Naučný

Roční dobrodružství s lidmi, kteří dávají pozor, aby ostatní mohli žít, radovat se a bavit. Hasičská stanice Liberec je bodem, který ochraňuje prakticky celé Liberecko, neboli slangově – Zónu Sever. Pracuje v ní 60 chlapů, kteří jsou ve třech směnách, 24 hodin denně, přichystáni zachraňovat náš majetek, zdraví i životy. Jeden rok, přes 12 dlouhých měsíců, jsme s nimi byli takřka denně. Sledovali jsme, jak pracují, žijí a připravují se být vždy tam, kam se ostatním moc nechce. Sledovali jsme, co všechno musejí umět, co musejí obětovat a co to vlastně znamená být hasič. Jaké je to žít s přísahou, že pro záchranu ostatních jsem ochoten kdykoliv položit i vlastní život. Šestidílný dokumentární seriál české televize ukáže nejen zásahy hasičů proti živlům…

Týdenní mozaiku o zajímavých místech a lidech ze všech koutů naší země Toulavá kamera nabízí Česká televize divákům každou neděli dopoledne na ČT1 od roku 2003. Autorkou pořadu je Iveta Toušlová, která je zároveň dramaturgyní a magazín moderuje střídavě s Josefem Maršálem v režii Hanuše Hackenschmieda. Magazín vzniká ve spolupráci s regionálními studii.

Portréty současných osobností, jejichž jméno není většinové společnosti známé, ale ve svém oboru již něčeho dosáhli. Zároveň chceme ukázat, jaká ta jejich cesta vlastně je a jak jejich díla vznikají. Nechávají nás nahlédnout do procesu samotné tvorby.

Mnohé z postupů, s nimiž Ypsilonka přišla, zdomácněly, považujeme je za samozřejmost a už si ani neuvědomujeme, že před několika desítkami let znamenaly na českém jevišti průlom. Režisér Aleš Kisil vypráví o osudech divadla a jeho tvorbě zejména prostřednictvím dochovaných i rekonstruovaných ukázek z divadelních inscenací.

Architektura je fenomén, v jehož rámci se protínají souvislosti společenského i osobního charakteru a v tomto smyslu ji můžeme vnímat jako zviditelnění „architektury mentální“. V jednotlivých dílech autorské dokumetární série tak vystupují nejen architekti, ale také investoři, uživatelé staveb a rovněž ti, kteří vedle daných realizací žijí, pracují a procházejí. Autorka projektu Lucie Králová s odbornými poradci (Osamu Okamurou, Rostislavem Koryčánkem, Adamem Gebrianem) vybrala z let 1993-2011 výjimečné stavby, často oceňované u nás i v zahraničí, z nichž mnohé dosud vyvolávají kontroverzní reakce. Zároveň se jedná o realizace, které svým charakterem pokrývají různorodé architektonické podoby a funkce: banka, bazén, stodola, vila, klub, knihovna, kostel, rodinný dům, most, rozhledna, tiskárna, galerie a další. Před kamerou i za kamerou se přitom sešly…

Čáslavský už není jen historik filmu, je to pojem, který přivádí každý týden k obrazovkám statisíce diváků. Proč? Protože dokáže jako jeden z mála lidí v této republice obsáhnout svými znalostmi historické události politické a společenské. Ale se stejnou dávkou schopnosti citlivě rozlišovat skutečně důležité věci. Pořad Hledání ztraceného času je jedinečným počinem, který udržuje naši schopnost reflexe a v dobách nepříznivých dává sílu, kterou čerpá z nás samotných, z naší historie, z našeho filmového archivu. Hledání ztraceného času je legendárním projektem České Televize. Vždyť se vysílá od roku 1992 a dosud bylo vyrobeno více než 350 dílů.

Aktuální záznamy událostí pro Československý filmový týdeník před padesáti lety jsou dnes již historickým dokumentem.

Tento seriál představí, jak mění nejmodernější věda náš pohled na dávnou minulost. Odhalíme kolaps civilizací doby bronzové před více než 3 000 lety, vzestup klasické civilizace a pád Římské říše. Špičkoví historici se s námi podělí o to, jak jim nová data o stavu naší planety poskytují nové poznatky o tom, jak klimatické změny, pandemie a sopečná aktivita ovlivnily běh lidských dějin od starověkého Egypta až po pád Říma. Shromážděním důkazů ze starověkého pylu, jeskynních útvarů, lidské DNA a pozůstatků sopek i dávného znečištění zamrzlého v arktickém ledu zjistíme, jak jsme zranitelní vůči rychlým změnám životního prostředí a že příběh o vlastní stopě lidstva na planetě sahá mnohem dále do minulosti, než jsme si kdy mysleli.

Karcsi se věnuje málo známému a téměř vyhynulému řemeslu, vyklepávání. Asi 200 dní v roce tráví v lese sběrem troudnatých hub, ze kterých vyrábí různé předměty denní potřeby. Svými surovinami zásobuje i zahraniční módní firmy. Díky své vášni pro toto řemeslo udržuje Karcsi naživu umírající profesi s velkým potenciálem do budoucna… Již více než 15 let se Szende Csernik snaží o zachování pohádek. Szende tyto příběhy vnímá nejen jako večerní zábavu, ale i jako střípky historie a filozofie, které nás učí o nás samých a o světě kolem nás… Říká se, že uhlíř je ďáblův kamarád. Ve velkých milířích, které staví zlobí mladí čerti. A uhlíř se je snaží udržet zvenčí uvnitř. Zoli, 44 uhlíř, vypráví o vytrvalosti, motivaci a lásce… Historický vodní…

Karel Gott, Helena Vondráčková či Marta Kubišová – to jsou jména, jejichž hudební kariéra se začala psát na festivalu Bratislavská lyra. Počátek hudebního festivalu se začal psát rokem 1966, kdy se v Bratislavě rozezněly první tóny písně Mám rozprávkový dom v podání Karla Gotta, které znamenaly počátek hudebního fenoménu Československé populární hudby. Už první ročník festivalu, o jehož vznik se přičinili na samém začátku především Ján Siváček a Pavol Zelenay, měl vysokou úroveň. Zaujatý tým zapálených lidí připravil něco do té doby nevídaného a neslýchaného, co se stalo na dlouhá léta ostře sledovanou podívanou. Už poprvé přijely do Bratislavy soutěžit hvězdy, které už něco na scéně znamenaly a které festival rozsvítily – Waldemar Matuška, Václav Neckář, Eva Pilarová, Karel Hála,…