Dokumenty

Významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal v roce 1896 román „Quo vadis“, ve kterém na půdorysu romantického milostného příběhu líčí počátky křesťanství v Evropě a vypráví o krutém pronásledování a vraždění křesťanů za vlády římského císaře Nerona. V roce 1951 vznikla v pořadí čtvrtá (avšak první zvuková) filmová adaptace tohoto historického románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil dokonalý film pro velké plátno, maximálně věrný knižní předloze. V popředí filmu je sice ústřední milostný motiv Marka Vinicia a Lygie, ztělesněných tehdejšími hollywoodskými hvězdami první velikosti Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou, skutečnou dominantou je však herecký výkon Petera Ustinova, který za efektní portrét římského krutovládce Nerona dostal kromě oscarové nominace také Zlatý glóbus. V němé epizodce jedné z Lygiiných otrokyň se krátce mihne…

Dvaja novinári, ktorí sa rozhodli precestovať svet s malou kamerou, zaznamenávajú exkluzívne zábery z miest kam sa bežný človek nedostane. Spovedajú domácich, pričom sa nevyhýbajú chúlostivým otázkam týkajúcich sa politiky, náboženstva či rasizmu.

Dokument je koprodukcí České televize a francouzko-německé televizní stanice ARTE. Vznikl do prime-time vysílacího okna Documania, v rámci kterého společnost ARTE uvedla i český dokument Život podle Václava Havla realizovaný k 25. výročí Sametové revoluce. Film nevšedním způsobem vypráví o československém podnikateli Tomášovi Baťovi, „králi obuvi“, tvůrci světového obuvnického impéria a starostovi Zlína (1923–1932). Zároveň se soustředí i na jeho pokračovatele a sleduje příběh Jana Antonína Bati a Tomáše Bati mladšího, kteří rovněž významně přispěli k rozvoji rodinného impéria. Tomáš Baťa spolu s bratrem Antonínem a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa. Postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex zahrnující výrobu, obchod, dopravu, služby a finance. Stal se tak jedním z největších podnikatelů své doby… Snímek…

Dokumentární seriál s příběhy vyprávěnými ženami, které spáchaly nebo se pokusily spáchat vraždu. V mnoha případech šlo o jejich partnera a pozadí těchto událostí nebylo nikdy černobílé. Program je vytvářen dokumentárním stylem, průvodkyní je reportérka Sharon Martin. Součástí jsou rozhovory s lidmi, kteří nějakým způsobem u případu figurovali, buď jako přímí účastníci nebo členové vyšetřovacích týmů a samozřejmě také s pachatelkami. Samotný děj je pak doplněn hranými sekvencemi, které mají příběh dokreslit.

Umělá inteligence maluje portréty, píše eseje a dokonce připravuje naše daňová přiznání. Vplížila se do všech oblastí každodenního života a vyvolala obavy, že by mohla být zneužita k ubližování lidem. A nebo ještě hůř, že bude rozvíjet vlastní nápady a čekat, až bude dostatečně výkonná a převezme vládu nad světem. Autoři dokumentu mluvili s některými z „kmotrů“ umělé inteligence o jejich obavách a nadějích do budoucnosti. Film zkoumá vliv umělé inteligence v oblastech, jako je práce a umění, její dopad na pracovníky v rozvojových zemích a obrovské zdroje potřebné k jejímu provozování.

Da Vinci rozšířil své základní vědomosti na všechny oblasti inženýrských služeb, jak vojenského, tak civilního rázu, od konstruování strojů na výrobu látek a plátna pro účely kartografie, až po vodohospodářská zařízení. Svým bezvýhradným hledáním absolutna dal vzniknout pojmu člověka univerzálního, a následujícím generacím zanechal neocenitelná mistrovská díla. Samotné malby však nedokážou podat v plné šíři svědectví o jeho díle. Po celý život si zaznamenával své úvahy a studie a neustále – s úžasnou přesností – kreslil. Až do našich dnů se dochovaly tisíce listů, což ale představuje pouze část, dost možná ani ne polovinu všech Leonardových poznámek, myšlenek a skic. Byl jedním z prvních umělců, kteří objevili potenciální výrazovou sílu, jež se může skrývat v nedokončenosti. Řadí se k oněm…

Každá křížová cesta je i symbolickým odrazem života člověka. Pojďme se podívat za jejich historií.

Jára Cimrman v trysku minulých čtyřiceti let tak, jak jej objevilo, zaznamenalo a k životu přivedlo divadlo.

Luciano Pavarotti byl pravděpodobně nejslavnějším operním pěvcem naší doby. Jeho hlas byl srovnáván s Carusem, kterého obdivoval a věnoval mu hymnus, jenž se stal světovým hitem. Žádný tenor posledních let nedosáhl takového úspěchu a neměl takové kouzlo, styl a tolik fanoušků než on. Luciano Pavarotti rozšířil svou popularitu daleko za hranice italské opery. Jeho značkou se stal bohatý a sytý hlas, který z něj udělal operní hlas dvacátého století. Svůj vliv ale rozšířil i na velké koncerty na stadionech a spolupráci s hvězdami popu, které mu přinesly slávu a zaopatření. Půl milionu lidí navštívilo jeho koncert v Central parku a miliony dalších po celém světě ho sledovali v televizi. Jeho obdivovatelé na něm milovali nejen jeho osobnost a chlapecký šarm,…

1. V srdci Třetí říše: Koncem října 1944 vstoupil George Stevens se svým štábem poprvé na německou půdu. Po týdnech bojů dobyly americké jednotky Cáchy. Bylo to první německé město, které padlo do rukou Spojenců. Stevens a jeho muži sice zamýšleli dokumentovat válku černobíle, měli s sebou ale i šestnáctimilimetrový barevný film a vznikly tak skutečně unikátní záběry pozůstatků bitvy o Cáchy. Válka trvala už šestým rokem a nikdo netušil, kdy tomu vraždění bude konec. Zhruba 13 000 vojáků Wehrmacht a tisíce příslušníků německé lidové domobrany Volkssturm bránilo Cáchy proti stotisícové přesile Američanů. 12. října 1944 byl polní maršál Gerd von Rundstedt odhodlaný udržet toto starobylé císařské město za každou cenu. Pokud to nepůjde jinak, měli být obránci pohřbeni mezi jeho troskami,…