Drama filmy

Psycholožka Katrin Gutmanová dorazila do Prahy na konferenci, kde má představit svou novou mobilní aplikaci, která by měla usmiřovat lidi. V této aplikaci by si měli lidi odpouštět všechny možné spory, které měli v minulosti. Katrin si na nádraží povídá s fotografem jménem Raul, který jí nabídl odvoz do hotelu, který ale úmyslně ukradl profesorovi, který také jede na tuto konferenci. Katrin pak z hotelu volá své dceři jménem Jana. Ta je ale na ní naštvaná a nezvedá jí mobil, protože se nedávno dozvěděla, že její otec, který už zemřel, nebyl jejím biologickým otcem. Tím je Richard Král z Prahy, který nyní pracuje jako poradce pro NASA. Katrin s ním chodila v době, kdy byl v emigraci v Německu. Když…

Poté, co byla svědkem toho, jak stará temná bouřková mračna bolestivě pršela a umírala, si Noma uvědomila, že její dcera Mixtli je také v nebezpečí.

Při velmi složitém procesu združstevňování vesnice se názory dvou přátel dostávají do střetu. Boj těchto rozdílných názorů skončí pro jednoho z nich tragicky. Základní myšlenkou filmového příběhu je vztah stranických funkcionářů k bezpartijním, myšlenka odpovědnosti komunistů v bývalém socialistickém státě.

Film sleduje dva z nejznámějších šéfů newyorského organizovaného zločinu, Franka Costella a Vita Genoveseho, a jejich odlišné cesty k moci.

Jsou stejně schopní a stejně posedlí. A stojí proti sobě… Lupič Neil McCauley se specializuje na akce, při kterých jde o velké peníze. Ať už připravuje přepadení pancéřového vozu nebo vyloupení banky, vždy se může opřít o spolehlivé spolupracovníky. Každý jeho zločin je pečlivě naplánovaný a provedený s dokonalou profesionalitou. Když McCauley připravuje svou poslední velkou loupež, po které se chystá na odpočinek, je mu už v patách policejní detektiv Vincent Hanna. Potíž je v tom, že Hanna je stejně schopný a stejně posedlý svou prací jako McCauley. Oba muži toho mají společného víc, než se na první pohled zdá: ani jednomu z nich to například v soukromí neklape. Vincentu Hannovi se hroutí už třetí manželství, McCauley pro jistotu nikdy s nikým…

4. května 1919 při letecké nehodě zemřel Milan Rastislav Štefánik, významná historická osobnost, která přispěla ke vzniku Československé republiky. Přestože generál Štefánik zemřel ve věku 38 let, jeho krátký život ale v mnoha směrech připomíná dobrodružný román. Je téměř neuvěřitelné, že muž z chudé rodiny i přes své chatrné zdraví dosáhl tolika cílů. Světoběžník, doktor filozofie v oboru astronomie, badatel, matematik, pilot, rytíř Čestné legie, francouzský generál, diplomat a první ministr války Československé republiky – to vše byl Milan Rastislav Štefánik. A po celý život snílek a dobrodruh. Během první světové války se zasloužil o vznik československých vojenských jednotek ve Francii, v Itálii a Rusku, spoluorganizoval první československou armádu, které posléze velel. Vybudoval několik astronomických observatoří na celém světě, znal…

Frank , bývalý policejní náčelník malého městečka, se ocitne v hledáčku pervitinového krále, který se ho snaží umlčet dřív, než bude moci podat očité svědectví proti jeho rodině. Jakmile je ale ohrožena Frankova dcera, zjistí drogový král, že má proti sobě víc, než si přál.

Televizní film natočený podle románu Františka Hečka zachycuje sociální boj na slovenské vesnici na počátku 20. století. V poměrně širokém časovém rozpětí sledujeme životní příběhy několika generací rodiny Habdžů, žijících ve vinařské vesnici na západním Slovensku.Nejstarší syn Urban utíká z domova a samostatně žije a hospodaří ve Vlčindolu se svou mladou ženou, kterou si proti vůli rodičů vzal. Mladší bratr Mikuláš uteče z domova. Ve Vlčindolu čekají na Urbana kromě několika chudých spojenců i otevření nepřátelé. Hrozí mu dražba a jeho statečná práce přijde vniveč. Vrcholem neštěstí je válka…

Film nás provádí naši krásnou vlastí; s písněmi a tanci naší mládeže se dostaneme až do Berlína, který se stal v roce 1951 na čtrnáct dnů městem světového mládí a ukázal celému světu, že i píseň, tanec a radost bojuje za lepší svět, za mír. Film byl s velkým úspěchem promítán na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech i na Festivalech pracujících a po zásluze získal cenu přátelství mezi národy za optimistické a radostné vyjádření myšlenky mezinárodní solidarity mládeže a vyzdvižení významné úlohy lidové tvořivosti v této mírové družbě.

Po adaptaci Kunderova románu „Žert“ se Jaromil Jireš uchýlil ke zcela odlišné látce i k rozdílnému způsobu vyjadřování. Ve snivém výtvarně dekorativním vyprávění vylíčil osudy a pocity dospívající dívky, jež žije se svou přísnou babičkou ve starém domě a ocitá se v samém středu bizarních událostí, ohrožována tajemným „tchořím upírem“… Na vizuální podobě surreálné fantazie Vítězslava Nezvala se podílela Ester Krumbachová. Autoři hojně využívali hororových prvků i lyrické básnivosti.