Pohádka

Princ Jakub (P. Šimák) je netrpělivý, pořád se zlobí, a navíc při tom hrozně kleje. Když se dozví, že se žení sousední panovníkův syn, který je mladší, rozhodne se oženit se také – se svou dívkou Eliškou (B. Munzarová). Jenže všechno má svůj čas a Eliška se ještě vdávat nechce. A jak se tak princ zase jednou rozčilí, zakleje „krucipísek“ – a stane se z něj hromádka písku. Král (J. Ornest) z toho viní Elišku a zavře ji do věže. Chůva (L. Termerová) si z toho dělá těžkou hlavu. Rádce (P. Soukup) přiveze hned tři princezny, aby prince zachránily…

Zlý kouzelník touží získat to, co ještě nemá – kouzelnou lampu. V tom mu ale může pomoci pouze malý chlapec, a tak vyhledá sirotka Alího a pošle ho do kouzelné jeskyně. Chlapec lampu získá, dospěje a uchází se o krásnou princeznu Fátimu. Jejich štěstí netrvá dlouho, neboť pomstychtivý kouzelník se lampy nehodlá vzdát…

Vodníci se v pohádkách už mnohokrát zamilovali do pozemské dívky, ale málokdy jejich láska končívá svatbou. Jinak je tomu s vodníkem Vendelínem a Aničkou, i když to lehké neměli. Jejich štěstí stál v cestě Vendelínův hastrmanský tatík, který chtěl syna oženit s bohatou vodnicí. Chytrá Anička ale věděla, jak se sokyně zbavit.

Dcery krále ptáků si vybraly lidské ženichy a opustily rodný pohádkový les v podobě stříbrného a zlatého vajíčka. Jedno najde v myslivně Štěpán, druhé hrabě na zámku. Když se z vajíček vyklubou krásné dívky, zdá se, že oba páry budou spolu šťastně a spokojeně žít. Jenže každá z dcer je jiná, Aranka touží jen po bohatství a hraběte na zámku připraví o všechny peníze, Kačenka svého myslivce opravdu miluje a na penězích jí nezáleží. Kouzlo, které je přivedlo k lidem, královským dcerám může také uškodit. Pokud se skořápky z vajíčka ztratí, dívky se promění v kukačku. Lakota a rozmařilost přivede Aranku na myšlenku zpeněžit skořápku své sestry. Nakonec se promění v kukačku obě, ale jen jedna bude pro svou dobrou…

Pohádka o dvou chudých chasnících, z nichž jeden zvaný Jablíčko dokáže svou chytrostí přelstít vypočítavou hostinskou. Zima, venku mrzne až praští. Dva prokřehlí chasníci konečně objeví hostinec, kde by se mohli ohřát a dostat trochu jídla. Ne nadarmo se to tady přece jmenuje „U dobrého srdce“. Jenže opak je pravdou. Hostinská vyhodí nejdříve ze služby děvečku a poté i jednoho z chasníků, který se snažil ze všech sil plnit všechny rozkazy vypočítavé hostinské. Ta chce navíc lstivě provdat své dcery bohatému správci. Jenže všechno je jinak. Bohatý správce zase není až tak bohatý a dcery vůbec nejsou tak pracovité, jak o nich jejich máma tvrdí. A tak na řadu přijde třetí sloužící – šikovný a chytrý Franta Jablíčko (S. Skopal), který vymyslí…

Původní pohádky Hanse Christiana Andersena nás nikdy nepřestanou okouzlovat originalitou námětu, fantazií a humorem, s nímž především dánský spisovatel vypráví své neobvyklé příběh. Andersenova pohádka – Pasáček vepřů – kterou scenáristka Helena Sýkorová volně adaptovala pro televizní obrazovku, vypráví o namyšlené a omezené princezně, která ke své škodě nedokázala rozeznat, co je pravé a co falešné.

Romantická pohádka o zlobě, odvaze a všemocném citu lásky. Vstoupit dvakrát do temné jeskyně víly Asterie se ještě nikomu nepodařilo. Každý, koho sem přivedla náhoda nebo zvědavost, zkameněl. Teprve statečný Tomáš dokázal přesvědčit vílu o tom, že svojí zlobou trápí především sebe. Nakonec to ani nebylo tak těžké. Stačilo v Asterii probudit cit lásky.

Jeníček a Mařenka žili v lese se svým tatínkem a zlou macechou. Rodina měla nouzi, a tak macecha přemluvila otce, aby děti nechal v lese. Ty dlouho bloudily hlubokým lesem, až narazily na perníkovou chaloupku. Bydlela v ní čarodějnice, která děti pozvala dál a nakrmila je nejrůznějšími lahůdkami. Druhý den Jeníčka zavřela do klece a z Mařenky si udělala služku. Pak začala chlapce vykrmovat, protože ho chtěla upéct a sníst. Jednoho dne se Mařence podařilo čarodějnici strčit do pece. Vysvobodila Jeníčka z klece a spolu prohledali chaloupku, kde našli truhlici plnou pokladů. Co mohli, nastrkali do ranečků a vydali se zpátky domů. Macecha mezitím zemřela a tatínek byl moc šťastný, že se mu děti vrátily.

Tři nápadníci, tři princové (J. Šťastný, O. Rošetzký a M. Vladyka) usilují o princeznu Lejádu (K. Kovaříková). Ta je ale odmítne. Uražení nápadníci se rozhodnou pyšnou princeznu potrestat a nabídnou jí léčkou neznámého mladého muže jako nápadníka urozeného rodu. On je ale chudý pastýř (I. Jiřík), který se do princezny zamiluje a ona do něj. Nesmí však prozradit svou pravou identitu. Slíbil, že bude mlčet a dělat, co mu poručili. Nakonec se ale princezně přizná, kdo opravdu je. To ale rozzuří prince, nápadníky… Námět pohádky vychází volně z hinduistického mýtu, patřícího do oblasti náboženské indické literatury a zabývajícího se osudy bohů a pozemských hrdinů. Hlavní postavou je hinduistická bohyně Kálí, symbol mateřských pudů a kultů. Druhým hrdinou je její syn,…

V prolhaném království si král myslel, že bude věčně nutit poddané ke lži a ty, kteří lhát nechtějí, zavírat do labyrintu. Zdálo se, že králova vláda je věčná a nic se tu nikdy nezmění. A přesto se toho dne, kdy princezna objevila vchod do tajné komnaty, začalo v prolhaném království blýskat na lepší časy…