Pohádka

Při hodině kreslení se desetiletá Ema tajně podepíše na hezčí obrázek své šikovnější spolužačky, vzápětí ale zjistí, že obrázky budou vystaveny v místním muzeu. Ema vidí jediné řešení, jak uniknout odhalení: najít vhodného spojence a společně s ním provést velkou obrázkovou loupež. Náhodně vyslechnutý rozhovor ji přivede k vyhlášenému školnímu výtržníkovi, kterého hodlá požádat o pomoc. Vypraví se za ním domů, ale protože ho osobně nezná, splete si ho s jeho mladším bratrem Matějem, který je všechno možné, jen ne zkušený lupič. Matějovi se Ema líbí, záměnu nepřizná a rozhodne se jí pomoci. Jenže, jak už to tak bývá, všechno se vyvíjí jinak, než oba hrdinové čekali. Díky nepředvídatelným okolnostem se důmyslný plán brzy ocitne v troskách, Ema s Matějem…

Kdo by neznal pohádku o obyčejné dívce, která dostane za úkol ke králi přijet – nepřijet, oblečená – neoblečená a přinést dar – nedar. Pohádky Jana Wericha se chopila autorka Helena Sýkorová a v režii Ludvíka Ráži vznikla půvabná televizní klasika s písničkami Jaroslava Uhlíře a Zdeňak Svěráka.

Hubatá, rozdováděná Plajznerka, jíž hraje v těle snad každá žilka touhou po hutném krajíci štěstí, krotí a cepuje zapomenutého čerta, aby z něho byl „pracovitej a poctivej muskej“, který by se uměl pořádně ohánět s kovářem u kovadliny i v Plajznerčině malém hospodářství. A aby jí pomáhal zmáhat všechny světské nástrahy, pomluvy a nepřejícnost sousedů. Trepifajksl z výřečnosti téhle povedené ženské brzy pochopí, že jako člověk na tom bude mnohem líp než jako starý, opelichaný čert. A proto se o to člověčenství pokusí, zcela v duchu českých pohádek. Vždyť takhle ho může čekat daleko více lákadel než od pekelného knížepána.

Ve volném pokračování pohádkové komedie „Co takhle svatba, princi?“ se znovu setkáte s princem Davidem a jeho ženou Bělou. Oba se těší na děťátko, které se jim má co nevidět narodit. Jenže princ David si ze všeho nejvíc přeje syna, dědice trůnu, a když v kolébce zavrní holčička, nedokáže se s tím smířit. A tak mu chvíli potrvá, než vezme svou dceru na milost…

V horské strouze se usadil hastrman (J. Faltýnek). Vodu zastavuje, ryby vychytává. A tak se ho ustrašení vesničané snaží po dobrém přemluvit, aby se přestěhoval do Jizery, kde je vody dost. Ale marně! Hastrman nechce ani slyšet – Jizera je daleko, musel by do ní dojít po souši, a to by zeleného panáčka zničilo. Voda ve strouze vyschla a po suchu on nemůže. Ale kdyby postavili hráz vyšší, aby ve strouze voda stoupla, tak by odplaval ještě dnes a ještě by jim zaplatil… Vyjednavači – švec (I. Gübel), krejčí (M. Nesvadba), hamerník (O. Brousek) se poradí a rozhodnou se, že udělají, co si hastrman přeje… Pro dnešní Pohádku pro pamětníky jsme sáhli hluboko do archivu. Natočil ji v roce 1970 režisér…