Konec věčných časů

Akce nezávislých iniciativ i jednotlivců, které ve výsledku způsobí pád režimu.
17. listopad 1989 byl vyvrcholením procesu, který započal v české společnosti mnohem dříve. Širší podporu veřejnosti nabyl nejpozději na počátku roku 1989. Oficiální i neoficiální sdružení i jednotlivci, kteří se dostali do konfliktu se systémem státně řízeného myšlení a hospodářství, měli v té době již dostatečný potenciál na to, aby se v tehdejší ČSSR začala formovat občanská společnost. Hlasy dosud mlčící většiny způsobovaly ÚV KSČ značné starosti. Pozornost jim proto věnovala i Státní bezpečnost. Z monitoringu StB předávaného ÚV KSČ navíc vyplývá, že vládnoucí moc se už nemohla spolehnout ani na členy vlastní strany, ani na příslušníky sovětské armády, prostě na nikoho… Dokumentární kabaret Konec věčných časů se odehrává od půlnoci 14. ledna do odpoledne 17. listopadu roku 1989 na různých místech České republiky. Kromě O. Kaisera, který tlumočí denní zprávy StB, v něm jako mluvčí účinkují Zdeňka Patoušová, Anna Freimanová, Pavel Kačírek, Hana Holcnerová, Jan Rampich, Jindřich Petrlík, Bára Štěpánová, Roman Rákosník, Stanislav Devátý a Jana Dvorská. V archivních materiálech Československé televize dále vystupují tehdejší moderátoři zpráv, ministr obrany ČSSR M. Václavík, vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze M. Štěpán a generální tajemník ÚV KSČ M. Jakeš.