Televizní program

Hlavní myšlenkou filmu je fiktivní návrat Christiana Kraft Hohenloheho do Tater, kde pobýval na přelomu 19. a 20. století, a konfrontace se situací tehdy a dnes. Jde zejména o konflikt mezi jeho správnými a nesprávnými rozhodnutími optikou dneška. Na svém panství stanovil tehdy možná kontroverzní pravidla, ale některá z nich platí v Tatrách dodnes a stala se součástí návštěvnického řádu národního parku a základem pro budoucí projekty ochrany přírody. „Já, dědičný princ a pruský generál jsem dávno mrtvý, a přece mě můžete vidět. Vracím se sem, na Slovensko, do mé Javoriny. Objevil jsem tu ráj. Objevil jsem Tatry. Když jsem poprvé spatřil kamzíka, to nejpůvabnější zvíře na světě, zamiloval jsem se. Kdysi jsem tu ohradil kus země – ale to…

Dvě soutěžní družstva rekonstruující domy si změří síly a schopnosti v rámci pokusu o vytvoření dokonalého obydlí. Pořad, který moderují Anthony Burke a Yasmine Ghoniem, vzdává hold současné australské architektuře a jejím tvůrcům.

Když nedávno ČT odvysílala snímek Dotek Medúzy z roku 1978, měli jsme možnost porovnat herectví dvou výrazných osobností britského a francouzského dramatického umění: Richarda Burtona a Lina Ventury. Většina diváků se shoduje, že právě oni dva reprezentují to nejlepší z evropského filmu 20. století. Lino Ventura pocházel z Itálie, do Francie se ale dostal už ve svých osmi letech. Byl nadějným zápasníkem ve volném stylu, ale po úrazu začal směřovat k herectví. Ve svém hereckém projevu kombinoval drsnost, lidskost, dojemnost a jistý druh něhy. Bylo o něm známo, že velmi nerad natáčí milostné scény, přestože byl vnímán jako přitažlivý muž. Svou neokázalou atraktivitu a charisma uplatnil například po boku Alaina Delona v nezapomenutelném filmu Dobrodruzi. Byl i uvěřitelným Jeanem Valjeanem…

Nemecký romantický film.

27. ledna 1945 vstupují sovětské bojové jednotky do koncentračního tábora v Osvětimi. Tábor už teď nikdo nestřeží. Vojáci Rudé armády nacházejí jen pár přeživších vězňů, hromady mrtvých těl ponechaných pod širým nebem a další stopy po masovém vraždění. Celkově bylo v komplexu osvětimských táborů zavražděno více než 1 100 000 mužů, žen i dětí. 960 tisíc z nich byli Židé, a přibližně 20 tisíc takzvaní Cikáni. Vězni byli rozřazeni do různých kategorií: političtí, asociální, kriminální, homosexuálové, svědci Jehovovi a největší skupinu tvořili napříč všemi kategoriemi Židé. A výhradně Židé sem byli přiváženi za účelem okamžité fyzické likvidace. Jen nepatrná část z nich byla nasazena na otrocké práce. Čtyřicet čtyři Židů, kterým se podařilo přežít, vyprávělo svůj příběh.