Televizní program

Co se stane, když se ve městě objeví modrý tygr? Dobrodružný, magický a humorný rodinný film vtáhne děti i jejich rodiče do světa fantazie. Středobodem všeho dění je trochu zapomenutá, ale stále kouzelná botanická zahrada, ukrytá uprostřed hlučícího města. Dva kamarádi Johanka a Matyáš žijí bezstarostně mezi tropickými rostlinami společně s mluvícím papouškem a svými svéráznými rodiči v podání Báry Hrzánové a Jana Hartla. Když se ambiciózní starosta Rýp rozhodne zbourat zahradu, aby na jejím místě mohl postavit úplně novou čtvrť, přímo na křižovatce se objeví tajemný modrý tygr. Ten se s dětmi vydá na magickou cestu záchrany jejich jedinečného světa.

Rozárka s Kvídem odhalují hrůznou historii Židů za druhé světové války

Ona je přímočará, racionální a soutěživá, on je výbušný, náladový a bere si vše osobně. Ema se rozhodne zúčastnit výběrového řízení na šéfa mordparty a k velkému údivu svých budoucích kolegů výběrové řízení vyhraje. Jediný vážný kandidát Honza je totiž vyšetřován za postřelení pachatele. Obtížná role matky a práce v oddělení vražd Emě připraví těžký začátek. Honza je jedním z těch, kteří novou šéfovou berou od začátku s rezervou. Nevadí mu, že ho přeskočil někdo jiný, ale že je to někdo, kdo na tu práci podle něj nemá. Během dalších případů se z nich stane dvojice, která se profesionálně doplňuje a postupně v sobě nachází dokonce možná víc než kolegiální náklonnost… Jednotlivé díly jsou inspirovány případy, které policie vyšetřovala na Ostravsku v průběhu několika uplynulých let.

Pan Badii je muž ve středním věku, který se chce zabít. Objíždí Teherán a jeho okolí v otlučeném range roveru a hledá někoho, kdo by mu v posledních hodinách života asistoval. Jediným jeho úkolem bude podívat se druhý den ráno do vykopané jámy uprostřed pustiny, kam chce Badii na noc ulehnout. Pokud nebude jevit známky života, má dotyčný jeho tělo zahrabat, v opačném případě mu má pomoci ven. Zatímco mladý kurdský voják a afghánský seminarista nechtějí ani za velké peníze prokázat Badiimu neobvyklou službu, starý turecký preparátor neochotně souhlasí s tím, že jeho tělo zkontroluje. Také se však nejprve pokusí Badiiho přesvědčit, aby si odchod ze života rozmyslel, a na dohodu přistoupí jen kvůli své nemocné dceři, na jejíž léčbu…

Hrdiny této tragikomické balady jsou dva veteráni, vracející se z první světové války do rodného kraje. Jsou poznamenáni válečnými zážitky. Jakoby se snažili najít domov a pevně zakotvit, zároveň jsou však puzeni k tuláctví, k volnému životu v přírodě i mezi lidmi. Snímek vychází z originální poetiky a impresionistické výtvarné koncepce. Nesporně patří k výrazným dílům slovensé kinematografie.

Seriál je pokračováním stejnojmeného filmu, ve kterém se opět setkáváme s havajskou dívkou Lilo a jejím „pejskem“ Stitchem, coby experimentem z jiné planety. Tato nerozlučná dvojka musí řešit mnohé problémy způsobené jejich nepřáteli, kteří se pomocí podobných experimentů jako je Stitch snaží ovládnout svět nebo přinejmenším Havajské ostrovy. Lile pomáhá také její strýček a jednooký mimozemšťan, který se neustále snaží začlenit mezi obyvatele ostrova…

Mladý princ (J. Kodeš) a starý král (L. Lakomý) stojí v cestě plánům proradné královny (D. Hofmanová) k získání královské koruny a naplnění její neukojitelné touhy po moci. Úskočné královně se podaří prince a nevlastního syna zbavit tím, že ho vyšle do světa hledat jeho vysněnou Zlatou pannu (M. Bočanová). Se svými pomocníky vše lstivě zařídí tak, aby se princ nikdy nevrátil a starý král zemřel steskem. Cesta k trůnu potom bude volná. Nakonec však, jako v každé správné pohádce, tak i zde bude dobro po zásluze odměněno a zlo potrestáno.

Žil byl jeden vdovec, který se oženil se zlou ženou, a ta jeho nejstaršího syna trápila, zatímco své dva mladší rozmazlovala. Že vám to něco připomíná? Ano, jde o pohádku o Popelce, ale trochu naruby, tak jak to uměl Josef Lada. Tvůrci televizní pohádky se nechali inspirovat i jeho obrázky.

V hostinci u Kolodějů slouží dvě hezká děvčata – mlsná Líza a falešná Berta. Berta má svého mládence, houbového Václava, který na ní může oči nechat. To ale nepřejícnému děvčeti nestačí a Líze závidí i škvarek na talíři. Co všechno se semele, když se kouzlem fešný pan Jindřich, syn paní hostinské, do Lízinky zamiluje, o tom už nám bude s osobitým humorem vyprávět původní pohádkový příběh scenáristky Heleny Sýkorové.

V roce 1972 zaznamenala Československá televize představení Divadla na Vinohradech, které vzbudilo velký ohlas. Molierova komedie Lakomec byla inscenována na točně, ale v dobových kostýmech a scenérii, bez náznaku aktualizace, v tradičním překladu. Moderní a současná však byla především díky divadelní režii Jaroslava Dudka a výborným hereckým výkonům hlavních představitelů v čele s Milošem Kopeckým v roli Harpagona. Jeho civilnímu projevu, který nepostrádal majestátnosti, zloby, panovačnosti, nelásky a ne-citu vůči svým nejbližším, sekundoval neméně precizní výkon Jaromíra Hanzlíka a Daniely Kolářové v rolích jeho dětí, Jiřiny Bohdalové coby dohazovačky, i ostatních herců. Komedie v jejich provedení je nadčasová a potěší i dnes milovníky klasického divadla.