Historický

Dnes ho známe jako muže vinného z nejhorších zločinů proti lidstvu. Ale byla doba, kdy ho lidé uctívali. Podívejte se na něj očima jeho přátel a obdivovatelů.

Dokumentární film k 90. výročí narození Václava Havla se odklání od tradičních biografických schémat, nenahlíží do jeho politického či soukromého života, jak již bylo učiněno několikrát. Snaží se prozkoumat, nakolik jsou Havlovy myšlenky a koncepty platné a přenositelné do současného světa a jak rezonuje jeho důraz na život v pravdě a lidská práva v dnešní mladší a střední generaci. Ústředním motivem je jeho esej „Moc bezmocných“, který v kontextu současné geopolitické krize získává mrazivě aktuální rozměr. Tvůrci staví Havlovo nadčasové varování před ztrátou mravní integrity do kontrastu s dnešním světem digitálních manipulací, populismu a politického pragmatismu. Skrze reflexi mladé a střední generace zjišťují, zda je pro ně Havel inspirací, nebo už jen neživotnou ikonou. Snímek též konfrontuje dvacet let staré, dosud nepublikované rozhovory pamětníků s naší současností a nabízí kritický pohled na střet morálních vizí s populismem a extremismem, které postupně začínají formovat náš svět.

Obdobně jako hudební skladatelé 19. století se Vasilij Kandinskij již v počátcích své tvorby nechal inspirovat tradicemi lidového umění, aby se pokusil vytvořit jakýsi nový jazyk malířství. Je příznačné, že to byl právě prožitek při návštěvě Wagnerovy opery v roce 1896, který ho přiměl opustit Rusko i původně zamýšlenou kariéru, aby se mohl věnovat studiu výtvarného umění v Mnichově. Postupně si budoval renomé. Jeho obrazy dostaly čestné místo na prestižním pařížském Podzimním salónu, kam byl vybrán tři roky po sobě. Seznámil se s Gabriele Münterovou. Cítil, že barvy a tvary nabývají na síle – jako by se dostával k podstatě věcí, překračoval vnější podobu a odhaloval skryté vibrace.

V roce 2025 se třicet členů jedné široké rodiny dozvídá, že zdědili starý dům, který byl léta opuštěný. Čtyři z nich – Seb, Abdel, Céline a Guy jsou pověřeni, aby nemovitost prozkoumali. To, co na místě objeví, ale dalece přesahuje jejich očekávání. Skrytý poklad, záhadné fotografie a jméno ženy Adèle je zavedou na cestu zpět v čase. Dovedou je až do roku 1895, do srdce Paříže, města na vrcholu průmyslové a kulturní revoluce. Tam se odehrává příběh mladé Adèle, která opustila rodnou Normandii a ocitla se u zrodu fotografie i impresionismu. Tento dojemný, vizuálně podmanivý film o cestě po stopách svých předků propojuje dvě epochy – současnost a konec 19. století – a skrze rodinné pouto vypráví o tom, jak…

Profesorka Bettany Hughes se vrací s napínavým přehledem deseti nejvýznamnějších egyptských mumii a tajemstvími, která se skrývají pod obvazy. Starověký Egypt má jedinečnou historii: mezi pouští a řekou Nil se rozprostírají výjimečné pyramidy, majestátní chrámy a skryté hrobky, které fascinují a okouzlují. Nic však nevztyčuje minulost Egypta do života tak jako mumie, které ji přežily. Každá mumie, zabalená, balzámovaná a po tisíce let pohřbená s poklady, vypráví příběh lidí – zločinců, kněží, dětí a faraonů – kteří žili historii, kterou známe. S použitím moderní skenovací technologie, exkluzivního přístupu a epické nádherné scenérie se přidejte k Bettany v jejím konečném přehledu nejúžasnějších egyptských mumií.

