Naučný

Původní pořad stanice obsahuje unikátní zpověď Ivety Bartošové a zachycuje její osud očima kolegů, přátel a spolupracovníků. Dosud nezveřejněné záběry ze života zpěvačky. Příběh Ivety Bartošové, důsledně sledovaný bulvárem a v některých okamžicích i kriminální policií, vynesl zpěvačku mezi nejstabilnější jistoty českého tisku. V letech 1997 – 2000 její titulní strana zaručovala společně s Dagmar Havlovou a Lucií Bílou největší náklad nejen bulvárního deníku Blesk, ale také dalších společenských médií. Medializace příběhu bulvárem Ivetě zvýšila cenu na trhu – za koncertní vystoupení si mohla účtovat až trojnásobek dosavadní částky. Po závratném comebacku a bizarní svatbě s producentem Jiřím Pomeje však přišel pád na samotné dno, potíže s alkoholem a naprostá společenská diskreditace.

Drahé róby, stovky hostů, exkluzivní prostředí, ale také utajený sňatek v cizině. Tak vypadají svatby českých celebrit. Těch opravdu zajímavých bylo v našich luzích a hájích nespočet.

Katastrofa se může odehrát kdykoliv a kdekoliv. Může udeřit jako blesk z čistého nebe a bez nejmenšího varování. Dokonce i sebemenší odchylka od normálu může vést k tragédii nepředstavitelných rozměrů. Ale když se rozbouřené síly Země konečně uklidní a prach se usadí, dá se mezi troskami najít nějaké ponaučení? Strhující a místy nervy drásající seriál Mapování katastrof dává zpátečku. Znovu přehrává nejhorší a nejtragičtější světové katastrofy. S využitím archivních závěrů, špičkových digitálních animací, moderních analýz a za přispění zkušených expertů sledujeme jejich průběh i trajektorii krok za krokem. Podaří se nám odhalit něco, abychom jim příště dokázali zabránit?

Atény, Alexandrie, Tikal a Řím. Tato legendární města jsou jen některá ze světově proslulých archeologických míst a doposud stále neodhalila všechna svá tajemství. Tato neobvyklá města, postavená jako centra vědění, patřila k tlukoucím srdcím starověkého světa. Jak vznikla, jak se v nich žilo a jak se dokázala stát středisky učení a vynálezů? Tato podmanivá série opět oživuje tato největší starodávná města na vrcholu jejich slávy od 5. století př. K. po Římskou říši. Využívá k tomu ohromující počítačové triky u rekonstrukcí, současné záběry z těchto míst a příspěvky proslulých odborníků a vrhá tak nový pohled na tyto architektonické poklady a ztracené civilizace, jež byly základem moderního světa.

Jan Balabán byl český prozaik, překladatel a publicista, až do své náhlé smrti v roce 2010 žijící a tvořící v Ostravě. Jeho nejvýraznějším žánrem byla tzv. existenciální povídka. Za povídkovou knihu Možná, že odcházíme získal v roce 2005 prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii prozaických děl. Totéž dílo se stalo i Knihou desetiletí. Dokumentární snímek Petry Všelichové není tradičním portrétem poskládaným ze vzpomínek přátel a rodiny. Jak napovídá podtitul filmu Svými vlastními slovy, jde o koláž poskládanou z archivních záznamů – fotografií, audio a videozáznamů z let 1998 až 2010. Dokument tak předestírá autorovy vlastní myšlenky a názorová stanoviska nejen na umění, především pak literaturu, ale i na svět a život vůbec. Balabán byl velkým zastáncem navrácení hlasu literatuře. Kultura…