Televizní program

Koncertní mistr Karel Mašek je opilec, stejně jako inženýr Danda i další stálí hosté hospody U Kroců – Taupe a Rendl. Mašek se vrací ráno z hospody a slibuje ženě, že pít přestane. Na zkoušku orchestru ale přijde znovu opilý a ostatní hráči s ním odmítnou hrát. Danda se vrací domů bez tašky a ráno jde zase ke Krocům, i když má v práci důležité jednání. Je přeložen na podřadné místo, ale doma to nepřizná. Jeho dcera se chce vdávat, syn se opil a strávil noc na záchytce. Ani Mašek doma neřekne, že ztratil práci. Prodal Rendlovi housle, namluvil ženě, že jede na zájezd a odešel k bývalé lásce Magdě. Danda chce prodat svoji vilu, aby se zbavil dluhů. Taupe…

Nestárnoucí komedie režiséra Jiřího Krejčíka podle divadelní hry irského dramatika Seana O´Caseyho dokazuje, že i v ateliéru lze natočit špičkové zábavné dílo – postačí vtipně sepsané dialogy a zejména mistrovsky odlehčené herecké výkony. Josef Abrhám, Iva Janžurová a Jiří Hrzán povznesli obyčejnou vaudevillovou zápletku o povětrné děvě propašovaného do mládeneckého pokoje v jednom penzionu, kam se má vrátit z plesu i hrdinův spolubydlící, na úžasnou přehlídku komediantství v tom nejlepším slova smyslu. Za zmínku stojí i herecká účast hvězdy předválečného filmu Věry Ferbasové v roli majitelky penzionu.

Barbie je připravená na to, aby se opět vtělila do role Merliah, legrační a módní mistryni v surfování, která je navíc i kouzelnou princeznou z rodu mořských víl. V pokračování napínavého mořského dobrodružství se Merliah přihlásí na australský surfařský šampionát. Když zlá mořská panna Eris uprchne z víru a chce se zmocnit trůnu v Oceánii, Merliah a její kamarádi se ponoří do mořských hlubin, aby zlé mořské panně zabránili v uskutečnění jejího ďábelského plánu. Toto zbrusu nové dobrodružství dovede Merliah k poznání, že můžeme dosáhnout jakéhokoli cíle, když zůstaneme verni sami sobě.

Městečko Warlock je typickým sídlem Divokého západu 19. století. zákony v něm platí pouze pro poctivých občanů, banda nelítostných banditů si dělá, co chce, ze zákonů si nic nedělá a strážcem pořádku se vysmívají do očí. A tak se obyvatelé rozhodnou najít si nového šerifa, dostatečně tvrdého a zkušeného, ​​aby ve městě nastolil vládu zákona. Je jím sebevědomý pohraniční šerif Clay Blaisdell (HENRY FONDA), excelentní střelec, který ví přesně, co se od něj žádá a rozhodne se ulice města vyčistit od banditů. Vždyť i zástupce města a místní šerif Johnny Gannon (RICHARD Widmark) je bývalý zločinec, který však netouží po ničem jiném, než po klidném životě. Obyvatelé města Blaisdella a jeho společníka, neurotického hazardního hráče Toma Morgana (ANTHONY QUINN), podporují…

Osobnost Milana Rastislava Štefánika má zásadní význam pro každého Slováka a je mimořádně důležitou postavou i v dějinách Československa. Jeho podíl na vzniku společného státu v roce 1918 byl často podceňovaný. Přitom jeho role byla naprosto klíčová a historikové tvrdí, že to byl právě on, kdo se zasadil o to, aby slovenský národ po první světové válce nezaniknul. Když tragicky zahynul, truchlilo celé Slovensko. Mnoho let byl Štefánik vytěsňován a až po Sametové revoluci v roce 1989 se zvolna začal vracet do povědomí Slováků i Čechů. Dokumentární film Michaela Kaboše nahlíží na tuto výjimečnou osobnost pohledem českých, slovenských a francouzských historiků a odborníků. Společně s dosud nepublikovanými fotografiemi přináší celistvý obraz jedné z největších postav slovenských, respektive československých dějin.

