Rodinné filmy

I v dalším filmu o dvou již nerozlučných kamarádech půjde o detektivní zápletku. Oskar vypátrá něco, co se zrovna moc nebude líbit Ricovi. Nakonec se však oba „detektivové“ snaží zjistit, jak to všechno doopravdy je.

Dozvědět se něco o tom, jak si žijí víly v lesním království by chtěl kde kdo. Podaří se to ale jenom tomu, kdo s námi vstoupí do pohádky. Krásně tam bude. Všude plno květin, vůní, barev a tanečnic, lehčích než jarní vánek. Do kouzelného lesa nás pozve jeho paní, Mechová víla. Žijí tu s ní různé pohádkové bytosti, víly, poťouchlý Strašinoha a také dvě sestřičky Sněženka a Růženka. V lese pracují dva mladíci a dívky jim chtějí doma poklidit a uvařit. Mechová víla to však povolí jen případě, že se dívky před mládenci neobjeví…

Pohádka Z.Zábranského z Jižních Čech je sice poněkud strašidelná, ale vy se bát nemusíte, vždyť ani Kačenka nebyla žádný strašpytel. U smutného hospodáře nechtěl nikdo sloužit, jen Kačenka to zkusila a hned věděla, proč tu žádný pomocník dlouho nevydržel. A protože byla odvážná a měla ještě odvážnějšího milého, postarali se společně o to, aby na statku přestalo strašit.

I když v této pohádce pro pamětníky nebude žádná krásná princezna – neznamená to, že bude méně pohádková. Už proto, že se v ní setkáme s mocným Krakonošem. Jenže… kdo ví, jestli příběh o chytrákovi, který chtěl těžit z lidské důvěřivosti a přepočítal se, je tak docela a beze zbytku příběhem, který patří jen do pohádek. Než se vydáme do Krakonošovy zahrádky, připomeňme, že pohádku s půvabnými písničkami natočil v roce 1978 podle scénáře B. Šimkové režisér P. Kraus, který do hlavních rolí obsadil L. Mrkvičku, J. Sováka, R. Hrušínského, D. Veškrnovou a J. Hartla. Mládenec Ferda se vsadí s Krakonošem, že svou chytrostí přelstí každého v kraji. Není těžké oklamat hloupého zámeckého pána. Ten snadno uvěří, že Ferda je…

Ve sportu ovládaném obřími soupeři bojuje malá koza za svůj velký sen.

3 příběhy, 3 epochy, 3 světy: staroegyptský epos, středověká legenda z Auvergne, fantazie 18. století v osmanských kostýmech a tureckých palácích, abyste se nechali unést kontrastními sny, zalidněnými nádhernými bohy, vzpurnými tyrany, veselými mstiteli, mazanými milenci, princi a princeznami, kteří si dělají, co chtějí – v explozi barev.

To takhle jeden pradědeček jednou neposlechl prababičku a vydal se do světa. Když ho chytla bouřka, schoval se zrovna v loupežnickém doupěti velkého náčelníka Lotranda – v hospůdce U rozbitého džbánku. Ale tlustý pradědeček se nejen nepolekal, ale ještě tu partu loupežnickou přechytračil.

Na jednom trhu prodávala zelinářka, která se ve svém synovi Jakubovi jen viděla. I Jakub se sám sobě líbil a měl rád lidi s hezkou tváří – jako byl on. Takže mu poněkud vadilo, když k zelinářskému stánku přišla podivínská žena a začala svůj dlouhý a šeredný nos všude strkat. Nebyla to ovšem obyčejná žena, byla to zkušená a poněkud zlomyslná čarodějnice, a ta Jakuba za jeho domýšlivost pěkně potrestala. Jak se z namyšleného panáka stal obětavý a skromný mladík, který si nakonec našel i tu pravou nevěstu, dozvíte se v pohádce, kterou podle literární předlohy Wilhelma Hauffa O trpaslíku Nosovi napsala K. Kuršová. Do titulní role rozmarné čarodějnice obsadila režisérka J. Pokorná Laďku Kozderkovou.

Tak ráda by Fořtová vystrojila veselku svému jedinému synovi, ale Jan o děvčata nedbá. Co nejde samo, tomu se musí pomoci, řekla si a požádala o pomoc kořenářku. Ta se té věci ochotně ujala. Však už měla pro Jana uchystanou nevěstu, svou nepůvabnou a hloupoučkou neteř. Jenže, ať čarovala jak čarovala, její lektvary neúčinkovaly tak, jak si přála. Jan si vysnil nevěstu, která se nakonec ukázala jako živé, milé děvče, s nímž se mu bude dobře žít.

Pohádka Zelený ptáček vznikla v brněnské studiu ČT na počátku osmdesátých let. Východiskem, ze kterého autor scénáře Pavel Aujezdský motivicky čerpal, byla bengálská lidová epická skladba O spravedlivém papouškovi a dívce Kádžalreghá. Aby přiblížil příběh našemu dětskému divákovi, zvyklému na zákonitosti české pohádky, nově uspořádal a zpevnil dějové vazby původního volného toku událostí, náhod a nadpřirozených zásahů. I tak zůstává příběh o zeleném ptáčkovi a velké lásce Basanty a Parikšára plný tajemného napětí a nečekaných zvratů. Tíživou atmosféru orientální pohádky dokresluje hudba Petra Skoumala a výprava a kostýmy Oldřicha Schüllera.