Pohádka

Krejčík David zabil jednou ranou sedm much a krejčovská dílna mu najednou byla těsná. A protože vždy snil o lepším životě, vydal se do světa a padl do oka samotné princezně. Ale aby získal její ruku, musí třikrát splnit hrdinský čin. Ale na Davida si jen tak nikdo nepřijde…

Rozprávkový príbeh, v slovenskom posunkovom jazyku, o stretnutí kráľa Svätopluka so svojimi troma synmi na legendárnom hrade Devín, kde im cez symbolické tri prúty predznamenal ďalšiu budúcnocť, aj budúcnosť ich krajiny.

Romantický a zároveň dobrodružný příběh z patnáctého století vás zavede hluboko do hor, kde v magickém sepětí s přírodou a dravými ptáky žije čtrnáctiletý Tomáš spolu s otcem, dědečkem a sestrou Agátou. Otec náhle nešťastnou náhodou zahyne, a tak se Tomáš s dědou vypraví na hrad prosit o práci. Zde právě slaví zásnuby půvabná Formina a mladý šlechtic Osrik. Tomáš však musí uprchnout, protože se stane terčem nenávisti podlého a mstivého Ivera, hradního sokolníka. Chlapec před ním musí prchnout hluboko do hor a zde se setkává s Vaganem, bývalým hlavním sokolníkem, kterého Iver kdysi lstí vyhnal z hradu. Mezi odvážným mužem a chlapcem vzniká pevné přátelství. A Vagan Tomáše, obdarovaného schopností porozumět řeči zvířat, učí sokolnickému řemeslu…

V dávných dobách ovládali naši zemi pohanští bohové a bohyně. Nejen na Valašsku dobře známý bůh Radegast, ale plno jiných – dobrých i zlých, laskavých i hašteřivých, veselých i vážných. Jak to dopadne, když se bohové začnou plést do života lidem a lidé do života bohům? Zvítězí Morena, bohyně zimy, která na zemi přinese věčný led a mráz, nebo ji přemohou bohyně jara, léta a podzimu?

Při hodině kreslení se desetiletá Ema tajně podepíše na hezčí obrázek své šikovnější spolužačky, vzápětí ale zjistí, že obrázky budou vystaveny v místním muzeu. Ema vidí jediné řešení, jak uniknout odhalení: najít vhodného spojence a společně s ním provést velkou obrázkovou loupež. Náhodně vyslechnutý rozhovor ji přivede k vyhlášenému školnímu výtržníkovi, kterého hodlá požádat o pomoc. Vypraví se za ním domů, ale protože ho osobně nezná, splete si ho s jeho mladším bratrem Matějem, který je všechno možné, jen ne zkušený lupič. Matějovi se Ema líbí, záměnu nepřizná a rozhodne se jí pomoci. Jenže, jak už to tak bývá, všechno se vyvíjí jinak, než oba hrdinové čekali. Díky nepředvídatelným okolnostem se důmyslný plán brzy ocitne v troskách, Ema s Matějem…

Kdo by neznal pohádku o obyčejné dívce, která dostane za úkol ke králi přijet – nepřijet, oblečená – neoblečená a přinést dar – nedar. Pohádky Jana Wericha se chopila autorka Helena Sýkorová a v režii Ludvíka Ráži vznikla půvabná televizní klasika s písničkami Jaroslava Uhlíře a Zdeňak Svěráka.

Hubatá, rozdováděná Plajznerka, jíž hraje v těle snad každá žilka touhou po hutném krajíci štěstí, krotí a cepuje zapomenutého čerta, aby z něho byl „pracovitej a poctivej muskej“, který by se uměl pořádně ohánět s kovářem u kovadliny i v Plajznerčině malém hospodářství. A aby jí pomáhal zmáhat všechny světské nástrahy, pomluvy a nepřejícnost sousedů. Trepifajksl z výřečnosti téhle povedené ženské brzy pochopí, že jako člověk na tom bude mnohem líp než jako starý, opelichaný čert. A proto se o to člověčenství pokusí, zcela v duchu českých pohádek. Vždyť takhle ho může čekat daleko více lákadel než od pekelného knížepána.

Ve volném pokračování pohádkové komedie „Co takhle svatba, princi?“ se znovu setkáte s princem Davidem a jeho ženou Bělou. Oba se těší na děťátko, které se jim má co nevidět narodit. Jenže princ David si ze všeho nejvíc přeje syna, dědice trůnu, a když v kolébce zavrní holčička, nedokáže se s tím smířit. A tak mu chvíli potrvá, než vezme svou dceru na milost…

V horské strouze se usadil hastrman (J. Faltýnek). Vodu zastavuje, ryby vychytává. A tak se ho ustrašení vesničané snaží po dobrém přemluvit, aby se přestěhoval do Jizery, kde je vody dost. Ale marně! Hastrman nechce ani slyšet – Jizera je daleko, musel by do ní dojít po souši, a to by zeleného panáčka zničilo. Voda ve strouze vyschla a po suchu on nemůže. Ale kdyby postavili hráz vyšší, aby ve strouze voda stoupla, tak by odplaval ještě dnes a ještě by jim zaplatil… Vyjednavači – švec (I. Gübel), krejčí (M. Nesvadba), hamerník (O. Brousek) se poradí a rozhodnou se, že udělají, co si hastrman přeje… Pro dnešní Pohádku pro pamětníky jsme sáhli hluboko do archivu. Natočil ji v roce 1970 režisér…

Vzduch, Oheň, Země, Voda – čtyři živly – a jejich vládce, samotné Slunce, jsou rozezleny kvůli zkušenostem, které na své pouti pozemským světem učinila Dešťová víla. Lidé už myslí jenom na peníze a láska a pomoc bližnímu neznamenají pro ně vůbec nic. Jako pro sedláka Lakotu, nejbohatšího hospodáře v kraji. Jeho syn Ondra má rád Květušku, jenže ta by nepřinesla žádné věno, a tak Lakota nutí Ondru do sňatku s bohatou dědičkou pivovaru. A také jediná Květuška se ujme chudé žebračky, za kterou se přestrojila Dešťová víla, a proto jen ona dostane moc, aby navrátila vodu svému kraji. Takový byl totiž trest, na kterém se dohodly živly spolu se Sluncem: prameny vyschnou a déšť nepřichází… Nebezpečná je cesta, nebezpečné jsou…