Televizní program

Kvantový paleontolog Dr. Rick Marshall zavrhl vědecký svět. Důvodem je jeho neotřesitelná víra v cestování časem, ba co víc, Dr. Marshall považuje cestování časem za lék na všechny problémy lidstva. Po přednášce na základní škole se Dr. Marshall setkává s ambiciózní mladou vědkyní Holly, která mu sdělí, že sleduje léta jeho práci a považuje ho za génia. Povzbuzen jejím nadšením Rick dokončuje zařízení, které mu umožní cestovat v čase. Okamžitě ho jde s Holly a dělníkem Willem vyzkoušet do jeskyně. Všichni tři se najednou ocitnou ve světě plném dinosaurů, písku a děsivých ještěrek. Pokud se chtějí vrátit domů z tohoto alternativního vesmíru, musejí s pomocí opičího přítele Chaky opravit porouchaný stroj času.

Jedním z nejcennějších exponátů městského muzea jsou Tygří oči, dva velké diamanty v ceně šesti milionů marek. A právě ty přišli ukrást lupiči. Když se rozdrnčí poplašné zařízení, ukryjí zločinci kameny do dvou nádherných motorek vystavených v přízemí. Den nato tam zabloudí dva nosatí kamarádi Mike a Thomas, kteří mají víc štěstí než rozumu, náhodou jsou stotisícími návštěvníky – a vyhrávají ony motocykly!

Zubař Karel Matys zaměstnává dva laboranty, bratry Aloise a Benjamina Zoubkovy, kteří jsou nejen příčinou mnoha zmatků, ale také příležitostnými chůvami. U mladého lékaře totiž žije ovdovělý nevlastní otec, lesní správce ve výslužbě Václav Bezdětek, a jeho čtyři malé děti. Protikladem „pánské“ domácnosti jsou feministické rozhlasové přednášky jisté Marty Kočové, která rozčiluje všechny muže tím, jak halasně brojí proti mužskému pokolení, jemuž ženy jen posluhují, a ještě rodí děti „na zakázku“. Kupodivu je to mladá atraktivní žena, která se navzdory svým názorům zamiluje do doktora Matyse. Toho by bratři Zoubkovi rádi oženili. Potíž je ale v tom, že by nejprve museli najít novou ženu i Bezdětkovi. Tomu se sice zalíbí Martina ovdovělá matka, jenže podle manželovy závěti smí uzavřít další…

Londýn, druhá polovina 19. století. Sherlock Holmes a jeho nerozlučný přítel dr. Watson pátrají po pachateli série bestiálních vražd prostitutek v chudinské čtvrti Whitechapel, jehož šokovaná veřejnost pokřtila na Jacka Rozparovače. Ani geniální detektiv však na počátku případu netuší, do jak vysokých kruhů jej nakonec zavede.Britsko-kanadský film, natočený podle literární předlohy Johna Lloyda a Elvyna Jonese, je realizován jako stylizovaná podívaná, zdůrazňující ponurou atmosféru Londýna na konci 19. století a sázející především na plejádu známých hereckých tváří. Sherlocka Holmese ztvárnil Christopher Plummer, dr. Watsona James Mason, v úloze intrikánského detektiva Foxborougha uvidíme Davida Hemmingse a s postavou poněkud výstředního jasnovidce Leese si osobitě poradil Donald Sutherland. Režisér Bob Clark proslul jako tvůrce jednoho z prvních slasherů v dějinách kinematografie, filmu…

 Lidé, kteří se věnují válečnému reportování, musí mít tak trochu zvláštní výbavu – profesionální i mentální. Kromě všech věcí, které by měly být svaté všem novinářům (jako oddanost pravdě, zvídavost nebo důslednost) musí disponovat ještě dalšími dovednostmi či vlastnostmi – fyzická i psychická odolnost, schopnost improvizace a především odvaha. Tuto práci opravdu nemůže dělat každý novinář. Těchto novinářů v českém žurnalistickém světě není mnoho. Ale jsou. A někteří jsou velmi dobří a zajímaví. A zřejmě i největší cynik vnímá, že jejich práce si zaslouží úctu a obdiv. Dokumentarista Petr Jančárek mluví s řadou reportérů, kameramanů a fotografů o tom, jak svoji profesi vnímají. Jak prožívají strach a jaká je jejich motivace pro tuto práci.