Komedie

Při přepravě lokomotivy pro vnitropodnikovou dopravu absolvuje tříčlenná posádka nákladního auta z čičelické cihelny cestu do Turnova přes Prahu a zpět do jižních Čech – a neobejde se to bez komplikací.

Fotbalové mužstvo tvoří jedenáct hráčů. A majitel autodílny Kryštof Klapzuba má přesně tolik sportovně nadaných synů. Není divu, že ho jednou bývalý internacionál Hájek přemluví, aby ze svých synů postavil fotbalové mužstvo. Nadšení synové pilně trénují a po několika drobných zádrhelech se začínají dostavovat první výsledky v podobě vyhraných zápasů. Kromě sportovních výsledků dostaví se ovšem také láska, když dva ze synů, Pepík s Jardou, při zkušební jízdě opraveného auta bankéře Šlejhara pomohou Evě Bínové, dceři předsedy S. K. Meteor, a její kamarádce Heleně, které nabouraly auto cestou na chatu. Pepík se totiž při opravování jejich auta do Evy zakouká. Situaci však poněkud zkomplikuje omyl dívek, které se domnívají, že Pepík je synem bankéře Šlejhara. Když se totiž Helenin přítel…

Všechno vlastně začalo nepodařenou krádeží lihu, při které dva meloucháři Liška a Zemánek putují do vězení. Ale ani po propuštění je jejich společník Netušil, který je navedl, nenechá na pokoji. Seznámí je s docentem Mlejnkem, který právě vyvinul přístroj na regeneraci dojnic. Vynález by ovšem mohl mít i další užití, neboť dokáže omlazovat lidi…

Ludvík (J. Hrušínský) byl výtečný student, jen v jednom předmětu se mu nedařilo. A protože mu obávaný docent (Č. Řanda) zkoušku nedal, hrozilo mu opakování ročníku. Jak se z téhle situace dostat? Ludvík s kamarádem (O. Pavelka) hledali různé cesty a napadla je jedna možnost, jak si zajistit u docenta protekci. Jenže ta protekce tak úplně nevyšla podle jejich představ a Ludvík se při tom zamiloval do docentovy dcery…

Ve vsi Komonice, ležící pod stejnojmenným hradem, dojde k zázraku. Krásná Perchta zvaná Bílá paní Komonická vystoupí jednoho dne z obrazu, vyhoví prosbám výměnkářky Blažkové a zařídí jí v chalupě vodovod. Té noci totiž navštívila hrad skupina místních trochu podnapilých občanů, kteří vedli právě spor o to, zda Bílá paní opravdu za úplňkových nocích chodí po hradě. Kastelán Pupenec vyluštil nápis na obraze „Věř, ale komu věříš, měř“ a formulku vyslovil nahlas. Jako jediný pak byl svědkem Perchtina počínání. Život ve vsi je vzhůru nohama. Předseda MNV a jeho tajemník se vzájemně podezírají z líbivé politiky vůči občanům, do vsi je vypravena zvláštní komise z ministerstva. Na hradbách se objeví i jiná Bílá paní, servírka Andula, kterou tam poslal v…