Disco, hlas revoluce

Od sklepních barů v New Yorku až po vrchol světových hitparád.

1. část (Čeření hladiny): New York byl na počátku 70. let 20. století městem na okraji, kde menšiny zažívali každodenní diskriminaci. A právě jejich snaha najít bezpečný prostoru pro setkávání vedla k rozmachu diska, které ovládlo taneční parkety po celém světě. V podkrovních bytech a sklepních barech uzavřené komunitě lidí k tanci hráli noví dýdžejové, kteří nepodléhali tlaku velkých nahrávacích společností. Jejich cílem bylo hlavně přimět publikum k tanci. Začal se rodit nový, výjimečný zvuk, který si nakonec prorazil cestu do mainstreamu…

2. část (Teď už nás nikdo nezastaví): Ve druhé polovině 70. let se disco dostalo z uzavřených klubů mezi širokou společnost. Úspěch slavily písně s provokativním nádechem „Love to Love You Baby“ zpěvačky Donny Summer nebo „You Make Me Feel Mighty Real“, kterou nahrál zpěvák Sylvester. Disco zamířilo do mainstreamu a tím i do celého světa. V Evropě vznikl elektronický styl Giorgia Morodera a disco pop skupiny ABBA. Dominanci tanečního stylu pak jen potvrdil úspěch filmu Horečka sobotní noci, jehož nedílnou součástí byla hudba kapely Bee Gees. Komerční úspěch nicméně vzdálil disco od jeho původních hodnot…

3. část (Zůstat naživu): Konec sedmdesátých let zastihl disco na absolutním vrcholu. Na vlně úspěchu se ale také vezly méně kvalitní projekty, které renomé tanečního žánru značně poškodily. Vše vyvrcholilo hnutím Steva Dahla, které proti discu bojovalo i značně neotřelými způsoby. Řada rádií a nahrávacích společností začala upřednostňovat jiné hudební žánry. Další ránu zasadila hudební komunitě nová nemoc AIDS, která připravila o život mnoho průkopníků a novátorů disca. Konec jedné éry však předznamenává příchod nového žánru. Někteří umělci totiž pokračují ve své tvorbě, a tak v Chicagu na scénu přichází house music.