Dokumenty

Nejpodrobnější rekonstrukce policejní práce. Detailní pohled na případ, který změnil českou kriminalistiku. Mirek Vaňura se s detektivy po dvaceti letech vrací na místa, kde policie vyšetřovala osm vražd spáchaných manželi Stodolovými. Odhalují, jak se pátrání po nebezpečných sériových vrazích skutečně odehrálo a proč si Stodolovi své oběti vybírali mezi starými a bezbrannými sousedy. V pěti epizodách dokumentu se objeví nikdy nezveřejněné policejní záběry, fotografie ze zákulisí vyšetřování i úplně nová svědectví. Zazní, jak se s tragickou ztrátou smiřovaly rodiny obětí i co prožívali příbuzní obou vrahů. A konečně mohou být položeny i otázky, které dosud nesměly zaznít. Chybovala policie, když některé vraždy uzavírala jako sebevraždy? A skutečně se podařilo odhalit všechny zločiny doživotně odsouzených vrahů Stodolových? Případ, který změnil práci…

Dokumentární film k 90. výročí narození Václava Havla se odklání od tradičních biografických schémat, nenahlíží do jeho politického či soukromého života, jak již bylo učiněno několikrát. Snaží se prozkoumat, nakolik jsou Havlovy myšlenky a koncepty platné a přenositelné do současného světa a jak rezonuje jeho důraz na život v pravdě a lidská práva v dnešní mladší a střední generaci. Ústředním motivem je jeho esej „Moc bezmocných“, který v kontextu současné geopolitické krize získává mrazivě aktuální rozměr. Tvůrci staví Havlovo nadčasové varování před ztrátou mravní integrity do kontrastu s dnešním světem digitálních manipulací, populismu a politického pragmatismu. Skrze reflexi mladé a střední generace zjišťují, zda je pro ně Havel inspirací, nebo už jen neživotnou ikonou. Snímek též konfrontuje dvacet let staré, dosud nepublikované rozhovory pamětníků s naší současností a nabízí kritický pohled na střet morálních vizí s populismem a extremismem, které postupně začínají formovat náš svět.

Dokumentární dystopie ze současné Číny ukazuje, kam společnost může dovést užívání vyspělých digitálních nástrojů sledování a kontroly, zvlášť když jsou v rukou představitelů totalitního zřízení. Nejbolestivěji všeobecný dohled doléhá na disidenty a jejich rodiny. Institucionalizovaná šikana má mnoho podob – od uličního dozoru a bránění odchodu z domu přes instalaci všetečných kamer v blízkosti bydliště až po domácí vězení a internaci na neznámém místě. Ve světě, kde umělá inteligence a big data stopují každý náš veřejný projev, se nakonec žalářem může stát samotný stát a z našich obydlí cely.

Čtyřicet let po černobylské katastrofě se nová verze uznávaného dokumentu Radioaktivní vlci vrací na místo, které kdysi symbolizovalo hrůzu.

Obdobně jako hudební skladatelé 19. století se Vasilij Kandinskij již v počátcích své tvorby nechal inspirovat tradicemi lidového umění, aby se pokusil vytvořit jakýsi nový jazyk malířství. Je příznačné, že to byl právě prožitek při návštěvě Wagnerovy opery v roce 1896, který ho přiměl opustit Rusko i původně zamýšlenou kariéru, aby se mohl věnovat studiu výtvarného umění v Mnichově. Postupně si budoval renomé. Jeho obrazy dostaly čestné místo na prestižním pařížském Podzimním salónu, kam byl vybrán tři roky po sobě. Seznámil se s Gabriele Münterovou. Cítil, že barvy a tvary nabývají na síle – jako by se dostával k podstatě věcí, překračoval vnější podobu a odhaloval skryté vibrace.

