Komedie

Když je šestnáctileté Lindy diagnostikována reprodukční choroba, vše, co si myslela o sexu, ženství a vztazích, se obrátí vzhůru nohama.

Známý pražský advokát JUDr. Oldřich Lukášek má byt s výhledem na Vltavu, a přátele v pražské kavárně Slavie. Přesto uposlechne svého lékaře, aby se přestěhoval z Prahy na venkov. Jeho novým působištěm se tak stává malé městečko Mezihoří a prvním případem stará venkovská babička Márová, které synovec dluží sedm a půl tisíce korun a odmítá je vrátit. Jako odměnu za pomoc obdaruje vděčná babička Lukáška králíkem. Přestože je brzy zavalen dalšími případy, od vykradače aut Pastyříka až po žárlivce Vránu, který v hádce bodl svou družku, jeho hlavním zájmem zůstává causa králík, tedy babička Márová…

Mezilidské vztahy jsou nejčastějším tématem autorských inscenací režiséra Vojtěcha Štursy. Hlavní hrdina hry Sólo pro mou ženu řeší své rodinné problémy anonymními telefonáty s vlastní manželkou. Po prozrazení zjistí, že oba trápí stejná obava – zda-li už nejsou staří. Aby si dokázali opak, vyzvou svou dceru s manželem k taneční soutěži v rokenrolu. Trénují tvrdě, ale čas se zastavit nedá. Úsměvná komedie s nádechem smutku byla v brněnském televizním studiu natočena v roce 1990.

Brian dostane od Ježíška dárek poté, co na Štědrý den utrpěl autonehodu: dvanáct šancí prožít tentýž den znovu a napravit narušené vztahy s blízkými.

Příběhy z vojenského prostředí často přesvědčovaly, jak právě toto prostředí prospívá lidskému zušlechtění, jak je inspirativní i zábavné. Půlnoční kolona vypráví o tom, co dělá voják, když má nečekaně volno. Protagonisté mají zajišťovat hladký noční průběh vojenské kolony Prahou, jenže ledasco dopadne jinak. Výřeční mladíci přesvědčí dobráckého velitele, aby jim podepsal dovolenku, hlavní hrdina pak osamí uprostřed panelového sídliště… Podívaná je to však velice umolousaná, svědčící jedině o tom, k jakým trapnostem se byli ochotni snížit i talentovaní herci.