Dokumenty

Kronika extravagantního hudebního žánru, který 80. letech zažil rozmach v ulicích Los Angeles.

Pro evropské diváky to byla americká filmová hvězda. Pro Latinoameričany vzor. Portorický rodák Raúl Juliá (1940–1994) si vysloužil uznání za svou všestrannost na jevišti i na plátně. Dokument mapuje jeho cestu od počátků na oblastních jevištích v Portoriku až po hvězdnou slávu v Hollywoodu. Připomeňme, že svět jej zná nejen jako Goméze v kultovní Addamsově rodině, ale i díky jeho výkonům ve významných snímcích jako Panika v Needle Parku či Polibek pavoučí ženy.

Při příležitosti 100. výročí otevření Československého pavilonu v Benátkách vzniká ve spolupráci České televize a Národní galerie Praha dokumentární film Báry Kopecké Benátský pavilon, který propojuje stoletý příběh jedné z nejvýznamnějších staveb české moderní architektury v zahraničí s časosběrným sledováním vzniku současné československé expozice pro Benátské bienále. Hlavní postavou filmu je samotný pavilon. Stavba architekta Otakara Novotného, otevřená v roce 1926, se během jednoho století stala svědkem proměn umění, architektury i evropských dějin. Přestála vznik i zánik Československa, střídání politických režimů i proměny Benátského bienále, přesto dodnes plní svou původní roli – představovat české a slovenské umění mezinárodnímu publiku. Film střídá dvě časové roviny. Jedna zachycuje přípravu nové expozice, druhá se prostřednictvím archivních materiálů a výpovědí historiků, kurátorů a umělců…

Tropické nemoci jako horečka dengue, malárie, chikungunya a západonilský virus, se dlouho považovaly za vzdálený problém. Teď ale dorazily do Evropy. Jak velké nebezpečí číhá přímo před našimi dveřmi?

Dnes ho známe jako muže vinného z nejhorších zločinů proti lidstvu. Ale byla doba, kdy ho lidé uctívali. Podívejte se na něj očima jeho přátel a obdivovatelů.

Nejpodrobnější rekonstrukce policejní práce. Detailní pohled na případ, který změnil českou kriminalistiku. Mirek Vaňura se s detektivy po dvaceti letech vrací na místa, kde policie vyšetřovala osm vražd spáchaných manželi Stodolovými. Odhalují, jak se pátrání po nebezpečných sériových vrazích skutečně odehrálo a proč si Stodolovi své oběti vybírali mezi starými a bezbrannými sousedy. V pěti epizodách dokumentu se objeví nikdy nezveřejněné policejní záběry, fotografie ze zákulisí vyšetřování i úplně nová svědectví. Zazní, jak se s tragickou ztrátou smiřovaly rodiny obětí i co prožívali příbuzní obou vrahů. A konečně mohou být položeny i otázky, které dosud nesměly zaznít. Chybovala policie, když některé vraždy uzavírala jako sebevraždy? A skutečně se podařilo odhalit všechny zločiny doživotně odsouzených vrahů Stodolových? Případ, který změnil práci…

Dokumentární film k 90. výročí narození Václava Havla se odklání od tradičních biografických schémat, nenahlíží do jeho politického či soukromého života, jak již bylo učiněno několikrát. Snaží se prozkoumat, nakolik jsou Havlovy myšlenky a koncepty platné a přenositelné do současného světa a jak rezonuje jeho důraz na život v pravdě a lidská práva v dnešní mladší a střední generaci. Ústředním motivem je jeho esej „Moc bezmocných“, který v kontextu současné geopolitické krize získává mrazivě aktuální rozměr. Tvůrci staví Havlovo nadčasové varování před ztrátou mravní integrity do kontrastu s dnešním světem digitálních manipulací, populismu a politického pragmatismu. Skrze reflexi mladé a střední generace zjišťují, zda je pro ně Havel inspirací, nebo už jen neživotnou ikonou. Snímek též konfrontuje dvacet let staré, dosud nepublikované rozhovory pamětníků s naší současností a nabízí kritický pohled na střet morálních vizí s populismem a extremismem, které postupně začínají formovat náš svět.

Dokumentární dystopie ze současné Číny ukazuje, kam společnost může dovést užívání vyspělých digitálních nástrojů sledování a kontroly, zvlášť když jsou v rukou představitelů totalitního zřízení. Nejbolestivěji všeobecný dohled doléhá na disidenty a jejich rodiny. Institucionalizovaná šikana má mnoho podob – od uličního dozoru a bránění odchodu z domu přes instalaci všetečných kamer v blízkosti bydliště až po domácí vězení a internaci na neznámém místě. Ve světě, kde umělá inteligence a big data stopují každý náš veřejný projev, se nakonec žalářem může stát samotný stát a z našich obydlí cely.

Čtyřicet let po černobylské katastrofě se nová verze uznávaného dokumentu Radioaktivní vlci vrací na místo, které kdysi symbolizovalo hrůzu.

Obdobně jako hudební skladatelé 19. století se Vasilij Kandinskij již v počátcích své tvorby nechal inspirovat tradicemi lidového umění, aby se pokusil vytvořit jakýsi nový jazyk malířství. Je příznačné, že to byl právě prožitek při návštěvě Wagnerovy opery v roce 1896, který ho přiměl opustit Rusko i původně zamýšlenou kariéru, aby se mohl věnovat studiu výtvarného umění v Mnichově. Postupně si budoval renomé. Jeho obrazy dostaly čestné místo na prestižním pařížském Podzimním salónu, kam byl vybrán tři roky po sobě. Seznámil se s Gabriele Münterovou. Cítil, že barvy a tvary nabývají na síle – jako by se dostával k podstatě věcí, překračoval vnější podobu a odhaloval skryté vibrace.