Publicistický

Babička i teenager plný energie v jedné osobě. Tak Zdenku Wasserbauerovou popisují lidé v jejím okolí. Kde se v ženě, která by si ve svých 82 letech mohla užívat zaslouženého odpočinku, bere síla, aby trávila celé dny na cestách, na nohou a hlavně nikdy nekončícím náborem potenciálních dárců? K odpovědi na tuto otázku se musíme vrátit do doby, kdy její vnuk a režisér filmu, onemocněl jako dítě leukémií. Pavel se vyléčil, ale jeho kamarád Honzík takové štěstí neměl. Nenašel se pro něj vhodný dárce kostní dřeně. „Babička Šance“ od té doby doslova „jede na dřeň“ a s nikdy nekončícím zápalem již více než 25 let šíří osvětu a intenzivně pracuje na rozšiřování registru dárců kostní dřeně.

Nejčastější příčinou úmrtí v perinatálním období je sebevražda. 20% žen v období šestinedělí trpí psychickými problémy a 75% z nich nevyhledá pomoc. Ženy v šestinedělí, i ty po císařském řezu jsou ponechány bez systémové poporodní péče v domácím prostředí, přesto, že je ohroženo jejich fyzické i psychické zdraví. Ještě před revolucí bylo běžné, že ženy po porodu navštěvovaly ženské sestry. V dnešní době je kompetentní osobou k péči o ženu a novorozence komunitní porodní asistentka. Zdravotní pojišťovny mají na tuto péči kód, a žena má nárok na tři návštěvy hrazené ze zdravotního pojištění. Pojišťovny však nechtějí s komunitními porodními asistentkami uzavírat smlouvu a předseda České gynekologické a porodnické společnosti nevidí k návštěvě porodní asistentky u ženy těhotné či po porodu…

Čtyřdílná dokumentární série Sperminátoři sleduje několik mužů na oplodňovací misi za záchranou české populace. Jejími protagonisty jsou muži, kteří darují sperma již řadu let. Jsou průkopníky modelu soukromého dárcovství a své sperma poskytují často bez účasti jakýchkoli institucí, bez nároku na honorář a na „dobré slovo“. Mají různý věk, různé zájmy, různý počet potomků a dokonce i různé metody dárcovství. Jedno však mají společné – touhu rozšířit svůj genofond. Ta některé z nich dokáže pohltit natolik, že ji staví nad všechny ostatní zájmy. Altruismus se mnohdy stává závislostí a poptávka po jejich „službách“ je obrovská. Kdo jsou muži, kteří se cítí být předurčeni k šíření svých genů? Kdo jsou ženy, které využívají jejich „služeb“? A jak jsou na tom děti,…

Série Prvních 48 hodin odhaluje zákulisí práce kriminalistů v prvních, často nejdůležitějších, 48 hodinách po spáchání zločinu. Diváci se tak stanou svědky skutečných výslechů, sledování podezřelých a dalších policejních postupů, což sérii odlišuje od jiných kriminálních formátů. Prvních 48 hodin se nesoustředí na rekonstrukce vražd, ale sleduje autentické příběhy detektivů, obětí i podezřelých, doplněné o reálné záběry. Prostřednictvím rozhovorů a policejních záznamů odhaluje každodenní praxi amerických policistů z oddělení vražd a zachycuje emoce, lži, komunitní dynamiku a intenzivní napětí, které provází vyšetřování. Díky tomu jednotlivé epizody nabízí unikátní vhled na komplexní proces vyšetřování vražd a jeho dopad na všechny zúčastněné.

Francouzští dokumentaristé se pokusili o komplexní pohled na nejznámější vizuální atrakci Paříže, 324 metrů vysokou ocelovou věž vzešlou z dílny proslulého stavitele a konstruktéra ing. Gustava Eiffela. Krajková žirafa, jak byla ve své době nazývána, byla dokončena v roce 1889 v areálu Světové výstavy konané tehdy v Paříži v souvislosti s oslavami 100. výročí Velké francouzské revoluce. Historici umění a dějin architektury nás seznámí s myšlenkou stavby megavěže a její realizací. Věž sama sehrála také roli v dějinách francouzských telekomunikací a dodnes je jednou obří anténou. Hlavně je ovšem cílem několika milionů návštěvníků z celého světa ročně. Jim vedle technicky zajímavých výtahů slouží i několik restauračních zařízení. Do kuchyně jednoho z nich se podíváme. Věž inženýra Eiffela se pokaždé večer…