Dokumenty

Příběh o tom, jak se Andy Warhol, syn slovenských imigrantů v USA, stal ikonou 20. století a zařadil se mezi pár osobností, které měly globální přesah a kompletně změnily náhled na umění. Jeho životní příběh je fascinující, z věčně neduživého chlapce žijícího ve slovanském ghettu v Pittsburghu se stal jedním z nejvlivnějších umělců všech dob – mezi osobnosti, se kterými spolupracoval, patří mimo jiné Marilyn Monroe, John Wayne, Mick Jagger nebo Liz Taylor. Jak se mu podařilo dosáhnout až na vrchol uměleckého světa a co nejvíce ovlivnilo jeho tvorbu? Málo se ví o tom, jak velký vliv na jeho tvorbu měla rusínská kultura a zejména hluboká víra v Boha, ke které se obracel až do své smrti. První část filmu se ale vrací do dávné minulosti, kdy z chudých částí Zakarpatské Rusi a východu Slovenska odcházely stovky mužů i žen za prací do Ameriky…

Velká cena Monaka Formule 1 patří k legendárním závodům v motoristickém sportu, sleduje ji více než miliarda televizních diváků po celém světě. Aby tato mimořádná událost ožila, město se každoročně musí proměnit ve skutečnou závodní trať. Okruh dlouhý 3 km a 337 m je posetý špičkovými technologiemi. Boxy, tribuny, ředitelství závodu – tyto do puntíku rozebíratelné budovy se skládají ze 440 modulů ze skla a oceli. Po dobu 7 týdnů bude v srdci knížectví dnem i nocí pracovat tým 200 techniků, kteří tuto gigantickou stavebnici sestaví a pokusí se vyhrát šílený závod s časem.

Mitsuko Aoyama je považována za jednu z prvních Japonek, která na konci 19. století, po více než 250 letech izolace šogunátu, vstoupila na evropskou půdu. Nový domov našla na území dnešní České republiky, v Poběžovicích. Přicestovala v roce 1896 po boku svého manžela, rakouského hraběte a diplomata, Heinricha von Coudenhove-Kalergi. I přes to, že se Mitsuko během života setkala s japonskou císařovnou nebo papežem, nebyla hybatelkou velkých dějin. Její příběh je osobní lovestory, která se odehrává na pozadí zásadních změn přelomu 19. a 20. století před tím, než starý svět rozbily dvě světové války. Právě proto nám ale může přinést velmi zajímavé svědectví o minulosti, jejíž ozvěnu slyšíme i dnes.

Dokumentární vize se pokouší hledat odpovědi na věčnou, bolestivou a stále se opakující „osmičkovou“ otázku: Měli jsme se v roce 1938 bránit útoku nacistického Německa? Jaké by to bylo a jak by to asi dopadlo, kdybychom se bránili? Scénář vychází z existujících vojenskohistorických studií na toto téma a opírá se o odborníky, především vojenské historiky. Jedná se o vizi, avšak dokumentárně erudovanou a respektující realitu. Prostřednictvím rekonstrukce nikdy neuskutečněných rozhovorů, rozhodnutí i situací a s využitím virtuálních realizací bojových scén se pouštíme na led spekulativní historie, led možná tenký, protože v historii kondicionál neplatí – ale co kdyby?(oficiální text distributora)

Nacistický režim proti homosexuálům, které považoval za slabošské, úchylné a degenerované lidi, ostře vystupoval a snažil se šíření tohoto „nakažlivého zla“ zabránit. Nebyli sice vystaveni masovému vyhlazování jako Židé, ale stali se obětí cílené perzekuce. Tato stránka historie není široké veřejnosti stále zcela známa. Více než 50 000 z nich bylo odsouzeno k trestům odnětí svobody, více než 5 000 bez ohledu na postavení, věk a ideologii deportováno do koncentračních táborů. Většina z nich v táborech zemřela. Nacistické pronásledování homosexuálů bylo součástí jistého historického kontextu. Od roku 1871 byly takzvané „nepřirozené“ sexuální vztahy podle paragrafu 175 německého trestního zákoníku trestné. Výmarská republika, která po první světové válce nahradila císařství, paragraf 175 zachovala, ale vůči homosexuálům projevovala relativní toleranci. Byly vydávány…

