Televizní program

Pan Badii je muž ve středním věku, který se chce zabít. Objíždí Teherán a jeho okolí v otlučeném range roveru a hledá někoho, kdo by mu v posledních hodinách života asistoval. Jediným jeho úkolem bude podívat se druhý den ráno do vykopané jámy uprostřed pustiny, kam chce Badii na noc ulehnout. Pokud nebude jevit známky života, má dotyčný jeho tělo zahrabat, v opačném případě mu má pomoci ven. Zatímco mladý kurdský voják a afghánský seminarista nechtějí ani za velké peníze prokázat Badiimu neobvyklou službu, starý turecký preparátor neochotně souhlasí s tím, že jeho tělo zkontroluje. Také se však nejprve pokusí Badiiho přesvědčit, aby si odchod ze života rozmyslel, a na dohodu přistoupí jen kvůli své nemocné dceři, na jejíž léčbu…

Hrdiny této tragikomické balady jsou dva veteráni, vracející se z první světové války do rodného kraje. Jsou poznamenáni válečnými zážitky. Jakoby se snažili najít domov a pevně zakotvit, zároveň jsou však puzeni k tuláctví, k volnému životu v přírodě i mezi lidmi. Snímek vychází z originální poetiky a impresionistické výtvarné koncepce. Nesporně patří k výrazným dílům slovensé kinematografie.

Seriál je pokračováním stejnojmeného filmu, ve kterém se opět setkáváme s havajskou dívkou Lilo a jejím „pejskem“ Stitchem, coby experimentem z jiné planety. Tato nerozlučná dvojka musí řešit mnohé problémy způsobené jejich nepřáteli, kteří se pomocí podobných experimentů jako je Stitch snaží ovládnout svět nebo přinejmenším Havajské ostrovy. Lile pomáhá také její strýček a jednooký mimozemšťan, který se neustále snaží začlenit mezi obyvatele ostrova…

Mladý princ (J. Kodeš) a starý král (L. Lakomý) stojí v cestě plánům proradné královny (D. Hofmanová) k získání královské koruny a naplnění její neukojitelné touhy po moci. Úskočné královně se podaří prince a nevlastního syna zbavit tím, že ho vyšle do světa hledat jeho vysněnou Zlatou pannu (M. Bočanová). Se svými pomocníky vše lstivě zařídí tak, aby se princ nikdy nevrátil a starý král zemřel steskem. Cesta k trůnu potom bude volná. Nakonec však, jako v každé správné pohádce, tak i zde bude dobro po zásluze odměněno a zlo potrestáno.

Žil byl jeden vdovec, který se oženil se zlou ženou, a ta jeho nejstaršího syna trápila, zatímco své dva mladší rozmazlovala. Že vám to něco připomíná? Ano, jde o pohádku o Popelce, ale trochu naruby, tak jak to uměl Josef Lada. Tvůrci televizní pohádky se nechali inspirovat i jeho obrázky.

V hostinci u Kolodějů slouží dvě hezká děvčata – mlsná Líza a falešná Berta. Berta má svého mládence, houbového Václava, který na ní může oči nechat. To ale nepřejícnému děvčeti nestačí a Líze závidí i škvarek na talíři. Co všechno se semele, když se kouzlem fešný pan Jindřich, syn paní hostinské, do Lízinky zamiluje, o tom už nám bude s osobitým humorem vyprávět původní pohádkový příběh scenáristky Heleny Sýkorové.

V roce 1972 zaznamenala Československá televize představení Divadla na Vinohradech, které vzbudilo velký ohlas. Molierova komedie Lakomec byla inscenována na točně, ale v dobových kostýmech a scenérii, bez náznaku aktualizace, v tradičním překladu. Moderní a současná však byla především díky divadelní režii Jaroslava Dudka a výborným hereckým výkonům hlavních představitelů v čele s Milošem Kopeckým v roli Harpagona. Jeho civilnímu projevu, který nepostrádal majestátnosti, zloby, panovačnosti, nelásky a ne-citu vůči svým nejbližším, sekundoval neméně precizní výkon Jaromíra Hanzlíka a Daniely Kolářové v rolích jeho dětí, Jiřiny Bohdalové coby dohazovačky, i ostatních herců. Komedie v jejich provedení je nadčasová a potěší i dnes milovníky klasického divadla.

O chytrém šachovi vznikla v brněnském studiu v roce 1983. Její autor, básník a dramatik Karel Tachovský (jehož jméno nemohlo být v titulcích uvedeno), v ní spojil tři příběhy o moudrém orientálním vladaři, který dokázal vtipně odhalovat a napravovat zvůli svých úředníků vůči prostým poddaným… Tři příběhy bezpráví a zvůle řeší v jedné pohádce moudrý orientální vladař (M. Donutil). Bez kouzel a nadpřirozených bytostí, pouze vtipem a chytrostí odhaluje nepoctivého kupce (M. Maděrič), soudce (P. Kunert) a vezíra (J. Pecha) a pomůže tak společně se svým šaškem (P. Zatloukal) poddaným. I když sám tvrdí, že spravedlnost bývá občas vrtkavá, nikdy v ní nesmí člověk přestat věřit. Platit musí pro vrchnost stejně tak jako pro obyčejné lidi.

Nicolas Philibert byl nalezenec. Vyrostl v rodině obchodníka s vínem v Nantes Gosselina. Když dospěl, oženil se s jeho dcerou Charlottou. To vše se stalo 16. února 1786. Ctižádostivé a domýšlivé dívce však prostý Nicolas nestačil a zakoukala se do bohatého barona. Žárlivý Nicolas barona zabil a nezbylo mu, než si zachránit život útěkem do Ameriky. Přeplul oceán jako černý pasažér s prázdnou kapsou, ale za chvíli si vedl k oltáři dceru největšího boháče v kraji. Jenže těsně před osudným ano vyšlo najevo, že Nicolas má jednu ženu ve Francii. A právě v té době tam zuřila, nebo vítězila?, revoluce. A jednou z jejích vymožeností tohoto dějinného kotrmelce byl zákon o rozvodu. A tak Nicolas znovu nasedl na loď… V…

Říká se, že na stránkách knih ožívají jiné světy. Potíž ale je, že když starostlivý otec a restaurátor knížek Mortimer, v podání populárního Brendana Frasera, nebo jeho dospívající dcera Meggie začnou číst nahlas, vše kolem nich se opravdu mění. Mají totiž výjimečný dar převádět postavy z knižních vesmírů do naší reality. Ovšem tento dar je zároveň také prokletí. Právě jeho vinou totiž před deseti lety ztratil Mortimer svoji manželku a Meggiinu matku Terezu, kterou unesli jacísi zlotřilci z fantastického příběhu Inkoustové srdce. Ale kdo ví, možná to byl jen sen a Reza prostě odešla, když se Mo nedíval. Při jedné z cest do antikvariátu ovšem zaslechne známý hlas, který se line právě ze stránek Inkoustového srdce. A v tu chvíli…