Pohádka

Princezna Maruška, jedna za tří dcer krále Pravoslava, se schází s tajemným princem Milivojem, který se jí objevuje a zase mizí. Aby ho mohla kdykoliv přivolat, dá jí princ růži ze soli. Milivoj je syn krále podsvětí, který jejich vztahu nepřeje, ale princ se hájí tím, že Maruška mu dala poznat lásku, kterou oni v posvětí neznají. Král naopak tvrdí, že lidé jsou bezcitní a chamtiví. Král Pravoslav chce po dcerách vědět, jakou lásku k němu chovají. Předvádějí mu své manžely, jedna tvrdí že ho má ráda jako zlato, druhá jako zlaté kamení. Maruška představí otci prince Milivoje a řekne mu, že ho má ráda jako sůl. Král se na ni i na prince rozhněvá, vyhodí Marušku z hradu a…

Princ – hrdina pohádky – dostává při narození od svých sudiček do vínku tři předpoklady: bohatství ducha, laskavé srdce, ale ošklivou tvář. Když dospěje, právě jeho podoba zabraňuje, aby se zalíbil krásné, ale bezcitné princezně Daniele, po které touží…

Pohádková tvorba Josefa Štefana Kubína, podivuhodně originální a bohatá po jazykové stránce i v rozvíjení dějových motivů, patří k trvalým hodnotám literární tvorby. Z bohatého Kubínova odkazu jsme vybrali drobnou pohádku o Amálce, která se trápila, že jí osud nenadělil hezkou tvářičku, ale jak už to v pohádkách bývá, štěstí si jí našlo právě včas. A ani tak moc dlouho čekat nemusela.

Jak to bylo doopravdy s královninou vznešeností a jak se mohlo stát, že se nakonec v královské kuchyni slavily hned tři svatby najednou – to se dozvíte z dnešní veselé pohádky.

Příběh o království, v němž jsou rodinné vztahy složitější, je komedií o nepohodlném následníku trůnu a jeho úspěšné revoltě proti despotismu, hlouposti a strachu.

Málokterý český spisovatel napsal tak originální pohádkové příběhy jako Karel Čapek. Jejich adaptace mají už dávno své pevné místo ve Zlatém fondu televizních pohádek. Vybrali jsme tu o strašlivém loupežníku Lotrandovi, který udělal zásadní chybu, když poslal svého jediného synka, Lotranda mladšího na studie. Vzdělaný a útlocitný chlapec nedokázal po otci převzít loupežnickou živnost a bylo jen dobře, že se toho zklamání Lotrando starší nedožil.

Ve stejný den, kdy se králi Svatoslavovi (M. Dočolomanský) narodí dcerka, se uhlíři Matějovi (V. Müller) narodí syn. Shodou okolností musí Svatoslav onu noc přečkat právě v uhlířově domě a zde se stane svědkem sudby, kdy kouzelná kmotřička předurčí uhlířovu synovi, že si vezme královu novorozenou Julienku. Zděšen tímto zjevením se král rozhodne poslat svého dvorního astrologa (M. Lasica), aby se syna uhlíře zbavil. Ten se však zalekne znamení a raději pošle děťátko po řece, které pak šťastně dopluje k rodině bezdětného mlynáře (L. Haverl). Po dlouhých letech se král Svatoslav po cestě zastaví u mlynáře a v jeho mladém synovi Plaváčkovi (Š. Skrúcaný) pozná souzeného ženicha své dcery. Rozhodne se tedy Plaváčka poslat na svůj hrad, kde má být…

Na náměstíčko ve staré pražské čtvrti Libni přicházejí potulní komedianti, aby místnímu obyvatelstvu nabídli své představení. Zahrají příběh o knihaři Johánkovi (L. Hlavica) a jeho milé Markétce (L. Trmíková). Johánek má Markétku rád a chce si ji vzít za ženu, ale teprve až bude mistrem. Za městem u rybníka žijí strašidla hastrman (J. Kotva) a čert (T. Töpfer). Markétka umí dobře vařit a strašidlům se sbíhají sliny. Tak se rozhodnou Johánka ošidit. Slíbí mu, že ho naučí krásné knihy vázat, když je dobře pohostí. Místo toho ale Markétku unesou. Jak to dopadne a kdo vlastně je ten Libeňský čaroděj?

Mladičký básník Frederik (Ondřej Brousek) se svěří svému vlastnímu Stínu se svojí láskou k princezně Klaudii (Adéla Pristášová). Vždyť, kdo by mohl být věrnějším a mlčenlivějším přítelem Frederik Stínu bezmezně důvěřuje, a proto jej jednoho dne požádá, aby místo něj navštívil zámek a podíval se, jak se princezně daří. Stínu se však Klaudie zalíbí a od té chvíle je posedlý myšlenkou vzít básníkovi vše. Má už jeho hlas, ukradl mu verše a dokonce i podobu a nakonec jej chce připravit i o milovanou dívku. A málem se mu to podaří Pohádka podle H. Ch. Andersena končí naštěstí dobře, s pomocí princezny pravda vyjde najevo a básník se s ní může oženit.

V jednom království hledal král nevěstu, pracovitou, pilnou, takovou, která by si uměla se vším poradit. A protože žádná princezna se k práci moc neměla, prý si klidně vezme obyčejnou, neurozenou. Copak o to, jedna taková pěkná panenka žila s matkou v prosté chalupě a králi se moc zalíbila. Jenže to král netušil, že je hrozně líná. K tomu, aby se naučila pracovitosti, jí pomohou tři tetičky – Šlapalína, Mžouralína a Žvandolína. A svatba se nakonec přece jen konat bude.