Rodinné filmy

Po katastrofální potravinové bouři v prvním filmu byl vynálezce Flint a jeho přátelé nuceni opustit město. Tentokrát Flint ke svému úžasu zjistí, že jeho zařízení stále pracuje a vytváří neuvěřitelné tvory – cosi jako živoucí jídlo. Pojďte se seznámit s čipernýmí okurkami, hladovými tacodýly nebo krevetími opičkami! Flint bude mít s kamarády spoustu práce uvést vše zase na pravou míru…

Český celovečerní barevný film byl natočen podle stejnojmenné dramatická báchorky zakladatele moderního českého divadla Josefa Kajetána Tyla, která patří nejen k nejznámějším a nejoblíbenějším hrám tohoto autora, ale českého divadelního repertoáru vůbec. Autor scénáře se držel přísně Tylovy předlohy, vyprávějící o dudákovi Švandovi, který se pro peníze a slávu vydal do ciziny, ale u kterého nakonec vítězí láska k vlasti. Věčně platnou hodnotou „Strakonického dudáka“ je horoucí Tylovo vlastenectví a nesmiřitelný odpor proti kosmopolitismu. A tu se právě autoru filmu podařilo vyzvednout to, co bylo dříve naším divadlem Tylovi soustavné odpíráno – jeho vlasteneckou a revoluční bojovnost.

V chudobnom kráľovstve, ako v každom inom, majú svojho kráľa. Lenže v skutočnosti tu vládne zlý radca. Jeho zásluhou žije princezná v lese, medzi zvieratami. Verní služobníci a princ z Dúhového kráľovstva sa však zaslúžia o víťazstvo spravodlivosti. Dobromyselnosť a láska víťazí nad vypočítavosťou a zlobou.

Kto by si nepamätal pôsobivé robustné herectvo jedného z najvýraznejších umelcov strednej hereckej generácie, predstaviteľa mnohých pozoruhodných charakterov, v ktorých sa chlapská sila dramaticky stretala s krehkosťou ľudských citov? Vlado Müller – silná ľudská individualita, sugestívny hlas, impozantný zjav a nenapodobiteľná schopnosť postihnúť hlbiny ľudskej duše, závažnosť mravných dilem, suverenitu i slabosti. V tejto hre Chlap prezývaný Brumteles scenáristu Petra Ševčoviča a režiséra Franeka Chmiela Vlado Müller dokázal šírku svojho talentu a schopnosti nesmierne citlivo zobraziť osud človeka, ktorému sa v okamihu zmení aktívny život na vynútenú pasivitu. Je to príbeh starnúceho námestníka veľkého podniku, ktorý sa po viacerých infarktoch dostáva predčasne do dôchodku a malého chlapca, ktorý ťažko prežíva matkin vzťah k novému mužovi. Obaja spoznávajú svoju vzájomnú osamelosť…

Příběh o Bobovi, který špatně vidí, a proto nosí „špatný“ okluzor. Vymýšlí si neobyčejné věci a chce obyčejné brýle.

Tonda je drobný, brýlatý kluk, nemocný na průdušky. A tak když se rodiče s jeho starším bratrem Jirkou v létě roku 1968 vydávají na výlet do Paříže, má smůlu. Musí zůstat na čerstvém vzduchu na chalupě v Jizerských horách pod dozorem svého dědy. Ten je svérázným potomkem ruských šlechticů, mužem s velkou noblesou, který ve svém životě vždy musel čelit velkým dějinám. Jejich prázdninové soužití, o které Tonda rozhodně nestál, však změní noc na 21. srpna. Děda moc dobře ví, co ruská okupace znamená, má co dělat, aby vyděšeného vnuka uklidnil. Pokouší se ho posílit a navzdory pohnuté době do něj něco ještě dobrého vložit, obohatit jeho duši. Učí ho francouzsky, vybraně stolovat a hlavně se nevzdávat.

V chudé chalupě žije mnoho dětí, z nichž nejstarší je Ondra. Chalupa už všechny neuživí, proto otec posílá syna do světa, aby se vyučil nějakému řemeslu. Ondra se na své pouti setkává se stařečkem, kterému nabídne poslední buchtu. Jak už to v pohádkách bývá, stařeček není jen tak obyčejný. Poradí Ondrovi, kudy se má vydat na cestu, a přidá mu dary. Ve městě si pak vybere zlatnické řemeslo…

Princezna Lucie je hubená, nic jí nechutná a v celém království není kuchaře, který by jí dokázal vyhovět. A její rozmary pokračují – pořádá slavnostní obědy pro své potenciální nápadníky, ale běda, když se jí některý nezavděčí. Pan král je z ní nešťastný, ale v zapadlé hospůdce najde kuchaře Cvalíka…

Uvidíte příběh o tvrdohlavém princi a neméně zatvrzelém děvčeti, v jejichž vztahu sehraje důležitou roli drobná příhoda z dětství. Vtipná Sorfarina však nakonec prince přesvědčí o tom, že je pro něj tou nejlepší manželkou, a tak pohádka přece jen končí šťastně.

Pohádka O Radkovi a Mileně vznikla na motivy dvou pohádek Boženy Němcové Spravedlivý Bohumil a O černé princezně. Vypráví o slabošském králi (Marek Vašut) a jeho ženě (Milena Steinmasslová), kterou touha po dítěti přivede až ke spolku s ďáblem (Karel Heřmánek). Princezna (Monika Kobrová), jejíž dospívání proběhne pod vlivem „nečistých“ mocností, se z jejich moci vymaní až díky lásce k rybáři Radkovi (Tomáš Herfort).