Drama filmy

Medička Eliška (Anna Geislerová) pracuje v době protektorátu v městské nemocnici, chodí s primářem Richardem a oba se angažují v odboji. V noci přivezou na chirurgii raněného venkovana Jozu (György Cserhalmi) ze vzdálených hor. Odbojová skupina, v níž jsou lékaři zapojeni, je vyzrazena a všem hrozí smrt. Zatímco Richard zmizí do ilegality, Eliška odchází s falešnými dokumenty s Jozou, aby ji ukryl ve své vesnici Želary… Snímek režiséra Ondřeje Trojana byl inspirován prózami brněnské spisovatelky známé pod pseudonymem Květa Legátová Želary a Jozova Hanule. Rozsáhlá kronika, nominovaná na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film, se prolíná s alegorií o moci přírody a paradoxech dějin. Poslední ze zmíněných motivů se objevuje hlavně ve finále, kde příchod sovětských vojáků předznamená absurdní krveprolití.

Václav Fiala se zamiluje do Aničky ze Sudet, doma ho však čeká těhotná žena. Dopis, ve kterém Aničku lživě informuje, že „něco“ podnikl a musí do ústraní, poslouží krátce po atentátu na Reinharda Heydricha jako záminka k vyhlazení Lidic. Skutečnou událostí je inspirovaný také příběh druhého hrdiny Františka Šímy, který nešťastnou náhodou při opilecké rvačce zabije svého syna. Vyhlazení Lidic tedy přežije nic netušíc ve vězení a po válce se vrací domů, kde ho čeká holá pláň. Stane se tak paradoxně jediným lidickým mužem, který přežil tuto tragédii. S cejchem vraha není však žádoucí. V době tragického konce, v červnu 1942, měly Lidice za sebou dějiny trvající nejméně šest staletí. Nacisté chladně popravili všechny lidické muže; ženy a děti nechali…

Dobový kriminální příběh slučuje vyšetřování vraždy s politickým pozadím. Vyšetřovaný zločin se totiž odehrál v roce 1933, nedlouho po převzetí moci Hitlerem, kdy byl v Mariánských lázních zastřelen jeden z emigrantů. Vrah tehdy uprchnul zpět do Německa dříve, než mohl být dopaden. Teprve po skončení druhé světové války, tváří v tvář nacistickým pohrobkům, otevírá policie dávný případ… Angažovaně se tvářící dílko až příliš rušivě dokazuje, kdo vždy bude narušovat mírové snažení a komu nelze nikdy důvěřovat.

Učitelka v bruselské škole vede své žáky k lásce ke čtení a svobodě projevu, i když se kvůli tomu vystavuje nebezpečí.

Mezi velkou konkurencí pouštních velbloudích dostihů, kde se po staletí vytváří rodinné dědictví beduínů, sní mladý Ghanim o tom, že vyhraje každoroční Velký závod Safwa na počest svého legendárního dědečka, známého pouze pod jménem Hajjan (Žokej). Dojde však k tragické smrti, kdy ho z koně shodí tajemný jezdec ve zlatém šátku. Poté, co je osiřelý mladší bratr Matar svědkem podezřelé smrti svého staršího bratra, přísahá, že obnoví rodinnou čest a rozhodne se sám stát Hajjanem. Bez zkušeností se závoděním se může Matar spolehnout pouze na svého věrného velblouda Hofira, s nímž se vydá na cestu rozlehlými kraji arabské pouště, aby odhalil tajemství zlatého jezdce. Po cestě naváže neočekávaná přátelství a odkryje temná tajemství, což promění jeho hledání spravedlnosti v boj…

Vera pátrá po svém biologickém synovi, který byl dán k adopci, a narazí na Coru a jejího adoptovaného potomka Egoze.

Alain a Diane jsou spolu už 30 let. Alain se chystá udělat pro Diane cosi bláznivého, něco, co jí vrátí vitalitu a vášeň.

Prostřednictvím mozaiky lidských osudů autoři zachycují dusivou atmosféru ghetta a ukazují, že ani v nesmírném ponížení neztrácejí lidé důstojnost a dovedou se i vzepřít. Úvod filmu představuje Terezín jako klidné a šťastné město, jehož dobře oblečení obyvatelé mají radost ze života. Je to však jen potěmkinovská iluze, vytvořená pro natáčení německé propagandistické reportáže. Generál SS Knecht, který zde vykonává inspekční cestu, vzápětí nařídí transport do vyhlazovacího tábora. Seznam obětí má svým podpisem potvrdit i předseda židovské Rady starších David Löwenbach. Zpráva o chystaném transportu smrti se dostane mezi obyvatele ghetta….

Slavný okupační příběh režiséra Karla Kachyni a scenáristy Jana Procházky relativizuje otázku viny a trestu. Hrdinkou je mladá žena, jíž nacisté popravili manžela. Nebylo to z politických důvodů, ale za šmelinu. A tuto do černých šatů oděnou vdovu přinutí dva prchající němečtí vojáci, aby je přepravila do blízkosti americké armády, Rusů se až panicky bojí. Hrdinka chladnokrevně chystá odplatu, jenže lidské nitro je nevyzpytatelné. Vyprávění se vyznačuje graficky strohým obrazem, jemuž vévodí lesní scenerie, a pozvolna gradujícími vášněmi, znásobenými i čnící jazykovou bariérou. V hlavních rolích excelují Iva Janžurová a Jaromír Hanzlík.

Drama z doby nacistické okupace začíná na nádraží, kudy projíždí transport s německými vojáky. Vlak zůstane stát kvůli improvizované sabotáži jednoho z železničářů. Odbojářská spojka Růžena Kubínová (Vlasta Chramostová) je zatčena při náhodné razii. Cynický rada Dönnert (Miroslav Holub) odhalí její falešné doklady a nechá ji krutě vyslýchat. Tuší, že by mohla přispět k odhalení celé skupiny. Do její cely nasadí konfidentku Hertu (Majka Tomášová), jež se vydává za bezúhonnou Anču Novákovou. Německá agentka vzhledem ke svým hereckým schopnostem dočasně získá Růženinu důvěru. Klíčovou informaci se ale nedozví… Film měl původně točit režisér Václav Gajer.(oficiální text distributora)