Co začíná jako zdánlivě nevinný nedělní brunch, se rychle promění v emocionální minové pole. Domýšlivý manžel Brian a jeho zlomená, tichá manželka Latavia hostí pár přátel – Todda a Glendu. Společně usedají ke stolu, kde se víno lije proudem, zábrany mizí a atmosféra houstne. Pod povrchem se však skrývá mnohem víc než jen přátelská konverzace. Postupně vyplouvají na povrch nevyřčené křivdy, temná tajemství i touhy, které byly dlouho drženy na uzdě. Napětí mezi čtveřicí se stupňuje, až se ze zdánlivě obyčejného setkání stává nebezpečná hra o moc, sex, společenský status a pomstu… Mrazivá minulost je provokativní drama o složitosti mezilidských vztahů, které ukazuje, že i za zdmi luxusních domovů a při dokonale prostřeném stole se mohou odehrávat nejtemnější lidské příběhy.

Vědci a lovci na Floridě spojili síly v boji proti jedné z největších ekologických hrozeb národního parku Everglades – barmské krajtě. V 90. letech byly krajty domácími mazlíčky, které lidé vypustili do volné přírody, kde se postupně dostaly na vrchol potravního řetězce. Dnes nikdo neví, kolik jich ve skutečnosti je, ale odhady hovoří o stovkách tisíc jedinců. Sledujeme práci vědců, kteří se snaží pochopit, jak se krajty přizpůsobují a rozmnožují. Ian Bartoszerk a jeho tým z organizace Conservancy of Southwest Florida využívají samce jako „živé sondy“, které je dovedou k samicím schopným naklást až 80 vajec. Amy Yackleová a Mark Sandfoss z Geologické služby Spojených států spolupracují s biology ze Správy národních parků a Floridskou univerzitou v boji proti rozmnožování…

Pohádkový příběh o královně-čarodějnici, která se kouzly zbavila svého královského manžela a bedlivě střeží, aby její trůn neohrozil sňatek jejího nevlastního syna, prince Kryštofa. Ačkoli jej dává hlídat, přesto se Kryštof setkává s princeznou Kristinou ze sousedního království a mladí lidé se do sebe zamilují. Dramatický zápas královny, posedlé mocí a princezny Kristiny, která v chlapeckém převlečení bojuje o svou lásku k princi Kryštofovi, můžete sledovat v pohádce Anny Juráskové.

Honza (M. Stehlík) je šikovný mládenec a navíc silák, který se ničeho nebojí. Přesto si ve své vesničce nedokáže najít kamarády, i děvčatům je jenom pro smích. Proto se raději vypraví na zkušenou do světa. Nevyleká ho hastrman, přemůže i strach z čertů na zámku a vysvobodí krásnou princeznu (J. Boušková), kterou dostane za ženu. Nebojácný Honza se skutečně vyleká, až když se mu v lese princezna ztratí. Když ji opět najde, je bohatší o zkušenost, že ztráta milované osoby je to nejhorší, co může člověka na světě potkat.

Šestadvacetidílný dokumentární cyklus Naše tradice mapuje hlavní svátky, které se v České republice dodnes dodržují, i když se mnohdy ponětí o jejich původním významu vytrácí. Řadu tradic dodržujeme po celá staletí a některé i déle. Původ mnohých z nich sahá až do předkřesťanské minulosti. Zvyklosti dochované z dávných časů nám o našich předcích mnohé vypovídají, například jak žili v souladu s přírodními cykly nebo jak díky společným oslavám utužovali vzájemné vztahy a jak si dokázali i těžkou práci okořenit společnou zábavou. Příběhy tradic vyprávějí o respektu našich předků k přírodním živlům, o jejich největších obavách, o mýtech, ale také třeba o jejich mimořádně přesných pozorovacích schopnostech, které odrážejí například dodnes oblíbené lidové pranostiky. Zatímco původ některých svátků známe, u jiných…