Naučný

Pořad mapuje pracovní život jedné z největších českých hereček Heleny Růžičkové. Její počátky včetně její pověstných tanečních rolí v dětství, divadelní úspěchy, mimo jiné v Revizorovi – proslulé inscenaci Činoherního klubu a zejména dvě postavy, které ji proslavily na plátně – Homolková a Škopková. Slavná komediální herečka uměla ale také dojmout – zejména v seriálu Vlak dětství a naděje jako náhradní maminka malé Věrky. Helena Růžičková očima kolegů a přátel.

Proč a jak skončila jejich herecká kariéra? Jak dnes žijí a čím se živí Michael Dymek, Žaneta Fuchsová Tomášková, Lukáš Bech, Antonín Navrátil a Michaela Kudláčková?

Důmyslná, nelidská, absurdní. Tak vypadala železná opona, která krátce po komunistickém puči v únoru 1948 začala vyrůstat na hranici mezi bolševickým táborem a demokratickým světem. Systém drátů, do nichž na mnoha místech pouštěli bdělí strážci hranic elektřinu, zátarasů a nášlapných min má na svědomí stovky životů. Nejen těch, kteří se pokoušeli dostat na druhou stranu, ale i těch, kteří se zbraní v ruce střežili výdobytky gottwaldovského socialismu. Pořadem provází a absurditu zrůdného politického systému komentuje Jaroslav Hutka.

V doprovodu velmistra britského designu, Kevina McClouda, se můžeme seznámit s nejodvážnějšími a nejoriginálnějšími architektonickými projekty britské ostrovní říše – a samozřejmě i s příběhy těch, kterým se vylíhly v hlavě. Uvidíme, jak se zrodil daný nápad, jak probíhal proces realizace stavby a jak byl doveden do zdárného konce. Kevin svými profesními znalostmi a radami napomáhá zrodu mnoha extravagantních budov, které nemají obdoby – abychom na konci epizody s očima vyvalenýma úžasem mohli obdivovat výtvory mozků kreativních nadšenců, kteří rádi poznávají a používají mimo jiné i ty nejmodernější technologie; ať už je to hacienda v severním Londýně, připomínající miniaturní Hollywood, nebo kino evokující atmosféru 20. let, které se podařilo vzkřísit v jižní části Yorkshiru.

Na překonání oceánů a hor, jež nás oddělují od sousedů, navrhli inženýři podzemní průchody, které dříve spadaly do kategorie nerealizovatelných staveb, protože se dotýkají samotných hranic toho, co si pod pojmem podzemní stavby dokážeme představit. My se nyní vracíme na místa spojená se třemi projekty gigantických tunelů a představíme vám skutečně mistrovská díla podzemních stavitelů, jež protínají hory a vedou pod mořem. V roce 1871 byl tunel v Mont-Cenis prvním, který překonal Alpy. Tunel pod kanálem La Manche byl v době svého otevření v roce 1994 nejdelším podmořským tunelem všech dob. Nakonec, ale v neposlední řadě, se musíme zmínit i o tunelu skrz Mont Blanc, který byl dokončen v roce 1965 a který se tehdy stal nejdelším tunelem své doby.