Dětské

Nad kolébkou novorozeného Urbana stojí tři sudičky: dva dobří duchové osudu mluví o bohatství a lásce, zlá sudička o chudobě a nekonečných strastech. Čí sudba bude silnější? Z Urbana se brzy stává sirotek, kterého se ujme lakotný mistr hodinář a vezme ho do učení. Když Urban dospěje, zamilují se do sebe s hodinářovou dcerou Laurou a svatba je na spadnutí. Mistr proto pošle svého učně do světa s úkolem hledat bájné hodinky, které umí varovat před smrtí. Nikdo neví, jestli hodinky vůbec existují, ale pokud je Urban nepřinese, Laura se jeho ženou nikdy nestane. Hodinářův učeň se tedy vydává na dalekou cestu plnou překážek a úkolů, které musí překonávat statečností, hodinářským umem a dobrým srdcem. Láska k milované Lauře ho žene vpřed, zatímco…

Krejčík David zabil jednou ranou sedm much a krejčovská dílna mu najednou byla těsná. A protože vždy snil o lepším životě, vydal se do světa a padl do oka samotné princezně. Ale aby získal její ruku, musí třikrát splnit hrdinský čin. Ale na Davida si jen tak nikdo nepřijde…

Romantický a zároveň dobrodružný příběh z patnáctého století vás zavede hluboko do hor, kde v magickém sepětí s přírodou a dravými ptáky žije čtrnáctiletý Tomáš spolu s otcem, dědečkem a sestrou Agátou. Otec náhle nešťastnou náhodou zahyne, a tak se Tomáš s dědou vypraví na hrad prosit o práci. Zde právě slaví zásnuby půvabná Formina a mladý šlechtic Osrik. Tomáš však musí uprchnout, protože se stane terčem nenávisti podlého a mstivého Ivera, hradního sokolníka. Chlapec před ním musí prchnout hluboko do hor a zde se setkává s Vaganem, bývalým hlavním sokolníkem, kterého Iver kdysi lstí vyhnal z hradu. Mezi odvážným mužem a chlapcem vzniká pevné přátelství. A Vagan Tomáše, obdarovaného schopností porozumět řeči zvířat, učí sokolnickému řemeslu…

V dávných dobách ovládali naši zemi pohanští bohové a bohyně. Nejen na Valašsku dobře známý bůh Radegast, ale plno jiných – dobrých i zlých, laskavých i hašteřivých, veselých i vážných. Jak to dopadne, když se bohové začnou plést do života lidem a lidé do života bohům? Zvítězí Morena, bohyně zimy, která na zemi přinese věčný led a mráz, nebo ji přemohou bohyně jara, léta a podzimu?

Při hodině kreslení se desetiletá Ema tajně podepíše na hezčí obrázek své šikovnější spolužačky, vzápětí ale zjistí, že obrázky budou vystaveny v místním muzeu. Ema vidí jediné řešení, jak uniknout odhalení: najít vhodného spojence a společně s ním provést velkou obrázkovou loupež. Náhodně vyslechnutý rozhovor ji přivede k vyhlášenému školnímu výtržníkovi, kterého hodlá požádat o pomoc. Vypraví se za ním domů, ale protože ho osobně nezná, splete si ho s jeho mladším bratrem Matějem, který je všechno možné, jen ne zkušený lupič. Matějovi se Ema líbí, záměnu nepřizná a rozhodne se jí pomoci. Jenže, jak už to tak bývá, všechno se vyvíjí jinak, než oba hrdinové čekali. Díky nepředvídatelným okolnostem se důmyslný plán brzy ocitne v troskách, Ema s Matějem…

V hlavních rolích se představí králíci Bob a Bobek žijící v maringotce po slavném kouzelníkovi v zahrádkářské kolonii, kde se připravuje soutěž o nejlepší zeleninu Zlatý kořen. Bob a Bobek se do soutěže zapojí, ale jejich zahrádkářské schopnosti zrovna nejsou nejlepší a konkurence je veliká. A navíc všem soutěžícím začne ze zahrádek miznout veškerá úroda. Zvládnou Bob a Bobek odhalit viníka? A kdo nakonec vyhraje soutěž o Zlatý kořen?

Kdo by neznal pohádku o obyčejné dívce, která dostane za úkol ke králi přijet – nepřijet, oblečená – neoblečená a přinést dar – nedar. Pohádky Jana Wericha se chopila autorka Helena Sýkorová a v režii Ludvíka Ráži vznikla půvabná televizní klasika s písničkami Jaroslava Uhlíře a Zdeňak Svěráka.

Hubatá, rozdováděná Plajznerka, jíž hraje v těle snad každá žilka touhou po hutném krajíci štěstí, krotí a cepuje zapomenutého čerta, aby z něho byl „pracovitej a poctivej muskej“, který by se uměl pořádně ohánět s kovářem u kovadliny i v Plajznerčině malém hospodářství. A aby jí pomáhal zmáhat všechny světské nástrahy, pomluvy a nepřejícnost sousedů. Trepifajksl z výřečnosti téhle povedené ženské brzy pochopí, že jako člověk na tom bude mnohem líp než jako starý, opelichaný čert. A proto se o to člověčenství pokusí, zcela v duchu českých pohádek. Vždyť takhle ho může čekat daleko více lákadel než od pekelného knížepána.

Ve volném pokračování pohádkové komedie „Co takhle svatba, princi?“ se znovu setkáte s princem Davidem a jeho ženou Bělou. Oba se těší na děťátko, které se jim má co nevidět narodit. Jenže princ David si ze všeho nejvíc přeje syna, dědice trůnu, a když v kolébce zavrní holčička, nedokáže se s tím smířit. A tak mu chvíli potrvá, než vezme svou dceru na milost…

V horské strouze se usadil hastrman (J. Faltýnek). Vodu zastavuje, ryby vychytává. A tak se ho ustrašení vesničané snaží po dobrém přemluvit, aby se přestěhoval do Jizery, kde je vody dost. Ale marně! Hastrman nechce ani slyšet – Jizera je daleko, musel by do ní dojít po souši, a to by zeleného panáčka zničilo. Voda ve strouze vyschla a po suchu on nemůže. Ale kdyby postavili hráz vyšší, aby ve strouze voda stoupla, tak by odplaval ještě dnes a ještě by jim zaplatil… Vyjednavači – švec (I. Gübel), krejčí (M. Nesvadba), hamerník (O. Brousek) se poradí a rozhodnou se, že udělají, co si hastrman přeje… Pro dnešní Pohádku pro pamětníky jsme sáhli hluboko do archivu. Natočil ji v roce 1970 režisér…