Životopisný

Azurové pobřeží, 1915. Na sklonku svého života je Pierre-Auguste Renoir zasažen ztrátou své milované ženy, artritickými bolestmi vysokého věku a děsivými zprávami, že jeho syn Jean byl zraněn v boji. Jako zázrakem pak do jeho života vstoupí mladá dívka a starý malíř je naplněn novou, zcela nečekanou energií. Živelná a překrásná Andrée se stane jeho poslední modelkou a pramenem pozoruhodného omlazení. Jean se vrací domů na rekonvalescenci a stejně jako jeho otec podléhá nové, zrzavé hvězdě na Renoirově obloze. V středomořském ráji – a tváří tvář otcově přísnému odporu – podlehne této divoké a nezkrotné vášni… a postupně se v slabošském a válkou otřeseném Jeanovi začíná probouzet filmař.

Charismatický Patton, který sám navrhoval vlastní uniformy a nosil šestiranovku se slonovinovou rukojetí, věřil, že v minulých životech byl válečníkem. Vymanévroval Rommela v Africe a po operaci Den D vedl své jednotky v nezastavitelném tažení napříč Evropou. Jak byl brilantní, tak byl odbojný. Svými schopnostmi dokázal, že jeho nestálá osobnost byla jednou z největších zbraní, kterou nepřítel nedokázal nikdy porazit.

Koncept filmu vychází ze střípků života Milese Davise na sklonku 70. let. Volné a nepředvídatelné vyprávění se odvíjí od fiktivního setkání Milese Davise s hudebním reportérem Davem Bradenem , který touží napsat článek o jeho velkolepém comebacku na hudební scénu po letech dobrovolné odmlky. V ústraní Miles Davis mezitím vedl život poustevníka, utápějícího se v kokainu a vlastních bludech. Pásek s novou nahrávkou znamená nejen hudební senzaci, ale i velmi lákavou kořist, která se dá snadno zpeněžit. Zběsilá honba za tajemným páskem se nese ve znamení Davisových vizí a vzpomínek na manželství s tanečnicí Frances Taylorovou , které ztroskotalo kvůli jeho milostným záletům a drogové závislosti. Davisův portrét zachycuje mozaiku více období, která vyjeví jeho osobitý tvůrčí proces při komponování…

Pyšné Francii zazpíval parodii Marseillaisy v rytmu reggae, v přímém přenosu si zapaloval cigarety bankovkami, svedl sex-symbol Brigitte Bardot v dobách její největší slávy, jeho duet s Jane Birkin “Je t’aime… moi non plus“ odmítli hrát v několika zemích kvůli obscénnímu textu. Serge Gainsbourg byl provokatér a skandalista stejně jako skvělý hudebník a umělec. V porovnání s jeho životem jsou všichni pověstní rebelové 20. století jen vzteklé děti. Koho urazil a svedl, jaké hity nesou jeho rukopis a kam až sahalo jeho charizma ukáže film Gainsbourg, který je stejně zábavný a bouřlivý jako celý Gainsbourgův život.

Film Milada je inspirován osudem a životem JUDr. Milady Horákové, který se dotkl mnoha lidí. Odehrává se v letech 1937 – 1950 a vypráví příběh ženy, v jejíž osobnost a životě byly morální principy zakořeněny tak silně, že se často ve svých rozhodnutích řídila více svým svědomím než srdcem, a to i za cenu ohrožení vlastní rodiny a sebe sama. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 i přesto, že tehdejší prezident Československé republiky dostal mnoho žádostí o udělení milosti. O její milost žádali např. Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes. Cílem filmu je přiblížit osobnost Milady Horákové, její…

„Všechnu svou hudbu a pozemské statky odkazují své nehynoucí lásce“ – geniální skladatel Ludwig van Beethoven zemřel a jeho závěť šokovala pozůstalé i věrného Schindlera, jehož přátelství přežilo všechny Maestrovy rozmary. „Můj anděli, mé všechno, mé druhé já“ – tak začíná dopis, který Schindler objevil v jeho písemnostech, vyznání tajemné osudové lásce, jejíž podobu nikdo netuší. poslední přání ale musí být naplněno, a tak se Anton Schindler vydává zpět do minulosti, kde se snaží objevit stopu té nehynoucí a utajené vášně.

Pravdivý příběh plukovníka Kuklińského – údajně největšího škůdce komunismu – s krycím jménem Jack Strong. Pražské jaro je poslední kapkou, po které ztratí ideály o SSSR. Stává se tajným agentem CIA a vynese na Západ desítky tisíc stran zásadních spisů. Přesto zůstává v očích mnoha spoluobčanů jen zlatokopem a zrádcem. Dusivá atmosféra za železnou oponou a dechberoucí napětí ze hry na dvě strany. Mistrovské zpracování palčivých otázek minulosti bez biografického patosu a s otevřeností, o níž si v českých luzích můžeme nechat jen zdát.

Ztvárnit osudy geniálního komika Charlieho Chaplina na filmovém plátně bylo pro slavného režiséra Richarda Attenborougha těžkým oříškem. 88 let života tuláka s buřinkou poskytlo nepřeberné množství materiálu, který by vystačil na dlouhý televizní seriál. Chudé dětství v londýnském East Endu, první úspěchy v kabaretu, rychlá kariéra v němém filmu, život filmové superhvězdy. Ale také problémy s manželkami, mladými dívkami a se zákonem, neslavný odchod z Ameriky, evropský exil a opětovný triumfální návrat do Hollywoodu. I to patří k Chaplinovi. Stejně jako sešmajdané boty, hůlka v ruce a nezbytná buřinka na hlavě krále komiků, dodnes rozesmávajícího milióny vděčných diváků.

Po emigraci se novým domovem rodiny Frankových stává Amsterdam. Pokoušejí o nový začátek – až do doby, než je i Holandsko obsazené a situace pro židy se radikálně mění. Otec se záhy rozhoduje zmizet s celou rodinou do ilegality. K Frankovým se brzy přidává druhá rodina, všech sedm lidí žije v prostoru cca. 50 m² v neustálém strachu. Jediným spojením s vnějším světem je rádio a otcova sekretářka Miep. Ale i zde se najde prostor pro drobné radosti. Anne dostává od svého otce k 13. narozeninám zápisník, který se později stane nejslavnějším deníkem světa… Nové filmové zpracování citlivě portrétuje život Anne před a hlavně po vypuknutí II. světové války. Dojemný a inspirující portrét dospívající dívky v době, kdy Evropu ničí válka.

Paříž, rok 1967. Jean-Luc Godard natáčí La Chinoise s Anne Wiazemsky, ženou, kterou miluje a se kterou se později ožení. Ovšem kritika jeho filmu u něj vyvolává hluboké pochybnosti. Ty ještě prohlubují události z května 68. Krize, kterou Jean-Luc…