Neocenitelné gastronomické dědictví a legendární pokrmy – to je Itálie! Výjimečné potraviny se vyvážejí do celého světa. Mafie to pochopila a začala se soustředit na některé z nejprestižnějších produktů, jako je třeba Mozzarella di Bufala. Propojením organizovaného zločinu se zemědělským a potravinářským sektorem vznikl termín agromafie. Tento fenomén zahrnuje praní špinavých peněz, nelegální zaměstnávání pracovníků, padělání potravin a další nezákonné aktivity. Nejrůznější klany zabírají obrovské plochy zemědělské půdy a vytlačují drobné pěstitele a chovatele. Ti jsou zastrašováni a je jim neustálo vyhrožováno, takže mafiánské praktiky jsou na denním pořádku. Z největšího velkoobchodu s ovocem a zeleninou v zemi si agromafie udělala pašerácké centrum všeho druhu.(Česká televize)

Brazílie je rozmanitá země, která návštěvníkům nabídne čilý ruch velkých měst s historickými památkami i pozoruhodnou moderní architekturou, ale také nádherná pobřeží, velkolepá pohoří i rozsáhlé plochy tropického deštného pralesa. Během naší obrazové cesty zavítáme do největších měst státu Sao Paula a Rio de Janeira, ale také například do přístavů Paranaguá nebo Santos. Cestou po pobřeží objevíme ostrov Ilhabela, ale také si prohlédneme další ostrov Ilha Anchieta a jeho kdysi nechvalně proslulé vězení. Chybět nemůže návštěva oblíbeného letoviska Ubatuba nebo historického města Paraty.

V krutě zábavné tragikomedii Dina Risiho se čestný a neústupný soudce Mariano Bonifazi pouští do vyšetřování smrti mladé ženy, až ho stopy zavedou k vlivnému průmyslníkovi Santenocitovi. Zpočátku jasný souboj poctivosti s bezohlednou mocí se však postupně mění v mnohem znepokojivější střet dvou posedlostí, dvou společenských světů a dvou výjimečných herců. Ugo Tognazzi a Vittorio Gassman jako žalující a obžalovaný rozehrávají brilantní slovní i morální duel, v němž z dialogů létají jiskry a spravedlnost ztrácí jednoduché obrysy. Jménem italského lidu je dodnes aktuální, ironická a hořká satira o korupci, justici a zemi, kde pravda ne vždy vítězí.

V bezčasí Dantova očistce se potkávají dvě významné postavy českého středověku: král Přemysl II. Otakar a zapomenutý poutník Odorik, který jako první Evropan spatřil Tibet. Výměnou za popis cesty do východních zemí světa přiměje slavného krále složit účet za svoji vládu plnou úspěchů, ale i proher a křivd. Brzy zjišťuje, že oba mají nečekaně mnoho společného: vždyť jednomu ukradli knihu, druhému království v srdci Evropy.

Ať za mučednickou smrtí svatého Václava stály jakékoliv zájmy a mohlo jít o čistě politický akt, stal se národním patronem naší země. Právě legenda o tomto světci se stala základem pro budování české státnosti a ze zbožného panovníka se náhle stal rytíř s atributy moci. Na Václavův odkaz navazoval Karel IV., husitská vojska a dokonce i Habsburkové, kteří mohli uplatňovat titul právoplatných Václavových potomků. Kult světce vyvrcholil po vyhlášení samostatnosti Československa, které od svatováclavského milénia dělilo jen několik let. Při životě kult udržovala i napjatá situace v Evropě, která povzbuzovala národní cítění. V období okupace náležela svatováclavská symbolika k málo útěchám obyvatelstva, i na vzdory tomu, že se jí němečtí ideologové rozhodli obratně využít pro své vlastní zájmy. Naštěstí neměli…