Historický

Vzácná příležitost pohlédnout očima Evy Braunové do soukromého života Adolfa Hitlera. Evina oddanost a uzavřenost milenecké dvojice na pozadí napjatých posledních dnů Třetí říše – tak vypadala lidská stránka jedné z nejtemnějších kapitol dějin lidstva.

Třídílná dokumentární série vyrobená pro Prima ZOOM, která představuje šest českých osobností, jejichž neobyčejné cesty, objevitelské, vědecké nebo diplomatické aktivity dnes už nejsou příliš známé. Tvůrci se přitom zaměřili na muže, kteří se v různých historických obdobích vydávali do vzdálených a tehdy exotických částí světa – často v rámci diplomatických, vědeckých, kartografických, botanických nebo antropologických misí. Jejich cesty přitom nějakým způsobem reprezentovaly české země. Série tak chce propojit historii, cestování a dobrodružství a připomenout osobnosti, jejichž životy by podle tvůrců vydaly na samostatný dobrodružný film.

Objev jednoho z největších ložisek uranu v Československu v 60. letech spouští novou uranovou horečku a rodí se severočeský Klondike. Do regionu přicházejí tisíce lidí hledajících peníze, práci a novou identitu. Horník se stává hrdinou, uran symbolem „míru“, zatímco veškerá těžba míří do Sovětského svazu. Vznikají nová sídliště, šachty i chemické provozy a místní společnost se dělí na starousedlíky a privilegovanou uranovou elitu. Pod povrchem se však platí vysoká cena – riziko ozáření, extrémní pracovní podmínky a rozsáhlé ekologické škody. Chemická těžba mění krajinu na desítky let dopředu. S koncem studené války přichází náhlý útlum a opuštěné doly nahrazují dřívější sliby prosperity. Lidé, kteří zde nechali zdraví i sny, zůstávají s otázkami bez odpovědí.

Homo neanderthalensis. Tito zdatní lovci a zruční řemeslníci vládli v Evropě jako nesporní páni po stovky tisíc let, a dokonce si podmanili Blízký východ a rozšířili hranice svého území až na Sibiř. Zhruba před 40 000 lety však jako by zmizeli. Díky čemu se stal Homo sapiens, přistěhovalec z afrického kontinentu, jediným vítězem nemilosrdného evolučního závodu a je dnes jediným zástupcem rodu Homo na Zemi? Zmizel neandrtálec jen proto, že byl oproti nám „horší“, jak se dlouho soudilo? Za všemi těmito otázkami se skrývá hluboce aktuální, až mrazivá záhada: jak mohl vymřít celý lidský druh až do posledního člověka?

V roku 1889 sa Paríž stal hostiteľom Svetovej výstavy a „železná lady“ sa od tých čias stala ikonou hlavného mesta Francúzska. Žiadna iná stavba nedokázala tak symbolicky zhmotniť priemyselný i konštrukčný pokrok, aký sa podarilo dosiahnuť koncom 19.storočia v Európe i vo svete. Inžinier a konštruktér Gustave Eiffel bojoval za realizáciu nápadu svojich dvoch projektantov Mauricea Koechlina a Émila Nouguiera dlhé roky. Ale so stavbou najvyššej veže tých čias v centre Paríža mnohí nesúhlasili. Mnohým sa táto železná konštrukcia zdala byť škaredá a provokatívna. Eiffelovi sa touto stavbou podarilo dosiahnuť technologickú revolúciu. Vydajte sa po stopách tohto dramatického príbehu…

Na úsvitu britských dějin, v 9. století, je Anglie zemí jenom podle jména – ve skutečnosti je vnitřně rozdělená a pustošená hordami loupeživých Dánů. Mladý následník trůnu Alfréd je horlivý křesťan, který víc než válce touží zasvětit svůj život rozjímání a stát se knězem. Po smrti svého otce je však nucen chopit se meče, sjednotit rozdrobenou zemi a stát se Alfrédem Velikým. Jen tak může uhájit svou zem i vlastní čest proti barbarským nájezdníkům.

Dnes ho známe jako muže vinného z nejhorších zločinů proti lidstvu. Ale byla doba, kdy ho lidé uctívali. Podívejte se na něj očima jeho přátel a obdivovatelů.

Dokumentární film k 90. výročí narození Václava Havla se odklání od tradičních biografických schémat, nenahlíží do jeho politického či soukromého života, jak již bylo učiněno několikrát. Snaží se prozkoumat, nakolik jsou Havlovy myšlenky a koncepty platné a přenositelné do současného světa a jak rezonuje jeho důraz na život v pravdě a lidská práva v dnešní mladší a střední generaci. Ústředním motivem je jeho esej „Moc bezmocných“, který v kontextu současné geopolitické krize získává mrazivě aktuální rozměr. Tvůrci staví Havlovo nadčasové varování před ztrátou mravní integrity do kontrastu s dnešním světem digitálních manipulací, populismu a politického pragmatismu. Skrze reflexi mladé a střední generace zjišťují, zda je pro ně Havel inspirací, nebo už jen neživotnou ikonou. Snímek též konfrontuje dvacet let staré, dosud nepublikované rozhovory pamětníků s naší současností a nabízí kritický pohled na střet morálních vizí s populismem a extremismem, které postupně začínají formovat náš svět.

Obdobně jako hudební skladatelé 19. století se Vasilij Kandinskij již v počátcích své tvorby nechal inspirovat tradicemi lidového umění, aby se pokusil vytvořit jakýsi nový jazyk malířství. Je příznačné, že to byl právě prožitek při návštěvě Wagnerovy opery v roce 1896, který ho přiměl opustit Rusko i původně zamýšlenou kariéru, aby se mohl věnovat studiu výtvarného umění v Mnichově. Postupně si budoval renomé. Jeho obrazy dostaly čestné místo na prestižním pařížském Podzimním salónu, kam byl vybrán tři roky po sobě. Seznámil se s Gabriele Münterovou. Cítil, že barvy a tvary nabývají na síle – jako by se dostával k podstatě věcí, překračoval vnější podobu a odhaloval skryté vibrace.

V roce 2025 se třicet členů jedné široké rodiny dozvídá, že zdědili starý dům, který byl léta opuštěný. Čtyři z nich – Seb, Abdel, Céline a Guy jsou pověřeni, aby nemovitost prozkoumali. To, co na místě objeví, ale dalece přesahuje jejich očekávání. Skrytý poklad, záhadné fotografie a jméno ženy Adèle je zavedou na cestu zpět v čase. Dovedou je až do roku 1895, do srdce Paříže, města na vrcholu průmyslové a kulturní revoluce. Tam se odehrává příběh mladé Adèle, která opustila rodnou Normandii a ocitla se u zrodu fotografie i impresionismu. Tento dojemný, vizuálně podmanivý film o cestě po stopách svých předků propojuje dvě epochy – současnost a konec 19. století – a skrze rodinné pouto vypráví o tom, jak…