Historický seriál Amerika v barvě se stal velkým hitem nejen v USA, ale i po celém světě. Jeden z nejambicióznějších projektů, díky kterému černobílá minulost ožila v zářivých barvách, se nyní dočkal zajímavého pokračování. Vydejme se spolu do minulosti 20. století a zažijme Británii v barvě. Británie v barvě odhaluje minulost Anglie v takové podobě, v jaké jsme ji dosud neměli příležitost vidět. Už tak významné a poutavé archivní záběry získaly díky pečlivému dobarvení na ještě větší důležitosti a zajímavosti. Tento nový seriál zachycuje některé z nejbouřlivějších chvílí anglických dějin od intimního filmu královny Viktorie z konce 19. století až po první barevné vysílání televize BBC z roku 1967. Nenechte si ujít ztracené historické záběry válek, ekonomických krizí a společenských…

8. května 1945 zaplavila Evropu vlna veselí. Tady už druhá světová válka skončila. Lidé v hlavních městech západní Evropy dávali průchod své radosti. Ale jinde ještě zuřila krvavá válka. Válka v Tichomoří. Vítězství v Evropě a vítězství nad Japonskem dělilo přesně 100 dní. A těchto sto dní bude ve světových dějinách jedním z období s nejzávažnějšími následky. A když pak válka skončila, propukly ve světě bouřlivé oslavy svobody. Posledních 100 dní druhé světové války mělo ovšem pro vojáky v Tichomoří trpký začátek. Když se k nim donesla zpráva o vítězství v Evropě, bylo jim to v podstatě jedno. Právě bojovali o Okinawu a uprostřed příšerného, krvavého a blátivého boje se cítili, jako by si v této válce vytáhli ten kratší…

V pondělí 7. května ve 2 hodiny 41 minut ráno konečně všechno skončilo formální, pochmurnou kapitulací. Za Německo ji podepsal jeden z posledních německých vůdců, Alfred Jodl. Představitelé nacismu byli většinou mrtví, zajatí nebo na útěku. Média byla požádána, aby zprávu nezveřejňovala, dokud spojenečtí lídři oznámení o kapitulaci Německa nezkoordinují. V Paříži, v Amsterdamu a v Londýně však zprávy pronikly na veřejnost a davy byly v radostném očekávání připraveny propuknout v jásot. Konečně z rádia zazněla zpráva, na kterou všichni čekali. Pro populaci, která během tohoto válečného konfliktu zažila obrovské utrpení, bylo vítězství významným okamžikem. V Londýně se rozezněly zvony katedrály svatého Pavla. Král, královna a obě princezny, Alžběta a Margareta, se objevili na balkóně Buckinghamského paláce. Poté se princezny…

Třetí říše se začíná hroutit. Teror samozřejmý v letech diktatury ustupuje a Hitlerovi stoupenci se snaží co nejrychleji vzít nohy na ramena; prchají z Evropy. Náš seriál mapuje boj za spravedlnost, jehož účelem je vnést mír do duší lidí, kteří přežili holokaust, a poslat světu jednoznačný vzkaz, že na zvěrstva a válečné zločiny se nezapomíná. Nacističtí důstojníci, kteří zůstali naživu, se stávají hledanými osobami. Hon na válečné zočince nabírá vysoké obrátky.

Moudrý izraelský král Šalamoun se zamiluje do krásné a mocné královny ze Sáby . Když jí povolí vykonat pohanský obřad na posvátném místě Izraelitů, popudí svůj lid proti sobě. Nastalého zmatku využijí Egypťané a na Izrael zaútočí. Byl to snad od začátku královnin plán? Epický milostný příběh je jedním z nejlepších monumentálních děl padesátých let a i dnes dokáže ohromit davovými a bojovými scénami. Jedná se o poslední film režiséra Kinga Vidora . Krále Šalamouna hrál původně Tyrone Power, který však zemřel 15. listopadu 1958 při natáčení poslední scény filmu. Vše tak muselo být přetočeno s novým představitelem Šalamouna Yulem Brynnerem.