Pohádka

Keď krajčírsky tovariš namiesto manžety zhotoví z čipky ružu, veľa chvály sa mu asi neujde. A keď obyčajný čertík chce zaviesť v pekle všakovaké novoty, vďaky sa asi tiež nedočká. A čo sa asi stane, keď sa títo dvaja stretnú?

Čarodějnice Darmošlapka a Líná kůže udržují svými kouzly obyvatele vesničky Nouzov v lajdáctví a lenošení. Jednou si však déle zdřímnou a po probuzení s hrůzou zjistí, že z Nouzova je úhledná ves plná pracovitých lidiček, z nichž nejpilnější je pekařka Žofinka . Čarodějnice dívku omámí bylinami, takže si ubohá pekařka myslí, že je vznešená dáma, a přestane pracovat. Milovanou Žofinku i všechny sousedy zachrání kovář Martin , na kterého jsou všechna kouzla krátká.

Pohádka vypráví o krkonošském mlýně, který je údajně zakletý, a o tom, jak se z krásné dívky stala hejkalka. Mladá mlynářova dcera Bětka (J. Schneiderová) byla hezká, ale líná a sobecká. Když zle odbyla starého pocestného, který jednoho večera u mlýna požádal o nocleh, pán hor Krakonoš (J. Schmitzer) ji potrestal. Zaklel Bětku do podoby hejkalky – podivné pohádkové bytosti. Jen láska může dívku napravit a mocné Krakonošovo kouzlo zlomit…

Matka měla tři syny, nejmladší Janek byl nevlastní. Ačkoliv to byl hodný mladík, musel vytrpět od bratrů a macechy mnoho ústrků. Bratři chtěli jít do světa a Janek se k nim přidal. Na rozcestí se ale rozdělili. Dál šel Janek sám. Když se prodral lesem, dostal se na mýtinu, kde stály tři podivné stromy. V jednom z nich žila krásná panenka… Tentokrát jsme pro Pohádku pro pamětníky sáhli hlouběji do archivu. Tu dnešní, z roku 1967 natočila R. Mázelová podle scénáře A. Juráskové a do rolí bratrů obsadila J. Novotného, L. Trojana a D. Klapku. Můžete se v ní těšit i na řadu pěkných písniček.

Na dvoře u sedláka Georga žili osel, kterému už ubývalo sil, starý pes, který už byl na lovu k ničemu, kočka, která už nezvládala lovit myši, a starý kohout. Sedlákova zlá žena se jich chtěla zbavit a tak se zvířátka rozhodla raději utéct do Brém. V jejich patách se vydala i dcera, kterou macecha zle trápila a nepřála jí jejího mládence…

Vypráví o osudech dvou malých dětí, Kristiána a Elke, které díky své statečnosti a upřímnosti dokázaly překonat pána Ohně, zlého Iria, osvobodit Deštovou vílu a zachránit tak celou Zemi před suchem a žízní.

Peklo dalo čertíkovi Lucíkovi pěkně těžký úkol. V pekle je peklo. Kdo není nemocný, ten je líný, a tak se tu neuklízí a nevaří. Bylo tedy třeba poohlédnout se po někom, kdo pracovat umí. A tak peklo poslalo na svět nejmladšího čertíka. Snažil se, ale nakonec ho vždycky každý ošidil. Teprve, když se Lucíka ujala babka kořenářka , splnil svůj úkol na jedničku.

Matěj (J. Skopeček) slouží u doktora a moc se mu líbí, jakou má jeho pán vážnost. Zatouží také dosáhnout takového postavení. Když se dozví, že král vypsal odměnu tomu, kdo najde jeho ztracený prsten, převlékne se za učence a vypraví se na zámek. Mezi ostatními ho ale popadne strach. Nechá se zavřít sám do místnosti a slíbí, že záhadné zmizení prstenu odhalí. Náhoda i bystrý rozum mu pak k tomu opravdu dopomůžou. A jakže se mu to podařilo?

Hluboko v podzemí Sovího hrádku je uložen poklad, který střeží zlatá sova. Lidskému světu zůstal poklad utajen po celá staletí a o jeho existenci věděli jen pohádkoví skřítkové Kilián a Damián a jejich kamarádka sova Emilka. A kdyby se tito skřítkové náhodou nesetkali s Honzíkem a Andělkou, zůstal by poklad utajen i nadále.

Vodník Toníček se zamiloval do pohledné a pracovité Andulky, jenže jejímu tátovi to nebylo po chuti a tak ji poslal do Prahy, do služby. Toníček se ale nevzdal a šel ji hledat. Pomáhali mu snad všichni vodníci z Prahy i okolí, ale po Andulce jako když se slehla zem. To se ví, že se nakonec přece jenom našla, ale snadné to nebylo.