Dokumenty

Během poznávání Islandu spatříme tamní poníky, kteří se ve stádu prohánějí ledovou krajinou, i stáda sobů běžících jako jeden celek přes zasněžená pole. Na širém moři uvidíme mezi ledovými krami plavat hejna keporkaků a plejtváků. V zemi ledu a ohně zažijeme tryskající gejzíry a sopečné běsnění. Ozdobou Islandu je i přírodní světelná show – polární záře. V Dánsku se poté proletíme nad nádhernými hrady a historickými kostely a ve Švédsku se ze vzduchu podíváme na klidnou městskou krajinu a majestátní královské rezidence.

Před 2000 lety ležela starověká čínská pouštní oáza Dunhuang (Tun-chuang) na okraji východního světa. Říše Han zde postavila legendární pevnost k ochraně svých zájmů na lukrativní Hedvábné cestě, jež propojovala Čínu s mnoha státy tehdejší doby a zasahovala až k hranicím Římské říše. Mocné kočovné kmeny však tento obchod ohrožovaly a bylo nutné se jim bránit. Císař tedy vsadil na prohnaného generála Ban Chaa a nezmýlil se. Druhým příběhem, jenž ilustruje vývoj čím dál slavnějšího uzlu, je detektivní pátrání po skupině zločinců, kteří napadli karavanu sogdské obchodnice Shayne… Počátkem 5. století byla Čína rozdrobena na větší počet menších království. Mocný vůdce Juqu Mengxun je odhodlán dobýt Dunhuang. Po úspěšném tažení se ujme vlády nad významným obchodním uzlem a s pomocí indického…

Skupinu Olympic založil v roce 1962 s původním názvem Karkulka (Karlínský Kulturní Kabaret) Miloslav Růžek. O šest let později Olympic už vystupuje a natáčí v proslulé sestavě – Petr Janda, Pavel Chrastina, Ladislav Klein, Miroslav Berka, Jan Antonín Pacák. V té době také vyšlo první LP skupiny – Želva. Olympic se tehdy jako první beatová kapela zúčastnil písničkového festivalu Bratislavská lyra, určeného především interpretům středního proudu. Invaze vojsk Varšavské smlouvy v létě 1968 zastihla členy skupiny ve Francii, kde trávili dovolenou. Olympic v Paříži nahrál pod názvem Five Travellers (Pět cestujících) v produkci Daniela Hortise desku, která tam v roce 1969 také vyšla. Československá televize se skupinou natočila dvacetiminutový televizní film Olympic v Paříži (režie Alexej Nosek) ve formě „klipů“….

Pozoruhodné filmové dílo zachycující morální a psychologický rozklad národně-socialistického režimu ve chvíli jeho definitivního pádu. Film natočený v roce 1973 vznikl podle přímého svědectví německého důstojníka Gerharda Boldta, který prožil závěrečné dny druhé světové války právě v nechvalně proslulém Hitlerově bunkru. Sleduje detailně období od 20. dubna 1945 – Hitlerových šestapadesátých narozenin – až do 30. dubna, kdy spáchal sebevraždu a jeho režim padl. Film patřil k prvním snímkům, které se odvážily zobrazit konec nacistického režimu přímo očima diktátora. Na rozdíl od pozdějšího filmu Pád Třetí říše (Der Untergang, 2004), jenž sází na historickou věrnost a civilní zobrazení postav, nabízí verze z roku 1973 stylizovanou, téměř shakespearovskou studii šílenství a opojení mocí.

Tato jedinečná gepardí rodina se nepodobá žádné jiné. Její členové zažívají neobyčejné životní dobrodružství. Žádná gepardí matka dosud neodchovávala devět mláďat. A žádné gepardí mládě dosud nemělo dvě matky. Skupina žije v regionu Karoo v Jihoafrické republice. Dlouhé týdny, někdy dokonce celé měsíce v polopouštní krajině ani jednou nezaprší. Noci tu mohou být mrazivé, dny spalující. Přesto je tato krajina pro gepardy dokonalým místem k životu. Rodina se pohybuje v oblasti soukromé rezervace Samara Karoo, kde probíhá velký projekt na obnovu přirozeného prostředí, včetně návratu původních druhů. Tedy i gepardů, kteří tu byli na přelomu 19. a 20. století téměř vyhubeni. Důkazem úspěšné obnovy přirozeného prostředí je i tato rodina. Gepardi mohou žít v oblasti zcela volně. Obojek s vysílačkou…

Snímek scenáristy, kameramana a režiséra Michala Huvara je svéráznou road movie, která kopíruje cestu spisovatele a novináře Karla Čapka Itálií, uskutečněnou vlakem na jaře roku 1923. Cestopisné fejetony vyšly záhy po otištění v Lidových novinách knižně jako Italské listy, a to na podzim téhož roku, takže mezi komentářem z Čapkova pera v podání Ilji Kreslíka, který letos zemřel, a obrazovým doprovodem je celé století. Divák zavítá do 33, někdy více, jindy méně ikonických míst, s Čapkem coby výtečným pozorovatelem života si připomene Benátky, Padovu, Ferraru, Ravennu, Rimini, San Marino, Boloňu, Florencii, Siennu, Orvieto, Řím, Neapol, Palermo, Monreale, Castrogiovanni, Syrakusy, Taorminu, Spello, Trevi, Spoleto, Narni, Assisi, Perugii, Arezzo, Pisu, Janov, Riviéru di Levante, Milán, Veronu, Bolzano, Mendolu, Gossensass. Filmová adaptace knihy…

V jižní Africe se rozkládá Kalahari, prastará poušť tvořená pestrou mozaikou krajin. Její nálady se mění stejně dramaticky jako samotná zem, která ji podpírá: nekonečné masy písku a skrytý svět tvorů, kteří ji formují a dodávají jí život. Bez nich by se Kalahari postupně rozpadla a zmizela. Přežívají tu jen ti nejchytřejší, nejhouževnatější a nejlépe přizpůsobení. Vytvářejí nepravděpodobná partnerství, využívají krátká okna příležitostí a posouvají hranice svých schopností v prostředí, kde rozhoduje každý záblesk energie a každé zrnko písku.

Celým názvem Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur je dnes jedna ze stálých expozic pražského Národního muzea. Letos si připomínáme 150 let od založení této významné instituce vlastencem a bojovníkem za rozvoj vědy a techniky Vojtěchem Náprstkem.

V únoru 2021 byla kvůli celosvětové pandemii zrušena živá vystoupení Erica Claptona v Royal Albert Hall. Odhodlaný hudebník ale nechtěl o živé hrají přijít, a tak pozval svou kapelu na anglický venkov. V Cowdray House v Západním Sussexu se Clapton vrátil k nadčasovým klasikám jako „After Midnight“, „Layla“, „Tears In Heaven“ nebo „Bell Bottom Blues“ ve skutečně jedinečném prostředí. Vinou restrikcí se jediným posluchačem živého vystoupení stala Claptonova žena Melia, jejíž přítomnost dala název celému projektu.

Cestopisné putování provede v každém díle vybranou částí českých dálkových cyklotras. K herci a moderátorovi Ondřeji Cihlářovi se na kole přidávají hosté, kteří mají k místům osobní vztah a nabízejí tipy, kde stojí za to se zastavit a něco zažít, aby, jak Ondřej říká, „krajina nebyla šmouha pouhá“. Cyklojízdu doplňují mapky a zajímavá vyprávění.