Drama filmy

Dospívající indická dívka Bindu vyrůstala v tradiční indické rodině, po smrti otce se však s maminkou přestěhovaly do USA. Navštěvuje střední školu, kde musí každý den bojovat se šikanou a novými problémy. Když je toho na ni už opravdu moc, nechá se unést emocemi. Udělá něco, čím si způsobí jen další komplikace. A tak nemá na výběr. Musí se obrátit o pomoc na studenty, od kterých zoufale touží odejít.

V roce 10191 se vládce vesmíru snaží získat kontrolu nad substancí umožňující cestování kosmickým prostorem. Tato látka se vyskytuje pouze na Pouštní planetě. Tamní obyvatelé pod vedením svého spasitele Paula Atreida se snaží od vládce osvobodit. David Lynch vytváří svůj příběh z budoucnosti podivuhodnými obrazy. Jedná se o jeho první experiment s barvami, ostatně silně stylizovanými (převládá odstín písku, skal, země). Lynch tento svůj film nazývá „symfonií prostoru“, doznává nicméně, že mu žánr sci-fi příliš nesedí. Film však přišel v době, kdy bylo obecenstvo již přesyceno filmy o „hvězdných válkách“ a pro znalce Herbertova románu nebyla jeho Lynchova verze dost uspokojivá.

Po rozchodu s přítelem se Tereza vrací domů ke své mámě a bratrovi Michalovi, desetiletému klukovi zajatém v dospělém těle, aniž by tu tušila, že tenhle návrat navždy změní její život. Domácnost, do které se vrátila, se totiž na rozdíl od ní ani trochu nezměnila. Máma pořád žije jen pro svého syna, a bratr má před ní ve všem přednost. Tereza má intenzivní pocit, že by máma měla myslet víc na sebe… a taky na ni. A tak se rozhodne udělat krok, po kterém už nikdo z nich nebude takový, jaký byl.

Příběh je zasazen do pohraničního městečka Eglau a jeho ústřední postavou je bohatý mlynář a majitel pily August Habermann. Ač Němec, nerozlišuje české a německé obyvatele své obce, pomáhá i za cenu možného vlastního sebezničení. Válka, nacistická surovost a zřejmě i značně podlomená psychika lidí však udělá své v okamžiku osvobození a Habermann se stává obětí lidového lynče, jeho žena a dítě musí odejít do Německa spolu s dalšími sudetskými Němci v rámci poválečných odsunů. Režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu.

Historický příběh, inspirovaný neobvyklým obrazem z 18. století, vypráví o životním osudu Dido Elizabeth Belle Lindsayové, dcery urozeného bílého námořního kapitána a černé otrokyně. Dido vyrůstá společně se sestřenkou Elizabeth v láskyplném prostředí na panství lorda Mansfielda, strýce obou dívek a nejvyššího soudce Británie. Život plyne takřka bez starostí a na vřelý vztah obou děvčat nemá rozdíl v barvě pleti pražádný vliv. Když však přijde čas uvedení do společnosti, nastanou starosti. Najde se solventní nápadník pro hezkou Elizabeth, dámu s dobrým původem, ale žádným dědictvím? A co čeká Dido, která sice zdědila po otci slušné jmění i jméno, ale její smíšený původ je v 18. století stále pro většinu panstva nepřijatelný? Na pozadí těchto spíše osobních otázek lord Mansfield promýšlí…