Naučný

Back Beat je série nejen hudebních dokumentů o umělcích a skupinách, kteří od doby svého vzniku stále hrají a i v 10. letech 21. století mají světu co říct. Zaměřuje se na umělce, kteří ve své době formovali nejen hudební, ale i politický a společenský život. Prozatím jsme pracovali s umělci jako Johny Winter, Jethro Tull, Eric Burdon, Donovan, Pretty Things, Herman’s Hermits, Canned Heat, Uriah Heep, Ten Year After, Yardbirds, John Mayall, Iron Butterfly, Nazareth, Wishbone Ash, Mother’s Finest, Osibisa, Vanilla Fudge a dalšími.

Když v létě 2010 zasáhla hudební svět zpráva o odchodu Sira Charlese Mackerrase, nebyla to jen zpráva o ztrátě jednoho z největších dirigentů 20. století, který pracoval s londýnskou Královskou operou, orchestrem BBC, Metropolitní operou, působil v Hamburku a v Sydney, kde otevíral slavnou operu v roce 1973. Pro Čechy udělal tento Brit australského původu daleko nejvíc – povědomí o české hudbě šířil v zahraničí přes půl století a v případě Leoše Janáčka se zasadil o to, že je dnes jeho operní dílo neodmyslitelnou součástí repertoáru všech významných světových scén. S Janáčkovou hudbou se setkal již v roce 1947 při svém studijním pobytu u Václava Talicha v Praze a bylo to setkání osudové. Již v roce 1951 uvedl poprvé v…

Příběh zrození první čínské císařské dynastie je starý více než 2 tisíce let a má všechny prvky velkého románu. Intriky, násilí, sex, tajemství. Jeho ústřední postavou byl císař Qin Shi Huang (čti Čchin Š’-chvang-ti), který sjednocením znesvářených kmenů vytvořil velmoc nepředstavitelných rozměrů. Tato kontroverzní osobnost byla historiky vnímaná velice kriticky. Měl pověst svéhlavého, silně pověrčivého, neschopného tyrana. Zakládá se však tento popis na pravdě, nebo je jen přibarveným odrazem Čchinovy skutečné osobnosti sjednotitele států, písem, norem? A jakým vývojem prošel od chvíle, kdy se coby 13tiletý chlapec jménem Ying Zheng (čti Jing Dženg) v roce 246 př. n. l. ujal trůnu, až po svou smrt v roce 210 př. n. l., po níž byl v doprovodu své početné terakotové armády…

Vynalézavost československých inženýrů byla známa i ve světě. Dodnes máme v republice zachovánu řadu technických skvostů, dokazujících jejich důmyslná řešení. Spolu s Tomášem Hanákem se v novém dokumentárním cyklu vydejme po jejich stopách… Technické a průmyslové památky jsou fascinující nejen z technologického hlediska, ale dokazují i vynalézavost našich předků. Šlo kdysi o stavby účelové, které v mnoha případech oplývají estetickou kvalitou, jiné ji nabyly s postupem času, ale mnohé nyní po letech stagnování a chátrání třeba hledají svůj nový účel – staly se z nich muzea daného řemesla, rozrostly se, případně slouží svými výjimečnými prostory jako místo pro kulturní akce…

Režisér Pavel Jurda se v dokumentárním filmu snaží prozkoumat vztah mezi věcmi, které jsou podstatné a nepostradatelné, a lidmi, kteří jim tyto vlastnosti přisuzují. Pevné kontury objektů se rozpouští do příběhů a vytváří tak společně s lidskými osudy jakési vzpomínkové album, kde jsou fotografie nahrazeny předměty.