Dokumenty

Nejnovější člen seriálové rodiny z vlastní dílny Spektra vysílané pod názvem „Brutální…“ nás zavede do nejkrutějších nebo z jiného hlediska nejzajímavějších období světových dějin. Navíc se tento pořad vydá po stopáchrůzných historických legend, aby jejich obsah popřel, nebo naopak potvrdil. Tak se nepříklad dozvíme, zdali husté vlasy Lászlóa Hunyadiho skutečně dokázaly zarazit katovu sekyru, případně zda placatá láhev může zastavit vystřelenou kulku letící rychlostí několik set metrů za sekundu. A konečně nám také bude objasněn původ legendy o tom, že si staří Maďaři dávali maso pod sedlo, aby při jízdě změklo.

Záhady, které obestírají Stonehenge, jednu z nejznámějších starověkých památek na Zemi, fascinují svět již dlouhá staletí. V tomto zbrusu novém snímku přepíšeme historii. Sledujte tým odborníků, kteří pomocí nejmodernějších technologií zkoumají obrovský, nově objevený prstenec v samém srdci tohoto tajuplného posvátného místa. Je to strhující objev! A archeologové dělají, co můžou, aby odhalili všechna jeho tajemství. V tomto napínavém dokumentu uvidíme, jak se jim vůbec poprvé podařilo využít technologii opticky stimulované luminiscence, aby zjistili stáří dosud utajeného prstence uprostřed tajuplné ikonické starověké stavby. Na co přišli? Obří konstrukce vznikla zhruba před 4340 lety a stala se zlatým hřebenem Stonehenge – úplně posledním monumentem z období neolitu a symbolem konce jedné éry. Díky dalším nejmodernějším archeologickým metodám, jako je mapování laserem,…

Zvuková bariéra byla dlouho považována za neprolomitelnou. Pro překonání rychlosti zvuku, magické hranice 1235 km/h, vymýšleli konstruktéři všechny představitelné kombinace křídel, trupu a motorů. Byla to doba hrdinů. Pilotů, kteří po obloze kreslili kondenzačními sledy, riskovali životy a ve jménu rychlosti ověřovali vědecké a technické teorie. Celé generace probíhal horečný závod o dosažení nejvyšší rychlosti a vstup do letecké síně slávy. Bell X-1, Swallow, Delta Dagger, Concorde, X-15, MiG-23 a tajemný Blackbird. To jsou úžasné technické výtvory, které posouvaly rychlostní limity letectví. Pokroky v aerodynamice, vývoj neuvěřitelně výkonných motorů, vynález žárupevných materiálů, počítačové simulace, věda udělala ve jménu rychlosti obrovský pokrok. Co přesně představuje zvuková bariéra? Jak ji piloti a technici dokázali překonat? A proč chtějí letecké síly stále rychlejší…

Alexandra Pelosiová ve svém 15. dokumentu pro HBO zaměřuje pozornost na několik osob, které 6. ledna 2021 vtrhly do amerického Kapitolu.

 Před půl stoletím německý vévoda Karel z Württembergu koupil 55hektarovou parcelu v Selkirkově pohoří v kanadské provincii Britská Kolumbie. Protože pocházel z Černého lesa, pojmenoval svou novou zemi stejně a staral se o ni v souladu s přírodou. Těžko přístupný horský region je tedy až do dnešních dní domovem vzácného druhu jelenů, medvědů grizzly, vlků a ptáků. Před několika málo lety se země vrátila do vlastnictví kanadské vlády. Ta chce zachovat jedinečnou místní faunu i flóru a udělat z tohoto místa chloubu celé země. To je práce pro Gerryho, vládce vodních toků, Coryho, výzkumníka netopýrů, a Adriana a Lea, odborníky na botaniku a jeleny. Tento přírodovědný film nás zavede do takřka neprostupných končin oblasti známé jako Darkwoods, do ekosystému hustě…

Divadlo Járy Cimrmana funguje od roku 1967, kdy byla v Malostranské besedě uvedena hra Akt. A přesně po 50 letech, kdy se soubor na jeden večer do Malostranské besedy vrátil, začíná člen divadla Marek Šimon natáčet své kolegy a přátele. V průběhu let sesbírá úctyhodné množství materiálu zaznamenávajícího chod divadla v jeho zákulisí, při stavbách dekorací, při dlouhých cestách na zájezdy po celé republice, i společných výletech. Jsou to chvíle veselé, zdánlivě obyčejné, momenty odchodů dlouholetých členů souboru i příchody mladých herců, kteří s radostí a pokorou vypomáhají, aby divadlo mohlo pokračovat dál. Dokument nabízí unikátní pohled na Divadlo Járy Cimrmana tak, jak by ho kamery zvenčí nikdy nedokázaly zaznamenat.

Arnošt Goldflam a Josef Polášek na dobrodružné výpravě po tajuplných zákoutích největšího jeskynního systému v České republice – krasového podzemí Amatérské jeskyně a propasti Macocha. Stačí se zvednout od stolu v obývacím pokoji, vydat se těsně za město a dobrodružství je tady. Přesně to zjišťují dva hlavní hrdinové netradičního vlastivědného cyklu: Arnošt Goldflam v roli činorodého tatíka na penzi a jeho syn, představovaný Josefem Poláškem. Vydávají se na sever Moravského krasu pátrat po vzniku podzemní říčky Punkvy. Cesta je zavede nejprve do bělostných Sloupsko-šošůvských jeskyní, které byly vytvořeny vodami Sloupského potoka. O několik kilometrů dál se propadá v rozeklané kotlině Staré rasovny Bílá voda. A tyto dva potoky se na dosud neznámém místě, kdesi pod závrtem Městikáď, slévají a vytvářejí…

Antoine Rossignol, přední člen tajné informační služby francouzského krále Ludvíka XIV. a autor důmyslné šifry pro zabezpečení komunikace, svým vyprávěním rozkrývá politické machinace i milostné aféry, které hýbaly nejokázalejším z evropských dvorů 17. a 18. století. Čeho se král, až paranoidně posedlý vlastní bezpečností, obával? Že bude sesazen či dokonce otráven, jak bylo v té době v oblibě? Jaké skandály se cabinetu noir, jak se tajné službě přezdívalo, podařilo rozkrýt a jaké naopak ututlat?

Stojíme na prahu věku umělé inteligence, kde by technologie jednoho dne mohla předběhnout lidskou inteligenci. Profesor Jim Al-Khalili odhaluje záhady pravděpodobně nejsložitějšího objektu ve vesmíru: lidského mozku. Naše mozky v sobě totiž ukrývají pozoruhodný příběh, ukutý v kotli planetárních katastrof, epických konfliktů, smrti, sexu, příbuzenství a lásky. V jádru se zabývá tím, jak fyzikální podmínky Země ovlivnily vývoj mozku. Mezi mnoha novými objevy Jim zjistí: jak zlí prehistoričtí predátoři transformovali nervové obvody, jak se teplokrevnost vyvinula a formovala schopnost mozku pamatovat si; jak když se červi choulí k sobě, používají stejné chemikálie jako my, když se zamilujeme; a jak soutěživost, přítelství, péče, hravost, zpěv a smích pomohly vyvinout náš mozek.

Starodávné civilizace postavily stavby, které dodnes vzbuzují úctu a úžas. Zároveň vyvolávají otázky – jak dokázali dávní stavitelé vybudovat, tak neuvěřitelné monumenty a památky, které přetrvaly staletí?