Naučný

Důmyslná, nelidská, absurdní. Tak vypadala železná opona, která krátce po komunistickém puči v únoru 1948 začala vyrůstat na hranici mezi bolševickým táborem a demokratickým světem. Systém drátů, do nichž na mnoha místech pouštěli bdělí strážci hranic elektřinu, zátarasů a nášlapných min má na svědomí stovky životů. Nejen těch, kteří se pokoušeli dostat na druhou stranu, ale i těch, kteří se zbraní v ruce střežili výdobytky gottwaldovského socialismu. Pořadem provází a absurditu zrůdného politického systému komentuje Jaroslav Hutka.

V doprovodu velmistra britského designu, Kevina McClouda, se můžeme seznámit s nejodvážnějšími a nejoriginálnějšími architektonickými projekty britské ostrovní říše – a samozřejmě i s příběhy těch, kterým se vylíhly v hlavě. Uvidíme, jak se zrodil daný nápad, jak probíhal proces realizace stavby a jak byl doveden do zdárného konce. Kevin svými profesními znalostmi a radami napomáhá zrodu mnoha extravagantních budov, které nemají obdoby – abychom na konci epizody s očima vyvalenýma úžasem mohli obdivovat výtvory mozků kreativních nadšenců, kteří rádi poznávají a používají mimo jiné i ty nejmodernější technologie; ať už je to hacienda v severním Londýně, připomínající miniaturní Hollywood, nebo kino evokující atmosféru 20. let, které se podařilo vzkřísit v jižní části Yorkshiru.

Na překonání oceánů a hor, jež nás oddělují od sousedů, navrhli inženýři podzemní průchody, které dříve spadaly do kategorie nerealizovatelných staveb, protože se dotýkají samotných hranic toho, co si pod pojmem podzemní stavby dokážeme představit. My se nyní vracíme na místa spojená se třemi projekty gigantických tunelů a představíme vám skutečně mistrovská díla podzemních stavitelů, jež protínají hory a vedou pod mořem. V roce 1871 byl tunel v Mont-Cenis prvním, který překonal Alpy. Tunel pod kanálem La Manche byl v době svého otevření v roce 1994 nejdelším podmořským tunelem všech dob. Nakonec, ale v neposlední řadě, se musíme zmínit i o tunelu skrz Mont Blanc, který byl dokončen v roce 1965 a který se tehdy stal nejdelším tunelem své doby.

Cyklus nás zve na hrady a zámky a za pohádkami, které se tam natáčely. Průvodci po přitažlivých místech jsou Jakub Wehrenberg a jeho televizní dcerka, jinak malá kamarádka z Kühnova dětského sboru Hanka Vítová – a kasteláni jednotlivých objektů ve správě Národního památkového ústavu. Setkáme se s herci, režiséry a dalšími osobnostmi, které se na pohádkách podílely. A kde jinde začít než na jihočeské Hluboké a u slavné Pyšné princezny, která se nám po letech tak trochu i vybarví. Jednotlivé díly: 1. Hluboká – Na windsorskou novogotiku nad Vltavou za Pyšnou princeznou, filmovými kostýmy a Milošem Nesvadbou. Procházka nejkrásnějšími českými hrady a zámky s J. Wehrenbergem a H. Vítovou 2. Milotice – Na půvabný barokní zámek u Kyjova s drakem…

Jedná se o cyklus o cestách českých dobrodruhů po Špicberkách a Grónsku. Pěšky, lodí, na lyžích. Jde o unikátní dokument z českých výprav do extrémního prostředí, k mezní hranici přežití člověka. Tvůrci se zaměřili na dech beroucí scenérii a samozřejmost, s jakou místní přijímají těžký život. Tématem jsou také klimatické změny, které mají obrovský dopad na budoucnost oblasti. Jen v Grónsku taje deset procent pitné vody na Zemi, moře stoupá, ložiska nerostného bohatství se odhalují a sílí mezinárodní boj o nároky na jeho těžbu. Sever se rychle mění a díky této sérii může divák lépe pochopit jak a proč.