Naučný

Sir David Attenborough už desítky let neúnavně bojuje na poli ochrany přírody. Jeho průkopnické poznatky o životě na naší planetě nám umožnily nahlédnout do řady nových světů. Říká se o nich, že jsou „největším experimentem přírody“. Když mu bylo 85 let, mnozí se domnívali, že odejde do důchodu. V průběhu následujících sedmi let však zahájil novou éru natáčení dokumentárních pořadů o přírodě. Znovu se vrátil na řadu známých míst po celém světě. Jeho cílem bylo pomocí nejmodernější techniky ukázat divákům svět přírody z úplně jiné perspektivy.

Stavba nejznámější novodobé katedrály, zapsané mezi památky UNESCO, byla zahájena již před 140 lety v roce 1883. Je uskutečněním neuvěřitelně smělého snu architektonického génia – Antoni Gaudího… Historie chrámu Sagrada Familia je důkazem urputné snahy vybudovat dílo, které se bude od prvních skic až po současnou stavbu vymykat běžným zákonům architektury. Světoznámý klenot Barcelony, hlavního města Katalánska, byl částečně postaven ještě za života svého autora, Antoni Gaudího, a stal se uměleckým a technickým dobrodružstvím pro několik generací architektů z celého světa. Úkol dobudovat katedrálu byl o to obtížnější, že byla po smrti geniálního tvůrce zničena část plánů a modelů. Jaká architektonická tajemství, jaké umělecké mistrovství v sobě Sagrada Familia skrývá a jak se v její podobě odrážejí myšlenky a povaha jednoho…

Nemluvil anglicky, při práci zásadně používal tlumočníka. Přesto se o něm mluví jako o „muži, který vynalezl Ameriku“ a svůj poslední snímek dokonce Americe věnoval. Sergio Leone natočil pouhopouhých sedm filmů, z nichž pět bylo „čistokrevnými“ westerny. Svět si je navždy bude pamatovat nejen díky nápadité režii a skvělým hereckým výkonům amerických hvězd jako byli Clint Eastwood, Henry Fonda, Charles Bronson či Robert De Niro, ale také díky nádherné hudbě režisérova přítele a souputníka jménem Ennio Morricone. Netřeba dodávat, že nejslavnějšími Leoneovými snímky jsou Tenkrát na Západě, Hodný, zlý a ošklivý, Pro hrst dolarů a Tenkrát v Americe.

Martin Clunes se vydává na fantastickou cestu, při které urazí deset tisíc mil z východu na západ, aby prozkoumal ostrovy rozeseté podél břehů Spojených států amerických, jež dohromady představují obrovskou plochu souše. Více než osmnáct tisíc ostrovů má oficiálně zaregistrovaný název, ale mimo to existuje v daných geografických oblastech několik tisíc drobných ostrovů a ostrůvků, které jsou dosud bezejmenné. Každý ostrov má svoje svérázné rysy a jedinečnou historii a ukazuje nám jinak dobře známé Spojené státy ze zcela nového úhlu pohledu. Martin cestuje na Havaj a podívá se na místa vzdálená od pláží zalitých sluncem, aby na vlastní oči viděl, jakou zkázu způsobila neustále rostoucí lávová pole, potom se přemístí na Aljašku, na území pokryté hustými lesy a zasněženými ledovci,…

Režisér Matej Mináč se znovu vrátil k osobě Sira Nicholase Wintona a po hraném snímku Všichni moji blízcí (1999) a dokumentu Síla lidskosti – Nicholas Winton (2001) přináší koláž autentických vzpomínek a hraných dotáček, kterou rekapituluje činnost tohoto vzácného člověka, který ve svých devětadvaceti letech zachránil stovky židovských dětí. Závěrečné kapitoly poukazují na Wintonovu obdivuhodnou vitalitu (v době natáčení mu bylo sto let) i na kuriózní fakt, že jeho počínání zůstalo dlouho neznámé. Příslušné dokumenty našla koncem osmdesátých let náhodou jeho manželka.

Významné historické události XX. století, tak jak je zachytily filmové a televizní kamery.(

Škoda lásky je ve světě zřejmě nejznámější česká píseň, která se stala velmi oblíbenou v mnoha zemích během 2. světové války. Složil ji v roce 1927 Jaromír Vejvoda jako instrumentální skladbu a hrál ji se svým orchestrem pod názvem „Modřanská polka“. Do dnešní podoby ji upravil skladatel o dva roky později, kdy skladbu otextoval Václav Zeman a nazval Škoda lásky. Tehdy také vykročila na svou uměleckou pouť po koncertních pódiích i tanečních sálech v blízké i daleké cizině. Nezalekla se ani moře, když přeplula doslova všechny oceány. V roce 1938 německý harmonikář Will Glahé ji přetavil do německé verze pod názvem Rosamunde. Těsně před válkou zakoupil práva pro americký trh Shapiro Bernstein a píseň vydal pod jménem Beer Barrel Polka,…

Lidské tělo. 206 kostí, 650 svalů. Opatřené srdcem, které se stáhne tři miliardkrát za život. A plícemi, do nichž proudí vzduch průduškami o celkové délce dva a půl tisíce kilometrů. To vše dokonale řízené miliardami nervových buněk a miliardami kilometrů generické informace vytvářejících kombinace, které z každého z nás činí jedinečnou bytost. Celkem 100 bilionů buněk. To vše tvoří naše tělo. Tělo, které nás každý den bere na cestu plnou zázraků, překonává samo sebe, dosahuje nových cílů a posouvá hranice lidských možností.

Největší řeky světa pramení v těžko přístupných místech a ústí ve světových mořích. Jejich voda protéká jedinečnou trasou vyhloubenou světovými kontinenty, napájející dávné civilizace, propojující život po celém světě – z pohoří a pouští Nilu, přes města a tajuplné bažiny Mississippi, až po kouřící hladiny a neznámé světy tropické Amazonie. Největší řeky jsou krví planety Země. Přírodovědná mini série z produkce televize BBC zachycuje dechberoucí záběry zvířat i krajiny, a díky ní ožívá příroda na březích fascinujících světových řek přímo před našima očima.

Dokument o nejslavnější prvorepublikové herečce je založen na soukromém archivu sběratele Milana Wolfa a je doprovázen mluveným slovem filmového historika Pavla Tausiga.