Pohádka

Tři vysloužilí vojáci – dělostřelec Pankrác, dragoun Bimbác a vojenský kuchař Servác – jsou po propuštění z armády bez peněz a toulají se světem. Od dobrosrdečných skřítků dostanou kouzelné dary a tak přemýšlejí, jak s nimi co nejlépe naložit. Nakonec se vypraví do království Monte Albo, kde se Bimbác zamiluje do princezny Bosany. Bosana je nejen krásná, ale navíc proradná, a postupně vojáky o všechny dary připraví a nechá je vyhnat. Zatímco se s králem radují, co všechno budou moci s kouzelnými věcmi podnikat, vojákům ještě dlouho trvá, než pochopí, co je pro ně na světě opravdu nejdůležitější…

Vzácný předmět, kouzelnou čepici, objevil ve staré truhle sympatický čepičářův syn, ale jakmile vejde ve známost, chce ji za každou cenu získat krutý vévoda. Nezbytné ponaučení prozrazuje, že chamtivost se nevyplácí, ale negativně se odráží inscenační těžkopádnost.

Jsou pohádky, které se na televizních obrazovkách objevují každé vánoce a jsou pohádky, které poněkud upadly do zapomnění a málokdo si je už dnes pamatuje. Tohle je právě jedna z těch méně známých. Její děj jistě není třeba blíže představit. Vždyť pohádkový příběh Plaváčka, uhlířova syna, jemuž sudičky přisoudí ruku královské princezny narozené ve stejný okamžik, patří mezi ty, na něž se nezapomíná. A Plaváčkova obtížná cesta za téměř nesplnitelným úkolem, za třemi zlatými vlasy děda Vševěda, který je Sluncem a nemá rád člověčinu, je stejně pohádková jako rady, které přiveze třem městům sužovaným podivnými strastmi.

Jedna z nejslavnějších moderních pohádek přitáhla pozornost hned několika atrakcemi – nejen dvojrolí Jana Wericha, znale glosujícího dění kolem sebe, ale především pohledem kouzelného kocoura, pod jehož pohledem se lidé zbarvují podle svých vlastností. Režisér Vojtěch Jasný natočil úsměvnou moralitu, jejíž hrdiny jsou malé děti, ještě nezkažené oproti svým zištným a chamtivým otcům. Jsou tu rozehrány ponejvíc typizované figurky od naivně čestného učitele přes pokryteckého ředitele školy a jeho zapšklé pohůnky až ke klevetnicím. Ve filmu uvidíme doslovnou plejádu českých herců a nádavkem i divadelní vsuvky. Ve své době – v roce 1963 – byl film vydáván za příklad konstruktivní satiry a mezinárodně ceněn za novátorsky pojednané výtvarné ztvárnění.

Dva chudí vesničané měli chytrou, hodnou a překrásnou dceru, které říkali Sedmikráska. Byli by rádi, aby si našla hodného muže. Když do vesnice začal podezřele často zajíždět baron, zahalila si raději tvář. Nechtěla být jen za krásku, chtěla se vzdělávat v léčitelství. Pomáhala jí v tom jeptiška z nedalekého kláštera. V klášterní knihovně se Sedmikráska jednoho dne setkala s princem Arturem. Princ se do ní zamiloval, což se jeho otci vůbec nelíbilo. Ale Artur byl pevně rozhodnut, že jinou za ženu nechce. Odmítnutý baron se chtěl pomstít, a tak zapálil dům rodičů, ti pak zmizeli beze stopy. Dívka si to kladla za vinu, ostříhala si vlasy a přijala nové jméno „Neštěstí“. Převlečená za chlapce se vypravila ke královskému dvoru v…