Komedie

Dobrodružný animovaný film pro celou rodinu o malém sobíkovi Nikovi. Niko věří, že otec, kterého nikdy nepoznal, je jedním ze světoznámé letky Santa Klause. Jeho největším snem je naučit se létat stejně dobře jako jeho otec. Dospělí z Nikova stáda však nemají pro sobíkův talent nejmenší pochopení a děti se mu smějí. Vlastně vůbec nikdo nevěří, že jeho otec je mezinárodní hvězda. Jediný, kdo ho podporuje a věří mu, je neohrabaná veverka jménem Julius. Přes přísné zákazy stáda se Niko rozhodne nacvičovat svůj let na kopci, na němž hrozí útok hladových vlků. Při jeho smůle ho samozřejmě vlci zbystří a celé stádo se musí vydat hledat nový úkryt. Niko se cítí provinile, a proto opustí stádo, svou matku i kamarádku…

Shaunovi se nedaří sehnat větší punčochu, a tak se celá farma vydá na pěkně divokou vánoční výpravu. A dokonce na saních!

Když dvanáctiletý Ben dostane zamilovanost do Klary, rozhodne se zhubnout s pomocí svých kamarádů z kapely a podpory matky.

Dva zoufalí tátové se bez jakýchkoli zábran pouštějí do tvrdého boje o to, kdo bude lepším otcem a postará se o ty nejúžasnější Vánoce všech dob! Zábavný a pohodový Larry se ze všech sil snaží najít dokonalý vánoční dárek pro svoji osmiletou dcerku Noel. Nejžádanější hračkou je letos plyšový medvěd Harrison, který je však vyprodaný a není k sehnání. Noelin nový nevlastní otec doufá, že to tak i zůstane, neboť chce vyplnit dívčino vánoční přání on sám. Když Larry zjistí, že plyšový medvěd je to jediné, co si Noel přeje, je za každou cenu odhodlaný učinit svou holčičku šťastnou a obdarovat ji hračkou jejích snů.

Nápad a jádro libreta vzniklo v roce 1975 v Dánsku, kde autoři pracovali jako námezdní mimové v kodaňském pouličním divadle. Po návratu do ponuré a otrávené Prahy se věci ujal režisér Janík Roháč, jediná optimistická a zábavná bytost v tehdejší Československé televizi. Postavil lajnu Polívka–Jirák–Dvořák, která se zmocnila této mimické grotesky s nadšením. Společným úsilím vznikl pořad, který rok po svém vzniku dostal cenu na televizním festivalu pořadů pro mládež Prix de Jeunesse v Mnichově. Tento vznik se neobešel bez problémů. Nebyly kupodivu politické, ale ryze umělecké. Boj se strhl kolem dekorací. Známý a dodnes milovaný brněnský výtvarník navrhoval dekorace malované, Roháč chtěl gigantické doslovné zvětšeniny. Výtvarnou verzi označil za „bábkové divadlo“, což byl z jeho úst ortel smrti. Dnes, kdy klíčovaní trpaslíci brázdí světové obrazovky v libovolně zvětšených prostorách a kradmo se dotýkají iluzivních předmětů, Bolek, Ota a Pepa se…