Proč Havel?

Bývalý disident Václav Havel byl 29. prosince 1989 jako přední osobnost Sametové revoluce jednomyslně zvolen prezidentem tehdejší Československé socialistické republiky. V únoru následujícího roku se na jeho počest konalo velkolepé shromáždění v newyorské katedrále sv. Jana, kde tomuto pokořiteli komunistického režimu vzdala hold řada světově známých osobností, mj. režisér Miloš Forman, herci Maximilian Schell, Paul Newman a další. Právě touto událostí otvírá Havlův celovečerní medailon režisér Vojtěch Jasný. Miloš Forman jako průvodce představuje Havla mnoha způsoby: v přímých rozhovorech, během jeho běžné administrativní práce, při veřejných vystoupeních, prostřednictvím jeho manželky Olgy, spolupracovníků z Kanceláře prezidenta republiky nebo třeba náhodných chodců. V souvislosti s čerstvě nedávnou situací Československa, potažmo samotného Václava Havla, pak prezidentův životní příběh vyvstává se všemi neuvěřitelnými paradoxy: jako nějaké absurdní drama, jehož autorem však nemůže být žádný člověk, nýbrž osud nebo snad Bůh.
V době prvního uvedení byla na žádost představitelů prezidentské kanceláře vystřižena „dehonestující“ scéna ze zámku v Lánech, kde Václav Havel, oblečen do uniformy hradní stráže, v radostném rozmaru vpadne do kuchyně, pózuje tam s kuchařkou a obřadní šavlí krájí nudle. Ve spolupráci s producentem Alešem Hudským se podařilo získat zřejmě jedinou dochovanou 16mm kopii filmu, vyrobenou pro kanadského koproducenta, která tuto jedenapůlminutovou pasáž obsahuje, a vrátit ji do české verze tak, jak ji režisér Vojtěch Jasný zamýšlel. Tato část má anglické podtitulky, které nebylo možné odstranit.