prý římský legionář Longinus probodl bok Ježíše Krista po jeho ukřižování. Tento dokument se vydá do Jeruzaléma, Paříže nebo Vídně, aby v kombinaci s vědeckými výzkumy a zkoumáním historie probádal dva tisíce let starou historii tohoto mimořádného artefaktu.