Dokumenty

Třídílná dokumentární série vyrobená pro Prima ZOOM, která představuje šest českých osobností, jejichž neobyčejné cesty, objevitelské, vědecké nebo diplomatické aktivity dnes už nejsou příliš známé. Tvůrci se přitom zaměřili na muže, kteří se v různých historických obdobích vydávali do vzdálených a tehdy exotických částí světa – často v rámci diplomatických, vědeckých, kartografických, botanických nebo antropologických misí. Jejich cesty přitom nějakým způsobem reprezentovaly české země. Série tak chce propojit historii, cestování a dobrodružství a připomenout osobnosti, jejichž životy by podle tvůrců vydaly na samostatný dobrodružný film.

Objev jednoho z největších ložisek uranu v Československu v 60. letech spouští novou uranovou horečku a rodí se severočeský Klondike. Do regionu přicházejí tisíce lidí hledajících peníze, práci a novou identitu. Horník se stává hrdinou, uran symbolem „míru“, zatímco veškerá těžba míří do Sovětského svazu. Vznikají nová sídliště, šachty i chemické provozy a místní společnost se dělí na starousedlíky a privilegovanou uranovou elitu. Pod povrchem se však platí vysoká cena – riziko ozáření, extrémní pracovní podmínky a rozsáhlé ekologické škody. Chemická těžba mění krajinu na desítky let dopředu. S koncem studené války přichází náhlý útlum a opuštěné doly nahrazují dřívější sliby prosperity. Lidé, kteří zde nechali zdraví i sny, zůstávají s otázkami bez odpovědí.

Až 40 % žáků devátých tříd základních škol trápí deprese, 30 % jich trpí úzkostmi. Obecně některou z forem duševní poruchy řeší přibližně každé osmé dítě u nás. Systém duševní péče ale kolabuje. Dokument Jakuba Wehrenberga a Ireny Pilouškové ukazuje odvrácenou tvář dospívání i cesty ven z temnoty. Snímek otevírá palčivé a vysoce aktuální téma duševního zdraví dětí a mladistvých v České republice. Varuje před dramatickým nárůstem dětských psychických problémů, ale nabízí také velkou dávku naděje v podobě inspirativních lidských osudů.Děj filmu nás provede od běžného školního prostředí, kde žáci jako Vilda nebo Terka bojují s vlivem sociálních sítí, srovnáváním se s ostatními a tlakem na výkon, až po mrazivé osobní výpovědi mladých lidí s různými traumaty. Snímek detailně sleduje…

Šperkařka, fotograf, pastevec, malíř a další lidé nejen obdivují krásy Jeseníků, ale našli zde i svůj domov, ať už se v regionu narodili, nebo je sem zavedla jejich životní cesta. Spolu s nimi se necháme unést působivými horskými hřebeny, údolími, vodopády a dozvíme se mnohé o jejich profesích tolik spjatých s lokalitou Jeseníků. Přijměte pozvánku do jednoho z nejkrásnějších pohoří České republiky.

Homo neanderthalensis. Tito zdatní lovci a zruční řemeslníci vládli v Evropě jako nesporní páni po stovky tisíc let, a dokonce si podmanili Blízký východ a rozšířili hranice svého území až na Sibiř. Zhruba před 40 000 lety však jako by zmizeli. Díky čemu se stal Homo sapiens, přistěhovalec z afrického kontinentu, jediným vítězem nemilosrdného evolučního závodu a je dnes jediným zástupcem rodu Homo na Zemi? Zmizel neandrtálec jen proto, že byl oproti nám „horší“, jak se dlouho soudilo? Za všemi těmito otázkami se skrývá hluboce aktuální, až mrazivá záhada: jak mohl vymřít celý lidský druh až do posledního člověka?

Hlavní předák Vladimír Slíž byl se svou partou jedním z posledních havířů, kteří v dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku fárali více než kilometr pod zem, aby razili nové chodby pro těžbu černého uhlí. Jádrem party jsou chlapi, kteří spolu pracují více než deset let. Právě tato parta je osou dokumentu Marcela Petrova, který diváka provede posledními třemi lety dolování černého uhlí v České republice. I pro ně 4. února 2026, kdy z hlubin dolu ČSM symbolicky vyjel poslední vozík s uhlím, skončilo něco, co z velké části naplňovalo jejich životy. Příběh dolování černého uhlí na Ostravsku je starý čtvrt tisíciletí. Za tu dobu prošly důlními provozy stovky tisíc lidí. Některé zdroje uvádějí, že jich byl až jeden milion.

Dokumentární film vznikl u příležitosti Heinových 80. narozenin a rámují ho přípravy nových premiér v Divadle Ungelt a narozeninové setkání, které se stává přirozeným vyvrcholením celého vyprávění. Divadlo Ungelt je ve filmu představeno nikoli jako instituce, ale jako Heinův „obývák“ – komorní sklepní prostor, kde se pracuje s intimní energií a důrazem na lidský příběh. Heinova filozofie je jednoduchá: herec se nemá líbit, herec má být pravdivý. Divák nemá jen „přežít“ představení, má si odnést zážitek. Kamera vstupuje do nejniternějšího zákulisí divadla, sleduje principála v každodenním provozu, v kontaktu s personálem i herci a zachycuje rodinnou atmosféru místa, kde si „všichni tykají“. Film zároveň otevírá Heinovy kořeny a identitu. Návrat do Hranic na Moravě je cestou k rodinné historii: židovská…

Annie Girardot se narodila 25. října 1931 v Paříži. V raném dětství jí zemřel otec. Fakt, že vyrůstala jen s matkou, ji poznamenal na celý život. V roce 1949 nastoupila na pařížskou konzervatoř. První velký úspěch slavila na jevišti Comédie française v Cocteauově hře „Psací stroj“. Mezník její herecké kariéry nastal v roce 1958, kdy ji velký italský režisér Luchino Visconti vybral za partnerku Jeanu Maraisovi v Gibsonově hře „Dva na houpačce“, kterou režíroval v Théâtre Montparnasse, a krátce na to jí svěřil roli prostitutky Nadi ve svém legendárním filmu Rocco a jeho bratři. Pak následoval jeden úspěch za druhým, jako např. v Lelouchově filmu Žít a užít, v Cayattových filmech Prožít si své peklo a Umřít na lásku či…

Klíčové dopady klimatické změny pod drobnohledem. Jak posílit klimatickou odolnost české krajiny i tuzemských měst a obcí.

Jiří Svoboda z Ústavu fyziky materiálů Akademie věd přišel s geniálně jednoduchým nápadem, jak snížit emise skleníkových plynů. Navrhuje globální zpoplatnění uhlíku. Brněnský vědec za doprovodu dceřiny kamery a písní navštěvuje lokální protestní setkání i světové ekologické summity. Nakažlivé odhodlání obou protagonistů ale naráží na liknavost politiků a političek a nepružnost mocenských struktur. Svobodu přesto neopouští humor a víra, že určité věci má smysl dělat zkrátka proto, že jsou správné.