Dokumenty

Joe Exotic poskytuje před zatčením svůj poslední rozhovor. Bývalí zaměstnanci odhalují pravdu o jeho neslavném G. W. Zoo a podíváme se na záchranu jeho kočkovitých šelem

Pre jedných bol obyčajným podnikateľom, pre iných vizionár. No, o Pacovi Rabanneovi nik nepochyboval. V roku 1999 sa stiahol zo sveta módy. Mal za sebou 30 ročnú kariéru tvorivého života a medzinárodnej slávy. Tento dokument rozpráva príbeh bezprecedentného módneho návrhára.

Historička dr. Bettany Hughesová, archeoložka Raksha Daveová a publicista John Sergeant sledují nové vykopávky, které probíhají po celém zničeném městě a okolních oblastech, vstoupí do nejzachovalejších římských památek, podílejí se na analýze lidských ostatků a navštíví samotnou sopku. Po staletí ležela třetina tohoto římského města nedotčena. Znamená to stovky obchodů, domů, ulic a těl, které zůstaly 2 000 let ukryty pod popelem a vypadají tedy přesně tak jako v den erupce. V několika místech těchto nedotčených oblastí proběhnou letos nové archeologické výzkumy a my máme příležitost jim přihlížet.

První zmínka o léčebných účincích minerálních vod z lokality dnešních Mariánských Lázní je z roku 1606. Písemnou studii šesti pramenů vypracoval v roce 1679 Bohuslav Balbín. Zvěsti o jejich zázračných účincích se brzy roznesly a k pramenům, náležejícím klášteru v Teplé, zamířili první nemocní. Mniši začali plnit léčivou vodu do sudů a posílali ji do dalších klášterů. Za vlády Marie Terezie byly minerální vody opět analyzovány. V tomto období se poprvé objevil název Marienbad. O vznik samotných lázní se zasloužil Josef Jan Nehr – lékař, který v roce 1779 přesvědčil opata kláštera a několik mnichů, aby zkusili lázeňskou kúru. Zjistil, že voda v nepatrném množství podávaná několikrát denně upravuje trávení a povzbuzuje chuť k jídlu. Doktor Nehr provedl chemickou analýzu…

Procházka historií a současností pražského Slovanského ostrova s Viktorem Preissem

Dvě pobřežní oblasti, Charleston v Jižní Karolíně a francouzská Nová Kaledonie, zažívají nečekaný nárůst útoků žraloků. Přestože leží na opačných stranách světa, spojuje je jedna věc: dříve se zde agresivní chování žraloků téměř nevyskytovalo. Po deseti útocích a dvou úmrtích se místní snaží zjistit, co za tím stojí. V tropickém prostředí Nové Kaledonie vědci předpokládají, že za útoky může být konkrétní tygří žralok. Na pobřeží Charlestonu se naopak pozornost obrací k novému druhu kladivounů. Co je příčinou tohoto neobvyklého vývoje?

Dvě pobřežní oblasti, Charleston v Jižní Karolíně a francouzská Nová Kaledonie, zažívají nečekaný nárůst útoků žraloků. Přestože leží na opačných stranách světa, spojuje je jedna věc: dříve se zde agresivní chování žraloků téměř nevyskytovalo. Po deseti útocích a dvou úmrtích se místní snaží zjistit, co za tím stojí. V tropickém prostředí Nové Kaledonie vědci předpokládají, že za útoky může být konkrétní tygří žralok. Na pobřeží Charlestonu se naopak pozornost obrací k novému druhu kladivounů. Co je příčinou tohoto neobvyklého vývoje?

První francouzská loď, která dosáhla severního pólu. Dokáže proplout ledem Severního ledového oceánu i nehostinným mořem v Antarktidě. Stavěla se 6 let a na její výrobě se podílely stovky konstruktérů. Má technologie, které dosud nebyly na jiné výletní lodi nainstalovány a vyžádala si mimořádné prostředky… Absolvujeme desetidenní plavbu kolem souostroví Špicberky a máme tak možnost odhalit tajemství, které tato loď ukrývá. A to po boku kapitána a hlavního mechanika. Díky počítačové grafice a svědectví těch, kteří se na její konstrukci podíleli, lze pochopit, proč je Le Commandant Charcot jedinou lodí své třídy, která může plout do vod kolem obou pólů. Jaká technologie umožňuje lodi plout zádí napřed? Jak může lodní trup odolat tlaku ledu? Jak si vyrobí elektřinu nebo pitnou vodu…

Vypravíte se na cestu po řece Ohři a budete pozorovat její proměny v různých ročních obdobích. Od lokte řeky, kde se tyčí středověký hrad Loket se starým městem, přes Kadaň, vesnice a mlýny, Nechranickou přehradu, Libochovice až do Litoměřic, kde se řeka vlévá do Labe. Uvidíte divokou krajinu, skalní útvary, lužní lesy i okolí elektrárny Tušimice a znehodnocenou půdu.

Nahlédněte do přírodní historie a tajného života kobry královské. Její obdivovatelé doufají, že tento legendární had nevyhyne.