Cestopisný

To, co dělá Benátky výjimečnými, je umění. Neexistuje tu kostel, muzeum nebo palác bez obrazu od Beliniho, Tiziana či od některého neopěvovaného mistra, kterého zde právě pro sebe objevíte. Ale město na laguně se mění – vlivem turismu i politiky. Protože politici, kteří město řídí si občas myslí, že Benátky by měly být jen muzeem pod širým nebem. Lidé přijedou, koupí si vstupenku a večer město opustí. Během epidemie covidu získaly Benátky najednou zvláštní kouzlo, laguna byla úplně nehybná a modrá. Viděli jste ryby, které jste nikdy nezahlédli a ptáky, které jste nikdy předtím neviděli. Benátčané se znovu naučili žít pospolu a solidárně. I dnes, přes odchod mnoha místních obyvatel na pevninu, jsou Benátky jedinečným střediskem starých tradičních řemesel a…

Během poznávání Islandu spatříme tamní poníky, kteří se ve stádu prohánějí ledovou krajinou, i stáda sobů běžících jako jeden celek přes zasněžená pole. Na širém moři uvidíme mezi ledovými krami plavat hejna keporkaků a plejtváků. V zemi ledu a ohně zažijeme tryskající gejzíry a sopečné běsnění. Ozdobou Islandu je i přírodní světelná show – polární záře. V Dánsku se poté proletíme nad nádhernými hrady a historickými kostely a ve Švédsku se ze vzduchu podíváme na klidnou městskou krajinu a majestátní královské rezidence.

Před 2000 lety ležela starověká čínská pouštní oáza Dunhuang (Tun-chuang) na okraji východního světa. Říše Han zde postavila legendární pevnost k ochraně svých zájmů na lukrativní Hedvábné cestě, jež propojovala Čínu s mnoha státy tehdejší doby a zasahovala až k hranicím Římské říše. Mocné kočovné kmeny však tento obchod ohrožovaly a bylo nutné se jim bránit. Císař tedy vsadil na prohnaného generála Ban Chaa a nezmýlil se. Druhým příběhem, jenž ilustruje vývoj čím dál slavnějšího uzlu, je detektivní pátrání po skupině zločinců, kteří napadli karavanu sogdské obchodnice Shayne… Počátkem 5. století byla Čína rozdrobena na větší počet menších království. Mocný vůdce Juqu Mengxun je odhodlán dobýt Dunhuang. Po úspěšném tažení se ujme vlády nad významným obchodním uzlem a s pomocí indického…

Snímek scenáristy, kameramana a režiséra Michala Huvara je svéráznou road movie, která kopíruje cestu spisovatele a novináře Karla Čapka Itálií, uskutečněnou vlakem na jaře roku 1923. Cestopisné fejetony vyšly záhy po otištění v Lidových novinách knižně jako Italské listy, a to na podzim téhož roku, takže mezi komentářem z Čapkova pera v podání Ilji Kreslíka, který letos zemřel, a obrazovým doprovodem je celé století. Divák zavítá do 33, někdy více, jindy méně ikonických míst, s Čapkem coby výtečným pozorovatelem života si připomene Benátky, Padovu, Ferraru, Ravennu, Rimini, San Marino, Boloňu, Florencii, Siennu, Orvieto, Řím, Neapol, Palermo, Monreale, Castrogiovanni, Syrakusy, Taorminu, Spello, Trevi, Spoleto, Narni, Assisi, Perugii, Arezzo, Pisu, Janov, Riviéru di Levante, Milán, Veronu, Bolzano, Mendolu, Gossensass. Filmová adaptace knihy…

Cestopisné putování provede v každém díle vybranou částí českých dálkových cyklotras. K herci a moderátorovi Ondřeji Cihlářovi se na kole přidávají hosté, kteří mají k místům osobní vztah a nabízejí tipy, kde stojí za to se zastavit a něco zažít, aby, jak Ondřej říká, „krajina nebyla šmouha pouhá“. Cyklojízdu doplňují mapky a zajímavá vyprávění.

V roce 1922 byla Agatha Christie a její manžel Archie součástí speciální mise, jejímž úkolem bylo propagovat nadcházející výstavu Britského impéria. Ta se konala v Londýně v roce 1924 a jejím cílem bylo podpořit obchod a posílit vazby mezi národy. Sir David Suchet, nejslavnější představitel legendárního detektiva Poirota, znovu prožívá zmíněnou výpravu.

Aby vše fungovalo v harmonii, potřebuje svět přírody rozlehlé prostory, chráněné ekosystémy a různorodé zdroje. Jaký je stav a budoucnost? Tím, že pro sebe zabírá stále více půdy, člověk původní teritoria rozdrobil a přerušil přírodní stezky, po nichž se volně žijící zvířata pohybují. Tyto přírodní biokoridory mají přitom zcela zásadní význam pro jejich přežití a pro rovnováhu a fungování ekosystémů. Všude na světě se vědci, ochránci přírody a místní obyvatelé spojují, aby tyto koridory obnovili a umožnili tak zvířatům volný pohyb.

Dvaja novinári, ktorí sa rozhodli precestovať svet s malou kamerou, zaznamenávajú exkluzívne zábery z miest kam sa bežný človek nedostane. Spovedajú domácich, pričom sa nevyhýbajú chúlostivým otázkam týkajúcich sa politiky, náboženstva či rasizmu.

Ladislav Moulis se ve svých filmech soustředí na zaznamenávání sportovně-dobrodružných výkonů na exotických, nicméně extrémních místech naší planety. Dokumentární film K Pacifiku přes Coast Mountains zachycuje pokus malé české expedice o zdolání horského pásma Coast Mountains mezi Britskou Kolumbií a Aljaškou po řekách Hackett, Shesley a Taku, po kterých kdysi obchodovaly původní indiánské kmeny a zhruba před 120 lety jimi s velkými ztrátami pronikali také bílí prospektoři na nově objevená zlatá naleziště na Klondiku… Malá česká expedice se pokusila o překonání strastiplné cesty v roce 2014 s důrazem na čistotu stylu, tedy ve stylu „voyagers“, který byl základním konceptem výpravy. Členové týmu se rozhodli nepoužít letadlo a odmítli jakékoliv moderní komunikační prostředky (vysílačky, satelitní telefon)… Zbloudění dovedlo expedici na neznámém…

Fotograf Jan Svatoš a jeho expedice ve vyprahlých končinách severní Keni hledá odkaz prvních fotografických průkopníků, Martina a Osy Johnsonových. Zároveň tuto opomíjenou oblast, která je úplným opakem turisticky zprofanovaného jihu, představuje v novém světle. Film originálním způsobem předvádí, kam fotografie dokumentující divočinu v této oblasti dospěla za téměř 100 let svého vývoje a zjišťuje, zda současný člověk hýčkaný moderní technikou ještě dnes dokáže postavit v extrémních podmínkách temnou komoru a vyvolat fotografie klasickým způsobem… Středověcí mniši se vydávali do pouště, aby vedli asketický život oproštěný od všeho zbytečného a přepychového. Cíl expedice Fotografické návraty byl podobný. Její účastníci chtěli mj. podniknout fotografickou katarzi – vrátit se zpátky v čase i myšlení a prizmatem dávnověku se podívat do oken budoucnosti….