Životopisný

Začátkem léta 1956 přijíždí slavná hollywoodská hvězda Marilyn Monroe do Londýna, aby pod vederním slavného herce, režiséra a filmového producenta Laurence Oliviera ztvárnila hlavní roli v jeho novém filmu Princ a tanečnice. To samé léto se třiadvacetiletý Colin Clark poprvé v životě zúčastní filmového natáčení. Pár dní strávených s božskou a zároveň křehkou Marilyn navždy poznamená jeho život…

Tvůrci se soustředili na zlom v jejím osobním i profesním životě, na dramatický předěl mezi vrcholem slávy a počátkem sestupu. Zpěvaččina cesta k mezinárodnímu věhlasu trvala dvacet let. V roce 1916 se však rozhodla strávit léto v rodné zemi. První světová válka byla v plném proudu, přesto opustila Ameriku a přes varování všech přátel odjela do vlasti, a to s „vlastizrádnými“ protirakouskými materiály. Je internována v ústraní na svém zámečku ve Stráži, kde má svou velkou životní lásku – správce lesů Viktora. Může se fingovaně provdat za čechoamerického manažera Samuela nebo zazpívat pro rakouský Červený kříž a byli by ji pustili nazpět do Ameriky. Destinnová však odmítá bojovat stejnými zbraněmi, jaké jsou používány proti ní, tj. přetvářkou, lží a pokrytectvím.

Když se bývalý motorkář a člen gangu Sam Childers rozhodne pro životní změnu a odjede do východní Afriky pomáhat na místech zničených občanskou válkou, je otřesen nepopsatelnými hrůzami, které zde místní obyvatelé a obzvlášť děti prožívají. Ignoruje varování svých zkušenějších kolegů a začne na vlastní pěst stavět sirotčinec v místě, jež ho nejvíce potřebuje – v samém středu teritoria ovládaného krutou Armádou Božího odporu, která verbuje do svých řad malé chlapce. Sam si však brzy uvědomí, že aby zachránil co nejvíce dětí, sirotčinec nestačí. Začne organizovat ozbrojené mise hluboko do území nepřítele, kde zachraňuje unesené děti.

Spolupráce Michaela Jordana se začínající basketbalovou divizí Nike, která změnila svět sportu a kultury.

Kriminální drama vzniklo podle stejnojmenné knížky novináře Petera Maase, jenž vylíčil skutečné osudy policisty Franka Serpica, který byl dlouholetým členem newyorského policejního sboru a v roce 1971 svědčil v rozsáhlém případu korupce. Policejní důstojník, který neváhá ani na okamžik a postaví se vlastním druhům, i když velmi dobře ví, že bude terčem jejich pomsty, patří k nejlepším hereckým kreacím Al Pacina (znamenal pro něho druhou v dlouhé řadě osmi oscarových nominací). Jeho neokázalé herectví působí přirozeně v souboru vesměs málo známých představitelů podobného založení a rovněž souzní s realistickým režijním pojetím. Režisér Sidney Lumet ve filmu využil více než stovku newyorských lokací a ukázal s výjimkou Staten Islandu prakticky všechny newyorské městské části. Kladný divácký ohlas filmu měl za následek…