Rodinné filmy

Ve sportu ovládaném obřími soupeři bojuje malá koza za svůj velký sen.

3 příběhy, 3 epochy, 3 světy: staroegyptský epos, středověká legenda z Auvergne, fantazie 18. století v osmanských kostýmech a tureckých palácích, abyste se nechali unést kontrastními sny, zalidněnými nádhernými bohy, vzpurnými tyrany, veselými mstiteli, mazanými milenci, princi a princeznami, kteří si dělají, co chtějí – v explozi barev.

To takhle jeden pradědeček jednou neposlechl prababičku a vydal se do světa. Když ho chytla bouřka, schoval se zrovna v loupežnickém doupěti velkého náčelníka Lotranda – v hospůdce U rozbitého džbánku. Ale tlustý pradědeček se nejen nepolekal, ale ještě tu partu loupežnickou přechytračil.

Na jednom trhu prodávala zelinářka, která se ve svém synovi Jakubovi jen viděla. I Jakub se sám sobě líbil a měl rád lidi s hezkou tváří – jako byl on. Takže mu poněkud vadilo, když k zelinářskému stánku přišla podivínská žena a začala svůj dlouhý a šeredný nos všude strkat. Nebyla to ovšem obyčejná žena, byla to zkušená a poněkud zlomyslná čarodějnice, a ta Jakuba za jeho domýšlivost pěkně potrestala. Jak se z namyšleného panáka stal obětavý a skromný mladík, který si nakonec našel i tu pravou nevěstu, dozvíte se v pohádce, kterou podle literární předlohy Wilhelma Hauffa O trpaslíku Nosovi napsala K. Kuršová. Do titulní role rozmarné čarodějnice obsadila režisérka J. Pokorná Laďku Kozderkovou.

Tak ráda by Fořtová vystrojila veselku svému jedinému synovi, ale Jan o děvčata nedbá. Co nejde samo, tomu se musí pomoci, řekla si a požádala o pomoc kořenářku. Ta se té věci ochotně ujala. Však už měla pro Jana uchystanou nevěstu, svou nepůvabnou a hloupoučkou neteř. Jenže, ať čarovala jak čarovala, její lektvary neúčinkovaly tak, jak si přála. Jan si vysnil nevěstu, která se nakonec ukázala jako živé, milé děvče, s nímž se mu bude dobře žít.

Pohádka Zelený ptáček vznikla v brněnské studiu ČT na počátku osmdesátých let. Východiskem, ze kterého autor scénáře Pavel Aujezdský motivicky čerpal, byla bengálská lidová epická skladba O spravedlivém papouškovi a dívce Kádžalreghá. Aby přiblížil příběh našemu dětskému divákovi, zvyklému na zákonitosti české pohádky, nově uspořádal a zpevnil dějové vazby původního volného toku událostí, náhod a nadpřirozených zásahů. I tak zůstává příběh o zeleném ptáčkovi a velké lásce Basanty a Parikšára plný tajemného napětí a nečekaných zvratů. Tíživou atmosféru orientální pohádky dokresluje hudba Petra Skoumala a výprava a kostýmy Oldřicha Schüllera.

Čert to někdy nemá lehké. Zvlášť ten náš pohádkový záletník, který najednou zapomněl na svou čertovskou snoubenku a začal si namlouvat venkovské děvče. Ty dvě jeho „vyvolené“ se ale daly dohromady a rohatý se ještě rád vrátil ke své čertici.

Dvanáctičlenná rodina Bakerových je vše jiné než normální. Společně zvládají nejen každodenní život, ale i rodinné bistro. Když dostanou nabídku rozšířit síť svých restaurací, vypadá to sice jako dobrý nápad, brzy se však ukáže, že štěstí vypadá jinak než kupa peněz.

Každou noc se v malém opuštěném a divotvorném divadle potkávají tři přátelé – dívka, chlapec a starý technik. Spolu vymýšlejí, sepisují informace, kreslí, oblékají se do kostýmů a stávají se hrdiny nového příběhu. Jejich fantazie jede na plné obrátky a vzájemným předháněním dávají život princeznám i dobrodruhům ze samotných hlubin země či Dálného východu. Patří k nim „Vládkyně příšer“, „Čarodějův učeň“, „Lodní poslíček a kočka“ nebo „Ivan Carevič a měnící se princezna“.

Zlý drak unese princeznu Miroslavu uprostřed svatby a uvězní ji na hradě, který stojí na opuštěném ostrově. Princezna přijde o všechno – svou rodinu, přátele i ženicha. Jediné, co jí zbylo, je život v kleci a pravidelné setkání se záhadným mladíkem jménem Arman… jenže co je Arman zač a jak se dostal na drakův opuštěný ostrov? Pravdu se Miroslava dozvídá až příliš pozdě. Láska k dračímu princi je hořká a strašidelná.(TV Prima)