Životopisný

Vynálezce Preston Tucker na konci druhé světové války rozvíjí vizi auta budoucnosti, technicky dokonalého, a přitom velmi laciného vozidla. Jeho myšlenka ale nemá úspěch, protože proti odporu velkých automobilových koncernů v Detroitu nemá Tucker šanci bojovat.

Příběh revolučního mobilního telefonu BlackBerry, jeho zrodu, slávy a pádu. V kanadském městě Waterloo v Ontariu vedou v roce 1996 Mike Lazaridis a Douglas Fregin malou technologickou společnost RIM, vyvíjející zařízení PocketLink, jakýsi pager. Jsou technologicky zdatní, ale obchodní schopnosti jim chybějí a oni potřebují investora. Osloví manažera Jima Balsillieho. Ten jejich produkt – PocketLink – představí své společnosti. Prezentace se však nepovede a jsou odmítnuti. Balsillie má ale obchodní čich. Zastaví svůj dům a podpoří start-up z vlastních peněz. Stává se spoluzakladatelem a ředitelem. Donutí Mika a Douglase, aby přes noc dali dohromady hrubý prototyp přístroje, a odletí ho představit vedení telekomunikační firmy Bell Atlantic. Tentokrát je prezentace úspěšná. Přístroj, který dosud nevídaným způsobem kombinuje e-mail, telefon a pager,…

Umělci jsou jen nástrojem v rukou svých démonů… Německý hudební génius Richard Wagner (1813–1883) v 19. století otřásl hudebním světem. Přední představitel hudebního romantismu a reformátor operního divadla prožil bouřlivý život. Přes deset let prožil v politickém exilu po celé Evropě, prošel si chudobou i zběsilými útěky před vymahači dluhů, jeho soukromý život byl plný milostných avantýr, které šokovaly tehdejší společnost. Mnoho detailů z Wagnerova života poměrně věrně líčí životopisný snímek Magický žár, i když některá fakta byla zkreslena pro dramatické účely. Ve filmu věhlasného skladatele, dramatika a dirigenta s oslnivou osobností ztvárnil tehdy začínající britský herec Alan Badel. Výpravný snímek s velmi početným obsazením, opulentními operními kulisami a okázalými kostýmy režíroval William Dieterle, který hojně využíval Wagnerovu hudbu v aranžmá…

Když je po disciplinárním řízení přeřazena, aby uklízela v jednotce K9, Megan poznává poněkud agresivního psa Rexe, se kterým nakonec dostane příležitost trénovat. Během své služby Megan a Rex úspěšně dokončili více než 100 misí. Vše se změní, když jsou oba raněni při explozi jedné z výbušnin. Tento jediný moment ohrozí jejich osud.

Začátkem 70. let je sexuální revoluce v plném proudu, v tomto případě dochází mezi muži a ženami ke vzácnému a oboustranně příjemnému souznění a shodě. Ovšem společenská rovnoprávnost žije často jen v představách žen. A tenis není výjimkou, spíše zářným příkladem. Bobby Riggs je ztělesněný testosteron, představuje vše mužské, proti čemu jakékoliv ženské hnutí vždy bojovalo, bojuje a bojovat bude. Bývalý tenisový šampion, gambler, floutek a velkohubý šoumen je známý větou: „Žena patří do ložnice a do kuchyně. Přesně v tomto pořadí.“ Billie Jean King je moderní žena, která jakoby do příběhu spadla z jednadvacátého století. V tom, co dělá, je výjimečná, angažuje se, prosazuje lepší podmínky v ženském tenise, řeší milostné vztahy s muži i ženami. Dva póly, které se odpuzují, až se nakonec přitáhnou. Bobby totiž…

Životopisný film, který v britsko – americké koprodukci natočil režisér Chris Noonan, je věnován známé anglické spisovatelce a ilustrátorce dětských knih Beatrix Potterové, kterou ztělesnila populární herečka Renée Zellwegerová. Vyprávění zachycuje desetileté tvůrčí období této nevšední nadané ženy, která si ve viktoriánské éře svázané mnoha společenskými konvencemi a zákazy musela vydobýt samostatnost. Mladá Beatrix, jejímiž nejbližšími přáteli jsou zvířátka, která maluje, se postupně sblíží s nakladatelem Normanem Warnem (Ewan McGregor), ale do jejich lásky zasáhne smrt. Spisovatelka, jejíž ilustrované knížky mají velký úspěch, se odstěhuje od rodičů, koupí si dům u jezera, kde v dětství prožila šťastné prázdniny, a s pomocí starousedlíků se stává ochránkyní panenské přírody v Jezerní oblasti.

Americká herečka Jean Harlowová (1911–1937) patřila mezi první divy Hollywoodu. Mladičká blondýnka se proslavila v rolích zosobňujících bohyni lásky, v níž se snoubí krása a erotika. Ve 30. letech 20. století se stala prvním opravdovým blonďatým sexsymbolem přesně podle představ zástupců hollywoodských studií, kteří její krásu prezentovali pro masovou spotřebu. Ze střípků jejího pestrého životního osudu volně vychází scénář snímku Harlowová podle stejnojmenné intimní biografie z pera Irvinga Shulmana. Ústřední roli Jean Harlowové ztvárnila jedna z jejích blonďatých nástupkyň Carroll Bakerová, která byla v tehdejší době považována za další Marilyn Monroe… Osobní příběh Jean Harlowové začíná v době, kdy se snaží ve světě showbyznysu prorazit díky svému hereckému talentu. Pro mocné muže ve filmové branži ale nepředstavuje nadějnou hereckou osobnost,…