Válečný

Televízna filmová adaptácia rovnomenného románu J.Dolď-Mychajlyka o špionážnej činnosti sovietskeho rozviedčíka počas 2.svetovej vojny.

Za druhé světové války zřídilo nejvyšší německé velení speciální tábor, kam byli deportováni nejproblémovější zajatci spojeneckých armád. Velitel tábora plukovník von Luger upozorní seniora zajatých spojeneckých důstojníků kapitána Ramseye, že z tohoto tábora, který má nejtvrdší opatření proti útěku, se nikomu uniknout nepodaří. Ten však von Lugerovi připomene, že pokusit se o útěk ze zajetí je povinností každého správného důstojníka…

Druhá světová válka se pomalu chýlí ke konci. Na německé straně hranice začíná pomalu propukat panika a místní velitel přikazuje nechat podminovat místní přístav. Nenadálého zmatku využívají čeští lodníci, kteří se rozhodnou uskutečnit šílený plán: Ukrást německou loď plnou výbušnin a vyplout směrem ku Praze, která se má podle fašistických plánů stát poslední německou pevností… Scénář dostal Cenu literárního fondu ke 30. výročí osvobození.

Příběh se odehrává rok před vypuknutím druhé světové války, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938. Na pozadí historických událostí sleduje osud židovské rodiny, která se po svém vyrovnává s přicházejícími událostmi. Síla příběhu je umocněna kontrastním ztvárněním, kdy se na naznačeném tragickém pozadí vstupujícího do filmu v podobě historických týdeníků a rozhlasových zpráv, odehrává poetický příběh lidí. Film si klade za úkol přiblížit dnešnímu divákovi historickou postavu pana Nicholase Wintona, jehož velký čin ve fiktivním příběhu o rodině Silbersteinových znovu ožívá. Tento statečný Angličan přišel koncem roku 1938 do Prahy, aby uskutečnil svůj plán na záchranu 669 židovských dětí, které by jistě neunikly tragickému osudu, který pro ně připravila nacistická ideologie.

Katharine Hepburnová a Humphrey Bogart v úsměvném příběhu anglické misionářky a kanadského dobrodruha… Píše se rok 1914. V Evropě se rozhořívá první světová válka, ale sem, hluboko do nitra afrického kontinentu, doléhají její ohlasy ještě jen velmi vzdáleně. První zprávu o ní přinese dvěma bílým misionářům, sourozencům Samuelovi a Róze Sayerovým do malé domorodé vesnice Charlie Allnut, majitel a kapitán rozhrkaného zrezivělého parníčku s poněkud nepatřičným jménem Africká královna. Plaví se na něm od jedné domorodé osady ke druhé, rozváží poštu, zásoby, výbušniny pro místní doly a vůbec funguje jako jakési – byť velmi vágní – spojení s civilizací. V jeho podání je ovšem válka v Evropě něco dosti nejasného, něco, co se místních příliš netýká. Záhy se však ukáže, že ani Afrika nezůstane…