Dokumenty

Obrovské tmavé oči, krátké vlasy, nakřáplý hlas a trochu drzý výraz. Tak si pamatujeme Lizu Minnelliovou z dob její největší slávy. Ačkoli, jakožto dcera ikonické hollywoodské osobnosti Judy Garlandové, ve filmu debutovala už jako batole. Celosvětové uznání jí přinesl v roce 1972 její fascinující herecký a pěvecký výkon ve filmu Kabaret režiséra a choreografa Boba Fosse. Tehdy získala nejen Oscara, ale i Zlatý glóbus. Dalším milníkem v její tvorbě se stal snímek New York, New York režiséra Martina Scorseseho, který vznikl o deset let později. Aktivní byla i v televizi, ale nejraději vystupovala naživo před publikem, které ji milovalo. Zpívala se svou matkou Judy, ale nezapomenutelnou a charismatickou dvojici vytvořila s francouzským šansoniérem Charlesem Aznavourem, jehož považovala za svého mentora….

Na začátku natáčení filmu Nouzový signál dostal Ali Toktakunov nabídku: „Dám vám milion dolarů a poslanecký mandát, jen nepište o mých korupčních kauzách.“ Odmítl – a začaly se dít věci. Ali Toktakunov je investigativní novinář, který pracoval pro Radio Free Europe/Radio Liberty a proslul odhalením bezprecedentní korupce v kyrgyzské vládě. Jeho reportáže odhalily rozsáhlé praní špinavých peněz a krádež 700 milionů dolarů ze státního rozpočtu. Kvůli své práci čelil výhrůžkám, sledování i ohrožení života. V době největšího tlaku žil s manželkou – režisérkou filmu – v Praze, kde jí Česká republika poskytla ochranu. Film zachycuje nejen průběh odhalení, ale i jejich každodenní život v exilu. Samara Sagynbajevová začala natáčet v roce 2019, kdy žili v Praze – ona jako studentka…

Plzeňský režisér a chovatel zpířat Václav Chaloupek vzpomíná na natáčení večerníčků s divokými zvířaty, která si leckdy ochočil a vytvořil k nim hlubší vztahl.

Divoká zvířata jsou nedobrovolnými účastníky silničního provozu. U německých silnic každý rok zemře asi 230 tisíc srnců, jelenů a divokých prasat. Menší zvěř není ve statistikách úhynu započítaná. Až dvacet lidí ročně umírá po srážce se zvířaty. Jeleni ve stádech křižují pastviny, rychle přebíhají silnice díky svým dlouhým nohám. Oproti tomu ropucha obecná je podstatně pomalejší a riziko jejího uhynutí při přechodu silnice je mnohem vyšší. Německý dokument představuje, jaká opatření byla vytvořena, aby se snížilo nebezpečí srážky zvířat s automobily. Vznikají třeba travnaté mosty pro zvířata, které se nachází nad frekventovanými dálnicemi. Dalším opatřením je umisťování barevných odrazek a nanášení nepříjemných pachů na nebezpečná místa, kde může dojít ke srážkám vozidel se zvířaty. Dobrovolníci pak přesidlují mravenčí kolonie, které…

Vydajte sa s nami spoznať a ochutnať zaujímavá miesta planéty.

Mezinárodní tým pátrá po stopách gladiátorek, které bojovaly ve velkých amfiteátrech starověkého Říma, a odhaluje důkazy, které těmto úžasným ženám navracejí jejich právoplatné místo v historii.

Dokument skrze konfrontaci dvou světů, lidí bez domova a místní samosprávy, odhaluje zásadní rozpor mezi politickými proklamacemi a reálnou dostupností sociální péče. Odhaluje hlubší příčiny sociálního vyloučení a ptá se, jak k němu přispívají systémové problémy v oblasti bydlení, sociálních a veřejných politik. Zabývají se politické reprezentace skutečnou podstatou problému a uvědomujeme si, jak snadné je ze systému vypadnout a jak těžké je se do něj vrátit? Nepříjemné otázky vybízejí k přehodnocení toho, co považujeme mnohdy za dané a samozřejmé. Film otevírá důležitou debatu o odpovědnosti nás všech a o tom, komu a proč zůstává pomoc nedostupná.

Dokumentární portrét básnířky Karly Erbové je zpovědí tvůrčí osobnosti, která i přes mnoho životních zvratů zůstává věrná svým ideálům a morálním hodnotám. Jsme svědky posledního roku autorčina života, kdy se i ve svých devadesáti letech nadále věnuje veřejnému vystupování a především aktivní práci na svém díle. Prostřednictvím dopisů, které Erbová psala své kamarádce, film přináší intimní, často sebeironicky odlehčenou výpověď o stáří, samotě a vztazích s blízkými, ale i nezdolné víře v poezii. Film Ulita přibližuje nejen zlomové body jejího života, je také sociologickou sondou do života nejstarší generace.

Když zvážíte všechna pro a proti, zjistíte, že strom poskytuje člověku ve městě tolik služeb, že by otázka měla znít spíš – jak se o stromy starat, jak a kam je vysazovat, abychom s nimi žili v souladu. Správce stromořadí Tomáš Trnka z Veřejné zeleně města Brna vzpomíná na to, s jakými reakcemi lidí se setkává během celoroční péče o stromy od sázení až po jejich kácení. Vydali jsme se do ulic Brna s vědcem Danielem Kopkáně z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Na zádech nosil zvláštní přístroj a mířil na rozpálená i chladnější místa termokamerou, aby nám ukázal, že stromy jsou ideální klimatizační jednotkou. Průvodce pořadem, popularizátor vědy a přírody doc. Ladislav Miko nás udivil jednoduchými pokusy, které…

Budeme sledovat cestu sloního stáda, které putuje za jídlem i bezpečím pomocí znalostí předávaných již po generace