V roce 2025 se třicet členů jedné široké rodiny dozvídá, že zdědili starý dům, který byl léta opuštěný. Čtyři z nich – Seb, Abdel, Céline a Guy jsou pověřeni, aby nemovitost prozkoumali. To, co na místě objeví, ale dalece přesahuje jejich očekávání. Skrytý poklad, záhadné fotografie a jméno ženy Adèle je zavedou na cestu zpět v čase. Dovedou je až do roku 1895, do srdce Paříže, města na vrcholu průmyslové a kulturní revoluce. Tam se odehrává příběh mladé Adèle, která opustila rodnou Normandii a ocitla se u zrodu fotografie i impresionismu. Tento dojemný, vizuálně podmanivý film o cestě po stopách svých předků propojuje dvě epochy – současnost a konec 19. století – a skrze rodinné pouto vypráví o tom, jak…

Profesorka Bettany Hughes se vrací s napínavým přehledem deseti nejvýznamnějších egyptských mumii a tajemstvími, která se skrývají pod obvazy. Starověký Egypt má jedinečnou historii: mezi pouští a řekou Nil se rozprostírají výjimečné pyramidy, majestátní chrámy a skryté hrobky, které fascinují a okouzlují. Nic však nevztyčuje minulost Egypta do života tak jako mumie, které ji přežily. Každá mumie, zabalená, balzámovaná a po tisíce let pohřbená s poklady, vypráví příběh lidí – zločinců, kněží, dětí a faraonů – kteří žili historii, kterou známe. S použitím moderní skenovací technologie, exkluzivního přístupu a epické nádherné scenérie se přidejte k Bettany v jejím konečném přehledu nejúžasnějších egyptských mumií.

Historický seriál Amerika v barvě se stal velkým hitem nejen v USA, ale i po celém světě. Jeden z nejambicióznějších projektů, díky kterému černobílá minulost ožila v zářivých barvách, se nyní dočkal zajímavého pokračování. Vydejme se spolu do minulosti 20. století a zažijme Británii v barvě. Británie v barvě odhaluje minulost Anglie v takové podobě, v jaké jsme ji dosud neměli příležitost vidět. Už tak významné a poutavé archivní záběry získaly díky pečlivému dobarvení na ještě větší důležitosti a zajímavosti. Tento nový seriál zachycuje některé z nejbouřlivějších chvílí anglických dějin od intimního filmu královny Viktorie z konce 19. století až po první barevné vysílání televize BBC z roku 1967. Nenechte si ujít ztracené historické záběry válek, ekonomických krizí a společenských…

8. května 1945 zaplavila Evropu vlna veselí. Tady už druhá světová válka skončila. Lidé v hlavních městech západní Evropy dávali průchod své radosti. Ale jinde ještě zuřila krvavá válka. Válka v Tichomoří. Vítězství v Evropě a vítězství nad Japonskem dělilo přesně 100 dní. A těchto sto dní bude ve světových dějinách jedním z období s nejzávažnějšími následky. A když pak válka skončila, propukly ve světě bouřlivé oslavy svobody. Posledních 100 dní druhé světové války mělo ovšem pro vojáky v Tichomoří trpký začátek. Když se k nim donesla zpráva o vítězství v Evropě, bylo jim to v podstatě jedno. Právě bojovali o Okinawu a uprostřed příšerného, krvavého a blátivého boje se cítili, jako by si v této válce vytáhli ten kratší…

V pondělí 7. května ve 2 hodiny 41 minut ráno konečně všechno skončilo formální, pochmurnou kapitulací. Za Německo ji podepsal jeden z posledních německých vůdců, Alfred Jodl. Představitelé nacismu byli většinou mrtví, zajatí nebo na útěku. Média byla požádána, aby zprávu nezveřejňovala, dokud spojenečtí lídři oznámení o kapitulaci Německa nezkoordinují. V Paříži, v Amsterdamu a v Londýně však zprávy pronikly na veřejnost a davy byly v radostném očekávání připraveny propuknout v jásot. Konečně z rádia zazněla zpráva, na kterou všichni čekali. Pro populaci, která během tohoto válečného konfliktu zažila obrovské utrpení, bylo vítězství významným okamžikem. V Londýně se rozezněly zvony katedrály svatého Pavla. Král, královna a obě princezny, Alžběta a Margareta, se objevili na balkóně Buckinghamského paláce. Poté se princezny…