Pohádka

V jedné vesnici žije Žofinka a ta strašně ráda hraje na klarinet, což jejího tatínka trochu zlobí. Raději by ji totiž viděl pracovat doma u chalupy. Kupodivu v té samé zemi bydlí na zámku princ Vendelín a ten miluje hru na klarinet také, celý den hraje, až královnu matku bolí hlava. Hádejte, co se asi stane…

Najkrajšie rozprávky od Bratov Grimmovcov.

Jak jinak by princezna Hortenzie dostala za manžela milovaného královského štolbu, kdyby si nezalhala. Neurozený ženich nemůže být tatínkovi králi po chuti, to dá rozum. Jenže, kdo by chtěl po zamilovaných, aby byli rozumní. Upřímně řečeno, tu drobnou lest, aby se za sebe dostali, vymysleli docela dobře.

Když se do sebe zamilují pohledný mládenec a vodníkova dcera, můžeme čekat, že jejich láska nebude mít na růžích ustláno. A přesně to se stalo mladému hrnčíři Vítkovi (Oldřich Vízner) a spanilé Běličce (Jarmila Švehlová). Hlavně pantáta vodník (Ota Šimánek) nebyl zprvu z nápadníka nadšený a dal mu to pocítit. Ale co by to bylo za lásku, kdyby nepřestála nějakou tu zkoušku a pár útrap… Od prvního okouzleného pohledu ke svatebnímu tanečku je někdy dlouhá cesta, ale většinou se také najde někdo, kdo přiloží pomocnou ruku tak jako rázná Běliččina tetička Žanda Frýda (Míla Myslíková). Úsměvná televizní pohádka vypráví nejen o soužití lidského a vodnického pokolení v Povltaví, ale i o tom, že všude na světě je dobře, ale doma…

Soudce začíná na novém působišti. Hned při prvním setkání se svými podřízenými dá jasně najevo, že není na prodej. Je chytrý, neúplatný, má pochopení pro těžký život prostých lidí. Všechny spory řeší s naprostým klidem, nevšedním a vtipným způsobem…

Každé dítě si rádo hraje a není na tom nic špatného. Kdo si hraje, nezlobí a nevymýšlí ošklivé věci. Pokud si však nehrajeme jenom tak, pro radost, ale proto, že chceme za každou cenu vyhrát. Nebo – pokud už nemyslíme vůbec na nic a nikoho jiného – jenom na hru a na výhru, pak je to moc špatné! To poznal i král Hráč I. z  dnešní pohádky a málem to nedopadlo dobře nejen s ním, ale i s jeho milovanou dcerou, princeznou Aničkou …

Dnešní Pohádka pro pamětníky vznikla na krkonošské lidové motivy. Můžete se v ní těšit na mnoho pěkných písniček. Natočila ji v roce 1977 L. Koutná, která do hlavních rolí princezny a nebojácného chasníka Florijánka obsadila J. Bouškovou a V. Jandáka. J. Dvořák v ní ztvárnil jednoho z mnoha nezapomenutelných vodníků a V. Menšík dobrosrdečného krále Bartoníčka III. Tak se hezky bavte Mládenec Florijánek vyrazí do světa za štěstím a za láskou. Cestou potká dědečka, který mu dá kouzelnou flétničku. A tak jde širým světem, když tu náhle zahlédne na jednom kopci královský zámek. Rozhodne se, že se k němu vydá. Když dojde k zámku, čeká ho tam překvapení…

Romantická pohádka o tom, jak zámecká paní našla ztraceného syna, který prokázal vzácnou statečnost, dobrotu srdce a bystrost. Zodpověděl nelehké hádanky Bílé víly a získal tak zázračné jadýrko, které mělo vrátit řeč princezně Johance. Dokázal také odpustit synu komořího, že jej o jadýrko připravil a nikdy nezapomněl na chalupníka Blažeje, který ho vychovával po celá léta, kdy byl intrikou zbaven svého zámeckého domova. Milena Medová, autorka mnoha televizních pohádek, dokázala i tentokrát napsat originální příběh o lidské vypočítavosti, závisti a zášti, ale také, a to hlavně, o moudrosti, odvaze, umění odpouštět, tedy o vlastnostech, kterých je třeba si vážit.

Žili byli bratříček a sestřička, kterým ovdovělý tatínek přivedl novou maminku. Svou pravou tvář macecha ukáže, až získá otcovo srdce a hlavně majetek. Pak ho bez lítosti otráví a děti uvězní. Odvážným sourozencům se sice podaří ukrýt v temném lese, jenže zlá macecha je pomocí kouzel zakleje…

Hrnčířské řemeslo bývalo kdysi velmi vážené a pražskou Kampu také jak se patří proslavilo. Jenže mezi hrnčíři se našel jeden, který začal poctivou hrnčířskou prací pohrdat. Aby se vyvýšil nad ostatní, neváhal použít i kouzel.