Dětské

I když v této pohádce pro pamětníky nebude žádná krásná princezna – neznamená to, že bude méně pohádková. Už proto, že se v ní setkáme s mocným Krakonošem. Jenže… kdo ví, jestli příběh o chytrákovi, který chtěl těžit z lidské důvěřivosti a přepočítal se, je tak docela a beze zbytku příběhem, který patří jen do pohádek. Než se vydáme do Krakonošovy zahrádky, připomeňme, že pohádku s půvabnými písničkami natočil v roce 1978 podle scénáře B. Šimkové režisér P. Kraus, který do hlavních rolí obsadil L. Mrkvičku, J. Sováka, R. Hrušínského, D. Veškrnovou a J. Hartla. Mládenec Ferda se vsadí s Krakonošem, že svou chytrostí přelstí každého v kraji. Není těžké oklamat hloupého zámeckého pána. Ten snadno uvěří, že Ferda je…

To takhle jeden pradědeček jednou neposlechl prababičku a vydal se do světa. Když ho chytla bouřka, schoval se zrovna v loupežnickém doupěti velkého náčelníka Lotranda – v hospůdce U rozbitého džbánku. Ale tlustý pradědeček se nejen nepolekal, ale ještě tu partu loupežnickou přechytračil.

Na jednom trhu prodávala zelinářka, která se ve svém synovi Jakubovi jen viděla. I Jakub se sám sobě líbil a měl rád lidi s hezkou tváří – jako byl on. Takže mu poněkud vadilo, když k zelinářskému stánku přišla podivínská žena a začala svůj dlouhý a šeredný nos všude strkat. Nebyla to ovšem obyčejná žena, byla to zkušená a poněkud zlomyslná čarodějnice, a ta Jakuba za jeho domýšlivost pěkně potrestala. Jak se z namyšleného panáka stal obětavý a skromný mladík, který si nakonec našel i tu pravou nevěstu, dozvíte se v pohádce, kterou podle literární předlohy Wilhelma Hauffa O trpaslíku Nosovi napsala K. Kuršová. Do titulní role rozmarné čarodějnice obsadila režisérka J. Pokorná Laďku Kozderkovou.

Tak ráda by Fořtová vystrojila veselku svému jedinému synovi, ale Jan o děvčata nedbá. Co nejde samo, tomu se musí pomoci, řekla si a požádala o pomoc kořenářku. Ta se té věci ochotně ujala. Však už měla pro Jana uchystanou nevěstu, svou nepůvabnou a hloupoučkou neteř. Jenže, ať čarovala jak čarovala, její lektvary neúčinkovaly tak, jak si přála. Jan si vysnil nevěstu, která se nakonec ukázala jako živé, milé děvče, s nímž se mu bude dobře žít.

Pohádka Zelený ptáček vznikla v brněnské studiu ČT na počátku osmdesátých let. Východiskem, ze kterého autor scénáře Pavel Aujezdský motivicky čerpal, byla bengálská lidová epická skladba O spravedlivém papouškovi a dívce Kádžalreghá. Aby přiblížil příběh našemu dětskému divákovi, zvyklému na zákonitosti české pohádky, nově uspořádal a zpevnil dějové vazby původního volného toku událostí, náhod a nadpřirozených zásahů. I tak zůstává příběh o zeleném ptáčkovi a velké lásce Basanty a Parikšára plný tajemného napětí a nečekaných zvratů. Tíživou atmosféru orientální pohádky dokresluje hudba Petra Skoumala a výprava a kostýmy Oldřicha Schüllera.

Rico a jeho nadprůměrně inteligentní kamarád Oskar zažívají nejedno dobrodružství. Když však náhle zmizí, Rico musí sebrat všechnu odvahu, aby svého přítele našel.

Čert to někdy nemá lehké. Zvlášť ten náš pohádkový záletník, který najednou zapomněl na svou čertovskou snoubenku a začal si namlouvat venkovské děvče. Ty dvě jeho „vyvolené“ se ale daly dohromady a rohatý se ještě rád vrátil ke své čertici.

Každou noc se v malém opuštěném a divotvorném divadle potkávají tři přátelé – dívka, chlapec a starý technik. Spolu vymýšlejí, sepisují informace, kreslí, oblékají se do kostýmů a stávají se hrdiny nového příběhu. Jejich fantazie jede na plné obrátky a vzájemným předháněním dávají život princeznám i dobrodruhům ze samotných hlubin země či Dálného východu. Patří k nim „Vládkyně příšer“, „Čarodějův učeň“, „Lodní poslíček a kočka“ nebo „Ivan Carevič a měnící se princezna“.

Zlý drak unese princeznu Miroslavu uprostřed svatby a uvězní ji na hradě, který stojí na opuštěném ostrově. Princezna přijde o všechno – svou rodinu, přátele i ženicha. Jediné, co jí zbylo, je život v kleci a pravidelné setkání se záhadným mladíkem jménem Arman… jenže co je Arman zač a jak se dostal na drakův opuštěný ostrov? Pravdu se Miroslava dozvídá až příliš pozdě. Láska k dračímu princi je hořká a strašidelná.(TV Prima)

Proč někdo štěstí má a jiný má smůlu, anebo si to aspoň myslí? Na tuhle otázku se pokusí odpovědět tato pohádka o chudé ševcovské dcerce Marijánce (Eva Horká), která byla pracovitá, milá a poctivá. Marijánka si svou povahou i krásou získala srdce zámeckého pána. Jenže závistivá zlatníkova žena (Nina Divíšková) s dcerou (Kateřina Vinická) jí lásku ani ženicha nepřály… Kde sídlí to pravé štěstí uvidíte v pohádce Magdaleny Dietlové.