Naučný

Stavba nejznámější novodobé katedrály, zapsané mezi památky UNESCO, byla zahájena již před 140 lety v roce 1883. Je uskutečněním neuvěřitelně smělého snu architektonického génia – Antoni Gaudího… Historie chrámu Sagrada Familia je důkazem urputné snahy vybudovat dílo, které se bude od prvních skic až po současnou stavbu vymykat běžným zákonům architektury. Světoznámý klenot Barcelony, hlavního města Katalánska, byl částečně postaven ještě za života svého autora, Antoni Gaudího, a stal se uměleckým a technickým dobrodružstvím pro několik generací architektů z celého světa. Úkol dobudovat katedrálu byl o to obtížnější, že byla po smrti geniálního tvůrce zničena část plánů a modelů. Jaká architektonická tajemství, jaké umělecké mistrovství v sobě Sagrada Familia skrývá a jak se v její podobě odrážejí myšlenky a povaha jednoho…

Je to už bezmála století, co na sebe upozornil mladý anglický režisér, rodák z Londýna, Alfred Hitchcock. A samozřejmě šlo o vražednický příběh, který se jmenoval Příšerný host. O dvanáct let později už kraloval žánru v USA, kde sklidil vavříny hned svým druhým americkým snímkem Mrtvá a živá. Následovaly takové hity jako Vertigo, Okno do dvora, Nepravý muž, Psycho či Ptáci. Zapsal se ovšem i do dějin filmové literatury. Kniha rozhovorů Hitchcock — Truffaut dodnes patří k nejčtenějšímu dílům zdaleka nejen mezi filmovými odborníky.

Martin Clunes se vydává na fantastickou cestu, při které urazí deset tisíc mil z východu na západ, aby prozkoumal ostrovy rozeseté podél břehů Spojených států amerických, jež dohromady představují obrovskou plochu souše. Více než osmnáct tisíc ostrovů má oficiálně zaregistrovaný název, ale mimo to existuje v daných geografických oblastech několik tisíc drobných ostrovů a ostrůvků, které jsou dosud bezejmenné. Každý ostrov má svoje svérázné rysy a jedinečnou historii a ukazuje nám jinak dobře známé Spojené státy ze zcela nového úhlu pohledu. Martin cestuje na Havaj a podívá se na místa vzdálená od pláží zalitých sluncem, aby na vlastní oči viděl, jakou zkázu způsobila neustále rostoucí lávová pole, potom se přemístí na Aljašku, na území pokryté hustými lesy a zasněženými ledovci,…

Režisér Matej Mináč se znovu vrátil k osobě Sira Nicholase Wintona a po hraném snímku Všichni moji blízcí (1999) a dokumentu Síla lidskosti – Nicholas Winton (2001) přináší koláž autentických vzpomínek a hraných dotáček, kterou rekapituluje činnost tohoto vzácného člověka, který ve svých devětadvaceti letech zachránil stovky židovských dětí. Závěrečné kapitoly poukazují na Wintonovu obdivuhodnou vitalitu (v době natáčení mu bylo sto let) i na kuriózní fakt, že jeho počínání zůstalo dlouho neznámé. Příslušné dokumenty našla koncem osmdesátých let náhodou jeho manželka.

Významné historické události XX. století, tak jak je zachytily filmové a televizní kamery.(