Dokumenty

Reformovaná cirkev v živote mladých Maďarov na juhu Slovenska.

Eva Davidová (28. prosince 1932, Praha – 21. září 2018, Český Krumlov) byla česká historička umění, etnografka, socioložka a fotografka. Patřila k zakladatelům české romistiky. Vystudovala filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, svojí diplomovou prací obhájila Romy jako specifické etnikum. Do roku 1976 pracovala v Sociologickém ústavu Akademie věd. Od padesátých let se věnovala romské kultuře a sociologii. V letech 1958–1959 pořídila snímky kočovných olašských Romů, kteří se poté museli na základě zákona nuceně usadit. Ve fotografické dokumentaci života Romů pokračovala i v dalších letech. Její unikátní sbírka romského folkloru se nachází v Rakouské akademii věd. Přednášela romistiku na univerzitách, byla členkou International Romani Union a Gypsy Lore Society.

Květušínská škola míru fungovala v 50. letech ve vojenském prostoru Boletice. Šlo o unikátní experiment, který měl ověřit, zda jsou romské děti kultivovatelné a mohou se zařadit do vzdělávacího systému. Film sleduje vnučku tehdejších žáků – jedenáctiletou Karolinku pátrající po historii školy. Ptá se svých příbuzných i sousedů a postupně se dozvídá, že díky laskavému přístupu a intenzivní péči učitelů žáci sice byli úspěšní, mnozí za to ale zaplatili vysokou cenu. „Ten experiment probíhal v podmínkách a s pomocí metod, které by byly dnes naprosto nepřijatelné,“ říká režisér a scenárista filmu Tomáš Kudrna. Důležitou podmínkou pro úspěch experimentu bylo totiž vytržení dětí z rodinného prostředí; brzy po vzniku začala škola fungovat jako internát a dětský domov, kam rodiče neměli přístup….

Produkujeme miliony tun odpadu a také šrot. Jakmile nějakou věc spotřebujeme, většinou ji vyhodíme a co se s ní děje dál už neřešíme. Všechny tyto hmotné kousky našeho života putují na skládky či „hřbitovy“ doslouživších věcí. Ale mnoho z těch předmětů by klidně mohlo sloužit dál nebo být součástí něčeho nového. To, že už nějakou věc nepotřebujeme, neznamená, že nám opravdu musí nutně zmizet ze života. Tak to alespoň vidí někteří lidé, kterým nejenže není lhostejná extrémní zátěž naší planety odpadem, ale kteří dokáží tomu, co mnozí nazývají šrot vdechnout zcela nový život. Ze starých šátků tak vzniknou polštáře, z nich pak běhouny a z těch rohože. Ve filmu uvidíme i architekta, který hledá po světě vysloužilé lodní trupy, které…

Jak by se nám žilo, kdyby se dějiny vyvíjely jinak?

V roce 2023, kdy Petr Brukner oslavil osmdesáté narozeniny, se studenti z Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku v čele s režisérem Pavlem Bartovským rozhodli vzdát mu hold dokumentem a obdarovat tím i jeho všechny fanoušky. Petr Brukner je asi náš nejznámější „naivní“ herec. Je nejen legendárním členem souboru divadla Járy Cimrmana ale i filmovým a televizním hercem, talentovaným fotografem, výtvarníkem, tvůrcem koláží atd. Výrazná část dokumentu se tak věnuje právě jeho druhé umělecké vášni a to focení. Fotografie z jeho života se tak ve filmu prolínají s osobním životem. V dokumentu samozřejmě nechybí další herci z divadla Járy Cimrmana, jako Zdeněk Svěrák a Petr Reidinger, ale ani Petrova rodina. Dokumentární portrét mapuje kromě jeho osobního života a herecké kariéry…

Festival Janáček Brno přinesl ve dnech 2. až 20. listopadu 2022 program světového formátu, na který hojnou účastí pozitivně reagovala jak veřejnost česká, tak zahraniční. Město, ve kterém Leoš Janáček žil a tvořil a je s festivalem bytostně spjato, své devízy využívá plně a se stále zvyšujícím se standardem. V pořadí osmý festival prokázal, že ani koronavirová omezení předchozích let nezpůsobila menší zájem publika, což dokazují nejvyšší tržby v historii tohoto svátku hudby a divadla. Prezentací dirigentů Jakuba Hrůši, Tomáše Hanuse, Tomáše Netopila nebo Marka Ivanoviče, dokonale sehraných zahraničních i českých těles, jakými jsou Welsh National Opera, Orchestre de la Suisse Romande, švýcarský Grand Théâtre de Geneve, Orchestr Národního divadla Praha a Janáčkova opera Národního divadla Brno a také díky…

V neděli 7. května 2023 se jedné z nejmladších českých pilotek Elišce Kudějové a letci Jiřímu Prušovi podařilo překonat světový rekord v letu bez mezipřistání letadlem do maximální váhy 600 kg. Uletěli celkem 1914 kilometrů a trasa zahrnovala Česko, Německo, Polsko, Slovensko a opět Česko. O jejich letu natočil scenárista a režisér Petr Nikolaev dokument (díky podpoře v rámci crowdfundingové kampaně). Eliška během cesty Jirkovi kladla otázky k jeho nevšedním leteckým zkušenostem a prožitkům z celého světa. Jirka se zase Elišky ptal na její začátky v létání i na to, jaké má životní sny a plány. Režisér dokumentu Petr Nikolaev stojí za dokumentárními filmy Anabáze nebo Karibik z nebe. Režíroval také válečné drama Lidice. Snažil se vytvořit mezigenerační i mezigenderový…

Faraón starověkého Egypta Kufu je posedlý zlatem a plánuje si ho vzít všechno s sebou do svého „druhého života“. Na to si zajistí pomoc Vaštara , architekta, jehož lidé jsou v Egyptě otroky. Dohoda zní – vystavět hrobku odolnou proti vykradení a za odměnu budou Vaštarovi lidé osvobozeni. Během let výstavby pyramidy se stane faraónovou druhou manželkou kyperská princezna, která strojí úklady proti Kufuovi, aby si po smrti nevzal svůj poklad s sebou. A snaží se dosáhnout jeho odchod co nejdříve…

Zavítejte do zákulisí jednoho z nejpodivnějších útulků pro zvířata na světě a představí vám překvapující sérii dramatických záchran, tajných lásek a vražedných soků. Jediný útulek pro lenochody na Kostarice je domovem pro více než 150 osiřelých a zraněných lenochodů, o které se stará pozoruhodná trojice žen – nedůtklivá vedoucí úseku pro malé lenochody Claire, vědkyně Becky specializující se na tato zvířata a legendární znalkyně lenochodí duše Judy. Společně vám objasní tajemství, kterými jsou opředena tato nejzáhadnější zvířata na světě.