Dokumenty

Tanzanský národní park Serengeti je domovem velkých predátorů. Žádný z nich se ale nemůže porovnávat se lvy. Nalezneme zde jednu z největších lvích populací v Africe čítající zhruba 3500 jedinců ve 300 smečkách. V centrálním Serengeti se seznámíme s 22tičlennou supersmečkou.

Jiří Tichota, zakladatel legendárního Spirituál kvintetu oslavil v květnu roku 2017 osmdesáté narozeniny. Slavil je ve velkém, ve zcela vyprodané TIPSPORT aréně s výjimečnými hosty (např. M. Eben, D. Pecková, J. Pavlica a Hradišťan, W. Daněk, R. Křesťan)… Film je jakýmsi albem a leporelem složeným ze života tohoto vskutku renesančního umělce, vzdělaného, charismatického a velmi vtipného člověka. Spirituál Kvintet vede přes padesát let a tímto souborem prošla řada zvučných a nezapomenutelných jmen. Film je nejen přehlídkou úspěšných koncertů, ale také výpovědí o životě jeho zakladatele, i o jistém vývoji naší společnosti. Slavnostní koncert pak rámuje vzpomínky i dějiny jedinečného uskupení výjimečné hudební skupiny Spirituál kvintet.

Medvěd hnědý, vlk, rys nebo orel. Ve které zemi Evropské unie jsou tito dravci dodnes stálými obyvateli? Tam, kde jsou horské oblasti, do kterých zatím nedorazily armády turistů. Přesně tam, kde se divoké řeky valí nekonečnými lesy a kde se dobře daří nejen orlům, ale i čápům a mnoha různým druhům vzácných rostlin. Na Slovensku není ani dnes těžké narazit na nedotčenou divokou přírodu plnou okouzlující fauny a flory. Slovensko obklopené Českou republikou, Rakouskem, Maďarskem, Ukrajinou a Polskem leží v srdci evropského kontinentu. Zdejší půvabnou krajinu tvoří velehory a středověké hrady. Je tady překvapivě velké množství rozmanitých přírodních druhů. Dokument Krásy divokého Slovenska představuje nejlepší a nejzajímavější oblasti této poměrně malé země. Vždyť Slovensko je se svými 49 tisíci km²…

Když se francouzský malíř Pierre Bonnard setkal s Marthou de Méligny, netušil, že se tato samozvaná aristokratka stane inspirací a smyslem jeho života a díla. Od prvního momentu byla více než jen múzou, která tvořila středobod více než třetiny jeho děl. V roce 1912 se Pierre a Martha usadili v domě v Normandii, kde byl jejich sousedem slavný impresionistický malíř Claude Monet. Okolní půvabná krajina a její atmosféra Bonnarda inspirovaly k namalování jeho nejlepších obrazů včetně mnoha aktů s Marthou. Jeho vrcholná plátna mu vynesla označení „malíř štěstí“, „mistr intimismu“ či „poslední z impresionistů“. Společně Pierre a Martha dosáhli svého uměleckého naplnění díky pestré lásce odlišné od standardů své doby, lásce protkané velkým tajemstvím.

Ludvík Vaculík (23.7. 1926) je jednou z nejvýraznějších postav české literatury a veřejného života druhé poloviny dvacátého století. Je osobností, která se vždy velmi pečlivě a úzkostně bránila televiznímu mámení. Režisér Břetislav Rychlík od léta 1998 do podzimu 1999 na základě společného scénáře natáčel s Ludvíkem Vaculíkem čtyřdílný cyklus dokumentů v jeho rodišti V Brumově na Valašsku. Ludvík Vaculík prostřednictvím svých textů, úvah, rozhovorů s lidmi, zpěvu a muziky provází valašskou krajinou a jejími proměnami v čase. Celý svět je viděný z jednoho místa na zeměkouli, vesmír pod nebem jednoho valašského městečka.

Život prasátek se skládá z dlouhých chvil odpočinku strávených v noře a z několika vycházek po okolí. Venku jsou především po ránu a v podvečer. Nejlíp je jim, když svítí slunce a prohřívá vzduch. To pak skotačí a dovádějí. Bratři se většinou pošťuchují. Je to čistě samčí záležitost, což dávají své sestřičce patřičně najevo. Oblíbeným místem radovánek rodinky je travnatý prostor kolem nory. Samičkám skýtá hojnost potravy. Říční zátočinu lemují trsy trávy. Hnízdí zde kolonie ibisů. Mláďata sama k říčním břehům nesmějí. Až vyrostou a budou se chodit k vodě napít nebo vykoupat, bude i tak rozumnější se téhle řece hemžící se krokodýly vyhnout. Otec selátek na toulkách kolem řeky navzdory nebezpečí neodolal a v rychlosti se smočil. Obvykle se…

Divočina. Většině Čechů se pod tímto pojmem vybaví africká savana nebo tropický deštný prales ničený „nezodpovědným“ domorodým obyvatelstvem. Neměli bychom ale zapomínat, že jsme to právě my – Evropané – kteří se jako jedni z prvních zbavili velkých savců – svých domnělých zvířecích konkurentů. Staré divočiny tak nenávratně zmizely. Některé činy je ale nyní vracejí zpět. Dokážeme však žít bok po boku s vlky, medvědy nebo zubry? Dokumentární film divoČINY přibližuje úsilí lidí, kteří svůj život zasvětili ochraně po generace pronásledovaných tvorů a zkoumá, jak naše společnost vnímá divočinu jako kulturní fenomén.

Tygr patří k nejobávanějším a zároveň nejohroženějším živočichům na světě. Tento dokument se ale nezaměřil na tygra z hlediska zoologického, nýbrž z hlediska obchodního – jako komerční produkt. Desetileté investigativní úsilí a nasazení odhaluje, jak se z živých i zabitých tygrů získávají části těla, které se přemění v artikl farmaceutického a klenotnického průmyslu a jsou následně prodávány na asijském černém trhu. Dokumentarista Karl Ammann se rok co rok vydával do oblastí Myanmaru, Laosu, Vietnamu nebo Číny, aby rozkryl pozadí obchodu s tygry. Podařilo se mu to, o co se marně pokoušely Interpol a další organizace bojující proti nelegálnímu obchodu se zvířaty: pronikl do hlavních pašeráckých syndikátů a infiltroval se do prostředí podsvětí. Zmapoval tak princip fungování celé tygří mafie.

Dvě pobřežní oblasti, Charleston v Jižní Karolíně a francouzská Nová Kaledonie, zažívají nečekaný nárůst útoků žraloků. Přestože leží na opačných stranách světa, spojuje je jedna věc: dříve se zde agresivní chování žraloků téměř nevyskytovalo. Po deseti útocích a dvou úmrtích se místní snaží zjistit, co za tím stojí. V tropickém prostředí Nové Kaledonie vědci předpokládají, že za útoky může být konkrétní tygří žralok. Na pobřeží Charlestonu se naopak pozornost obrací k novému druhu kladivounů. Co je příčinou tohoto neobvyklého vývoje?

S týmem předních vědců se pokusíme najít a identifikovat nejagresivnější žraloky na Zemi. Opravdu jsou samice žraloků větší než samci? A jsou tedy i nebezpečnější?