Dokumenty

Zavítejte do zákulisí jednoho z nejpodivnějších útulků pro zvířata na světě a představí vám překvapující sérii dramatických záchran, tajných lásek a vražedných soků. Jediný útulek pro lenochody na Kostarice je domovem pro více než 150 osiřelých a zraněných lenochodů, o které se stará pozoruhodná trojice žen – nedůtklivá vedoucí úseku pro malé lenochody Claire, vědkyně Becky specializující se na tato zvířata a legendární znalkyně lenochodí duše Judy. Společně vám objasní tajemství, kterými jsou opředena tato nejzáhadnější zvířata na světě.

Odhalte zákulisí vražd, které otřásly Švédskem. Skrze výpovědi lidí, kteří byli událostem nejblíže, nahlédněte do napínavého vyšetřování i neúnavného honu na pachatele

Jako Lucie Bílá dosáhla všeho, čeho mohla. Jen ne úcty, o kterou jí tolik jde. Ve svém padesátém roce se tedy rozhodla opustit roli Lucie Bílé a vrátit se sama k sobě – k Haně Zaňákové. Najde tím i klid v duši a lásku, kterou tak hledá, nebo jde vlastně jen o další projekt? „Představovala jsem si, že to bude rok plný oslav, ale byl plný obrovských a těžkých zkoušek,“ říká Lucie Bílá. Štáb režisérky Terezy Kopáčové s ní strávil 12 měsíců, ve kterých musela zvládnout smrt maminky, tři vlastní mediální smrti, největší koncert i největší průšvih své kariéry. Čím větší výšky a hlubší propady, tím víc bojuje se samotou, ke které se odsoudila. „K lásce jsem si čuchla, ale opravdu…

Dave Salmoni zkoumá odlehlé atoly a zjišťuje, jaká fauna na nich sídlí. Například navštíví ostrov v jižním Pacifiku, který je proslulý svým nezvykle velkým množstvím žraloků. Dále zavítá na ostrov v jižním Atlantiku, jenž je domovem kosatek dravých, a na ostrov Galapážského souostroví, kde se vyskytují ti nejpodivnější a nejodolnější tvorové naší planety. Na každém ostrově se pokusí vyřešit záhadu jeho jedinečného ekosystému. Co asi zjistí?

Dokument odhaluje ničivou sílu neobvyklých mořských vln, které jsou nepředvídatelné a v letech 2011 až 2018 poškodily více než 50 plavidel, z nichž se 24 potopilo beze stopy.

Významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal v roce 1896 román „Quo vadis“, ve kterém na půdorysu romantického milostného příběhu líčí počátky křesťanství v Evropě a vypráví o krutém pronásledování a vraždění křesťanů za vlády římského císaře Nerona. V roce 1951 vznikla v pořadí čtvrtá (avšak první zvuková) filmová adaptace tohoto historického románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil dokonalý film pro velké plátno, maximálně věrný knižní předloze. V popředí filmu je sice ústřední milostný motiv Marka Vinicia a Lygie, ztělesněných tehdejšími hollywoodskými hvězdami první velikosti Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou, skutečnou dominantou je však herecký výkon Petera Ustinova, který za efektní portrét římského krutovládce Nerona dostal kromě oscarové nominace také Zlatý glóbus. V němé epizodce jedné z Lygiiných otrokyň se krátce mihne…

Dvaja novinári, ktorí sa rozhodli precestovať svet s malou kamerou, zaznamenávajú exkluzívne zábery z miest kam sa bežný človek nedostane. Spovedajú domácich, pričom sa nevyhýbajú chúlostivým otázkam týkajúcich sa politiky, náboženstva či rasizmu.

Dokument je koprodukcí České televize a francouzko-německé televizní stanice ARTE. Vznikl do prime-time vysílacího okna Documania, v rámci kterého společnost ARTE uvedla i český dokument Život podle Václava Havla realizovaný k 25. výročí Sametové revoluce. Film nevšedním způsobem vypráví o československém podnikateli Tomášovi Baťovi, „králi obuvi“, tvůrci světového obuvnického impéria a starostovi Zlína (1923–1932). Zároveň se soustředí i na jeho pokračovatele a sleduje příběh Jana Antonína Bati a Tomáše Bati mladšího, kteří rovněž významně přispěli k rozvoji rodinného impéria. Tomáš Baťa spolu s bratrem Antonínem a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa. Postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex zahrnující výrobu, obchod, dopravu, služby a finance. Stal se tak jedním z největších podnikatelů své doby… Snímek…

Dokumentární seriál s příběhy vyprávěnými ženami, které spáchaly nebo se pokusily spáchat vraždu. V mnoha případech šlo o jejich partnera a pozadí těchto událostí nebylo nikdy černobílé. Program je vytvářen dokumentárním stylem, průvodkyní je reportérka Sharon Martin. Součástí jsou rozhovory s lidmi, kteří nějakým způsobem u případu figurovali, buď jako přímí účastníci nebo členové vyšetřovacích týmů a samozřejmě také s pachatelkami. Samotný děj je pak doplněn hranými sekvencemi, které mají příběh dokreslit.

Umělá inteligence maluje portréty, píše eseje a dokonce připravuje naše daňová přiznání. Vplížila se do všech oblastí každodenního života a vyvolala obavy, že by mohla být zneužita k ubližování lidem. A nebo ještě hůř, že bude rozvíjet vlastní nápady a čekat, až bude dostatečně výkonná a převezme vládu nad světem. Autoři dokumentu mluvili s některými z „kmotrů“ umělé inteligence o jejich obavách a nadějích do budoucnosti. Film zkoumá vliv umělé inteligence v oblastech, jako je práce a umění, její dopad na pracovníky v rozvojových zemích a obrovské zdroje potřebné k jejímu provozování.