Televizní program

Hlavní předák Vladimír Slíž byl se svou partou jedním z posledních havířů, kteří v dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku fárali více než kilometr pod zem, aby razili nové chodby pro těžbu černého uhlí. Jádrem party jsou chlapi, kteří spolu pracují více než deset let. Právě tato parta je osou dokumentu Marcela Petrova, který diváka provede posledními třemi lety dolování černého uhlí v České republice. I pro ně 4. února 2026, kdy z hlubin dolu ČSM symbolicky vyjel poslední vozík s uhlím, skončilo něco, co z velké části naplňovalo jejich životy. Příběh dolování černého uhlí na Ostravsku je starý čtvrt tisíciletí. Za tu dobu prošly důlními provozy stovky tisíc lidí. Některé zdroje uvádějí, že jich byl až jeden milion.

Marcus je talentovaný, ale výbušný basketbalový trenér, který po napadení kolegy a řízení pod vlivem alkoholu dostane na výběr mezi vězením a veřejně prospěšnými pracemi. Zvolí si trénování týmu hráčů s intelektovým handicapem, „Přátel“. Zpočátku má potíže přizpůsobit se jejich světu, postupně si však s hráči vytvoří blízký vztah a začne měnit svůj pohled na život i na sebe samotného. Současně se sbližuje s Alex, sestrou jednoho z hráčů, kterou zná z dřívější náhodné známosti. Pod jeho vedením tým sportovně roste a probojuje se až na Speciální olympiádu v Kanadě…(TV Nova)

Anička Jesenská zdědí po svém tajemném strýci dům se skleníkem a zubařskou ordinací ve městě Medov. Protože její maminka zemřela po zákroku venkovského kováře, který byl považován za místního experta na léčení zubů, chce sama jako vystudovaná lékařka pomáhat hlavně dětem. K Aničce ale nikdo nechodí. Zděděná vila má totiž ve městě pověst „strašidelného“ domu, ke kterému se místní obyvatelé bojí přiblížit. Prý zde vytéká z pramene voda z pekla! Pak ale Anička díky exotické peruánské bylině ze skleníku zjistí, že zubařské zákroky nemusejí bolet, a rázem má v ordinaci plno. Jenže ve městě je i druhý konkurenční zubař – doktor Druml, kterému se to samozřejmě nelíbí. Začíná nerovný boj, ve kterém Aničce brzy začne pomáhat i parta místních dětí…(Bioscop)

Zářiví hrdinové uprostřed strašidelných hlubokých lesů – tak by se dalo nazvat vystoupení Berlínských filharmoniků a dirigenta Andrise Nelsonse k uzavření koncertní sezóny 2023 na berlínské Lesní scéně (Waldbühne). Na programu v přírodním amfiteátru byla německá romantická opera s hvězdným tenoristou Klausem Florianem Vogtem, který je pravidelným hostem na významných světových jevištích – od Bayreuthského festivalu až po newyorskou Metropolitní operu. Toto pohostinské vystoupení představovalo jeho debut s Berlínskými filharmoniky, včetně jeho parádní titulní role Wagnerova Lohengrina s vyprávěním o svatém Grálu. Nabídl rovněž početnému obecenstvu pohádkový svět Weberova Čarostřelce a televizní diváci mj. uslyší magický zvuk symfonické básně Richarda Strausse Enšpíglova šibalství, bohatý výběr ze skladatelových orchestrálních písní a výňatky z turbulentního, leč komického děje Růžového kavalíra v podobě symfonické svity.

Dokumentární film vznikl u příležitosti Heinových 80. narozenin a rámují ho přípravy nových premiér v Divadle Ungelt a narozeninové setkání, které se stává přirozeným vyvrcholením celého vyprávění. Divadlo Ungelt je ve filmu představeno nikoli jako instituce, ale jako Heinův „obývák“ – komorní sklepní prostor, kde se pracuje s intimní energií a důrazem na lidský příběh. Heinova filozofie je jednoduchá: herec se nemá líbit, herec má být pravdivý. Divák nemá jen „přežít“ představení, má si odnést zážitek. Kamera vstupuje do nejniternějšího zákulisí divadla, sleduje principála v každodenním provozu, v kontaktu s personálem i herci a zachycuje rodinnou atmosféru místa, kde si „všichni tykají“. Film zároveň otevírá Heinovy kořeny a identitu. Návrat do Hranic na Moravě je cestou k rodinné historii: židovská…

Annie Girardot se narodila 25. října 1931 v Paříži. V raném dětství jí zemřel otec. Fakt, že vyrůstala jen s matkou, ji poznamenal na celý život. V roce 1949 nastoupila na pařížskou konzervatoř. První velký úspěch slavila na jevišti Comédie française v Cocteauově hře „Psací stroj“. Mezník její herecké kariéry nastal v roce 1958, kdy ji velký italský režisér Luchino Visconti vybral za partnerku Jeanu Maraisovi v Gibsonově hře „Dva na houpačce“, kterou režíroval v Théâtre Montparnasse, a krátce na to jí svěřil roli prostitutky Nadi ve svém legendárním filmu Rocco a jeho bratři. Pak následoval jeden úspěch za druhým, jako např. v Lelouchově filmu Žít a užít, v Cayattových filmech Prožít si své peklo a Umřít na lásku či…

Gusztáv fociedző, de nem a játékra, hanem a fondorlatokra képezi ki csapatát. Ám velük párhuzamosan egy másik együttessel is foglalkozik. Végül a labdarugó pályán kerül sor a nagy találkozásra…

Maskovaný útočník napadne ženu a policie začne podezírat jejího bývalého manžela.

Klíčové dopady klimatické změny pod drobnohledem. Jak posílit klimatickou odolnost české krajiny i tuzemských měst a obcí.

Jiří Svoboda z Ústavu fyziky materiálů Akademie věd přišel s geniálně jednoduchým nápadem, jak snížit emise skleníkových plynů. Navrhuje globální zpoplatnění uhlíku. Brněnský vědec za doprovodu dceřiny kamery a písní navštěvuje lokální protestní setkání i světové ekologické summity. Nakažlivé odhodlání obou protagonistů ale naráží na liknavost politiků a političek a nepružnost mocenských struktur. Svobodu přesto neopouští humor a víra, že určité věci má smysl dělat zkrátka proto, že jsou správné.