Rodinné filmy

Český celovečerní barevný film byl natočen podle stejnojmenné dramatická báchorky zakladatele moderního českého divadla Josefa Kajetána Tyla, která patří nejen k nejznámějším a nejoblíbenějším hrám tohoto autora, ale českého divadelního repertoáru vůbec. Autor scénáře se držel přísně Tylovy předlohy, vyprávějící o dudákovi Švandovi, který se pro peníze a slávu vydal do ciziny, ale u kterého nakonec vítězí láska k vlasti. Věčně platnou hodnotou „Strakonického dudáka“ je horoucí Tylovo vlastenectví a nesmiřitelný odpor proti kosmopolitismu. A tu se právě autoru filmu podařilo vyzvednout to, co bylo dříve naším divadlem Tylovi soustavné odpíráno – jeho vlasteneckou a revoluční bojovnost.

V chudobnom kráľovstve, ako v každom inom, majú svojho kráľa. Lenže v skutočnosti tu vládne zlý radca. Jeho zásluhou žije princezná v lese, medzi zvieratami. Verní služobníci a princ z Dúhového kráľovstva sa však zaslúžia o víťazstvo spravodlivosti. Dobromyselnosť a láska víťazí nad vypočítavosťou a zlobou.

Kto by si nepamätal pôsobivé robustné herectvo jedného z najvýraznejších umelcov strednej hereckej generácie, predstaviteľa mnohých pozoruhodných charakterov, v ktorých sa chlapská sila dramaticky stretala s krehkosťou ľudských citov? Vlado Müller – silná ľudská individualita, sugestívny hlas, impozantný zjav a nenapodobiteľná schopnosť postihnúť hlbiny ľudskej duše, závažnosť mravných dilem, suverenitu i slabosti. V tejto hre Chlap prezývaný Brumteles scenáristu Petra Ševčoviča a režiséra Franeka Chmiela Vlado Müller dokázal šírku svojho talentu a schopnosti nesmierne citlivo zobraziť osud človeka, ktorému sa v okamihu zmení aktívny život na vynútenú pasivitu. Je to príbeh starnúceho námestníka veľkého podniku, ktorý sa po viacerých infarktoch dostáva predčasne do dôchodku a malého chlapca, ktorý ťažko prežíva matkin vzťah k novému mužovi. Obaja spoznávajú svoju vzájomnú osamelosť…

Příběh o Bobovi, který špatně vidí, a proto nosí „špatný“ okluzor. Vymýšlí si neobyčejné věci a chce obyčejné brýle.

Tonda je drobný, brýlatý kluk, nemocný na průdušky. A tak když se rodiče s jeho starším bratrem Jirkou v létě roku 1968 vydávají na výlet do Paříže, má smůlu. Musí zůstat na čerstvém vzduchu na chalupě v Jizerských horách pod dozorem svého dědy. Ten je svérázným potomkem ruských šlechticů, mužem s velkou noblesou, který ve svém životě vždy musel čelit velkým dějinám. Jejich prázdninové soužití, o které Tonda rozhodně nestál, však změní noc na 21. srpna. Děda moc dobře ví, co ruská okupace znamená, má co dělat, aby vyděšeného vnuka uklidnil. Pokouší se ho posílit a navzdory pohnuté době do něj něco ještě dobrého vložit, obohatit jeho duši. Učí ho francouzsky, vybraně stolovat a hlavně se nevzdávat.