Rozum a cit

Anglie počátku 19. století: krajina podobná parku, domácká sídla a v nich šťastní a laskaví lidé. Ale všechno není tak idylické, jak to vypadá. paní Dashwoodová se svými třemi dcerami – Elinor, Marianne a Margaret – se po manželově smrti musí vystěhovat právě z takového útulného sídla. Nový domov najde u vzdáleného příbuzného, starosti se dvěma dcerami na vdávání jí však zůstanou. Naštěstí najde v rozumné Elinor zalíbení bohatý a laskavý Edward Ferras, zatímco o vznětlivou Marianne projeví zájem ušlechtilý plukovník Brandon. Elinor však zjistí, že Edward je tajně zasnouben s jinou a Marianne před uzavřeným nápadníkem popřeje sluchu raději romantickému dvoření povětrného Willoughbyho. Vypadá to, že zlomená srdce už nikdo nenapraví – kdyby ovšem nešlo o ironickou komedii s dvojitým šťastným koncem.

Romány britské spisovatelky Jane Austenové (1775 – 1817) rozhodně nepatří mezi mrtvou literární klasiku. Jeden z jejích nejlepších románů, „Rozum a cit“ (1811), se přičiněním vynikajícího tvůrčího týmu proměnil ve vtipnou, romantickou komedii o problémech s láskou, které nikdy nestárnou.