Pohádka

Televizní pohádka podle předlohy Karla Čapka se odehrává převážně na policejní stanici. Neřeší se tu ale žádný zločin. Naopak. V laskavé Čapkově pohádce jde totiž o náklonnost, o lásku. I když její objekt má trochu zvláštní podobu. Strážný Trutina objeví na ulici velké vejce a přinese ho na strážnici. Čeká, že se o něj někdo přihlásí. Do rána se ale z vejce vylíhne malá saň. Strážníci se o roztomilé mládě začnou starat jako o batole. Co z toho povstane, vypráví Velká policejní pohádka.

V jednom domku žili babička a dědeček a protože neměli děti, uplácali si z vápna dívenku a dali jí jméno Vápenička. Byla krásná, celá bílá, jenže neuměla mluvit. V té zemi žil princ a tomu se Vápenička zalíbila a chtěl se s ní oženit. Jenže, jak to tak bývá, panu králi nevěsta nebyla vůbec po chuti. A tak dal princi za úkol uhodnout dívčino jméno, jinak svatbu nepovolí. Jisté je, že nakonec svatba byla. To ostatní se dozvíte v pohádce na bulharské lidové motivy. Vznikla v roce 1995 a hlavní role si tu zahráli Hana Ševčíková a František Staněk.

Pepička je vyhlášená pekařka a na jejích koláčích si pochutnává celá královská rodina. Všechno by bylo v pořádku, kdyby se ovšem Pepička nezamilovala do prince. A ten princ není zrovna kavalír, vzkáže krásné pekařce, že se s ní ožení, až bude mít svatební šaty z marcipánu.

Když se místo očekávaného syna narodila osmá holčička, nečekalo sedm sestřiček na tatínkovo hromování a vydalo se do světa. Nejstarší Fanynka si během toho putování užila své. Než naučila sestřičky poslušnosti, pořádku, nebojácnosti i laskavosti, hezky dlouho to trvalo. Ale dokázala to a nakonec jí přece jen přály, že si právě ji vybral princ za ženu.

Pohádku o princezně, která pohrdla hlubokým citem lásky moudrého krále, jsme vybrali z odkazu francouzského spisovatele Charlese Perraulta. Jako všechny pohádky tohoto mistrného vypravěče, má i tato originální námět a je v ní ukryta moudrost, k jejímuž nalezení vede nelehká cesta. Na jejím konci už ale bude princeznička vědět, na čem v životě opravdu záleží.Scénář této pohádky napsal Tomáš Pěkný, ale autor nesměl pod svým jménem v době normalizace tvořit, takže ho v titulcích „kryla“ Kristina Vlachová.

V této pohádce pro pamětníky si chudý mládenec vyslouží štěstí v zemi pohádek. Když vesnický chasník Matěj (P. Timčo) osvobodí v lese motýlka z pavučiny, ještě netuší, co všechno na něj čeká. Za jeho dobrý skutek jej motýlek zavede do pohádkové krajiny. V této nové zemi rostou na jedlích marcipánové šišky, ze studánek se dá pít malinovka a v chaloupce na mýtině žije moudrá kouzelná babička se svou vnučkou Amálkou (B. Faltusová). Zde na Matěje čeká mnoho nástrah, které bude muset překonat svým důvtipem a dobrým srdcem. Možná si nakonec za odměnu vyslouží i lásku.

Princezna Sarah a kovářský učeň Hans jsou kamarádi od dětských let, kdy si hrávali v začarovaném lese. Princezna ale vyrostla, rodiče už nemá, a i když je schopná a chytrá, očekává se od ní, že se vdá, aby jejímu království měl kdo vládnout. Přislíbena je vévodovi Engelbertovi, nemá ale nejmenší chuť si ho vzít. Když ho odmítne, hledá Engelbert pomoc u čarodějnice žijící v začarovaném lese. Ta je rozzlobená na lidi, kteří v jejím hájemství kácejí stromy a ruší ji, a tak Engelbertovi slíbí, že zařídí, aby si ho princezna musela vzít. Pak jednoho dne vyschnou náhle v celém kraji všechny studny. Odvážná princezna se sama vypraví do začarovaného lesa hledat pramen, který je napájel. Setkává se s čarodějnicí, a ta jí řekne, že pramen…

Pohádka podle F. Hrubína.

Romantická pohádka, ve které zvítězí přes všechny úklady láska nad zlobou a touhou po moci. Mladá královna (M. Steinmasslová) se zamiluje do prince (D. Vejražka), zakletého v pavouka, a je za to potrestána. Ze zakletí musí princi i královně pomoci její malá sestřička (K. Urbancová) svou čistou láskou a neohroženou oddaností. Pohádku o dvou sestrách, které se musí vypořádat se smrtí otce a se záchranou zakletého krále, natočila v roce 1986 režisérka Věra Jordánová.

Mladý hodinář Matěj se tedy rozhodně své práci nevěnoval s chutí. Dokonce se dá říci, že ho jeho pěkné řemeslo nebavilo. Nad každou opravou se ofrňoval, k čemu opravovat staré krámy. Ani hodiny, které mu do krámu nosila jeho milovaná Rózička, aby své tetě dokázala, že ji Matěj uživí, až se vezmou, mu nestály za trochu námahy. Ale teta už byla dávno rozhodnutá, že svou neteř lenivému mládenci nedá. Zrovna, když to přišla Matějovi říct, objevil se v krámku vznešený zákazník. Dal si u Matěje opravit vzácné hodiny, které přestaly odbíjet třináctou hodinu. Jak si s nimi poradil a co znamenala v jeho životě třináctá hodina, vypráví pohádka Květy Kuršové.