Naučný

Dvě desítky korálových atolů, které tvoří souostroví Maledivy, charakterizuje netradiční vazba mezi ojedinělým ostrovním královstvím a jeho obyvateli nad hladinou i pod ní. Jedno z posledních skutečných hájemství mant a spousty druhů žraloků činí z těchto ostrovů sen každého potápěče. V hlubinách oceánu působí korálový útes jako rozkvetlá zahrada, v níž je každý prvek dokonale zapojen do fungování okolního mikrosvěta. Z bohatství tohoto fascinujícího podmořského ráje těží domorodí obyvatelé již po staletí. Maledivy jsou názorným příkladem křehké provázanosti života na pevnině a v oceánu. Toto pevné pouto, hraničící až se závislostí, zachytili Libor Špaček a Petra Doležalová v dalším cestopisu ze série Útěky do přírody. S kamerou objevují nejen maledivské tradice a život na domorodých ostrovech, ale i regulovaný rybolov…

Za druhé světové války bylo z Anglie do protektorátu Čechy a Morava vysláno 101 speciálně vycvičených parašutistů. Mezi nimi i pětadvacetiletý rodák z ostravských Radvanic Robert Matula, zařazený do výsadku WOLFRAM. Po komunistickém převratu v roce 1948 musel uprchnout a padesát let svého života prožil v Kanadě, nedaleko Vancouveru. Robert Matula je posledním žijícím výsadkářem skupiny WOLFRAM.

Dokument o oběti proslulé justiční vraždy mapuje život Milady Horákové zasvěcený masarykovským ideálům. Všímá si její činnosti v mezinárodním ženském hnutí, perzekuce za nacistické okupace i internace v Terezíně. Podrobně rekapituluje politický proces z roku 1950, při němž byla odsouzena k trestu smrti. Cituje její výpovědi před soudem i dopis na rozloučenou, napsaný pár hodin před smrtí. Ve snímku vystupuje řada pamětníků, včetně Jany Horákové-Kánské. Dcera doktorky Horákové vzpomíná na den, kdy agenti StB vtrhli do jejich bytu, a popisuje průběh poslední návštěvy matky v pankrácké věznici. Film odhaluje mechanismy komunistického teroru, včetně krutých výslechů, zmanipulovaných soudců a zfanatizovaného veřejného mínění.

Disident, křesťan, bigbíťák, neúnavný zápasník se zlem a bezprávím Ján Langoš zemřel při autonehodě v roce 2006. Bylo mu šedesát let. Režisér Břetislav Rychlík zachycuje putování Langošovy životní partnerky po zásadních místech spojených s jejich společným životem. Ve filmu vystupují jeho spolupracovníci, přátelé, kteří s ním trávili svobodnější časy na Brízgalkách, legendárním útočišti disidentů na česko-slovensko-polském pomezí, i oponenti. Ján Langoš se stal během revoluce v roce 1989 jedním z nejvýraznějších vůdců hnutí Verejnost proti násiliu, které vzniklo vedle českého Občanského fóra na Slovensku. Ačkoli se stal po listopadové revoluci na čas politikem, ze svých zásad nikdy neuhnul a nepřestal usilovat o pojmenování a zmapování temných stránek naší minulosti. Po rozpadu federace založil na Slovensku Ústav paměti národa, který připomínal…

Podél celého amerického pobřeží narůstá počet útoků žraloka na člověka. K mnohým z nich dochází rychle po sobě na nových a nečekaných místech. Lidé umírají nebo zůstávají poznamenaní na celý život. Rekreanti, vědci i místní se zoufale snaží odhalit, co způsobilo tento děsivý trend…