Dokumenty

Indie je nejlidnatější zemí světa (1,4 miliardy obyvatel), bohatá na historii a kulturu. Bettany Hughes jako první zavítá do města Varanasi, jednoho z nejstarších sídel v Indii. Přímý překlad místo překládá jako „město světla“, leží na řece Ganze, ze které se vynořil údajně sám bůh Šiva. Bettany je pozvána na obřad pindada, osvobození duší zemřelých a k té příležitosti si nechává ušít šátek z posvátného banárského hedvábí (z tohohle hedvábí se šijí např. svatební šaty), jedná se o speciální látku úzce spjatou se silnými duchovními významy. Vanarasí je městem, které se stalo útočištěm pro všemožná náboženství – i křesťany, muslimy a buddhisty a platilo za centrum duchovna a vzdělanosti, základy města jsou datovány až do 14. století př. n. l.,…

Během galských válek se Caesarově armádě dařilo úspěšně využívat svých silných stránek v boji proti galským kmenům. Když se Římanům podařilo obsadit nějaké území, okamžitě využili technických dovedností legionářů – vybudovali zde monumentální infrastrukturu – například k ochraně hranic říše. Římské legie se ukázaly být účinným nástrojem jak při dobývání území, tak při realizaci územních plánů.

Za posledních 50 let klesl počet lvů v Africe a Indii o 80 %. Ve volné přírodě jich dnes přežívá jen kolem 20 tisíc. Lovci trofejí tvrdí, že jejich průmysl je poslední nadějí na záchranu tohoto druhu…

Na severovýchodním okraji Prahy, v krajině mezi sady, mosty a železniční tratí, vznikl před deseti lety ojedinělý sociální projekt. Městská část Praha 9 se rozhodla nevyhánět lidi bez domova, ale dát jim šanci: poskytnout stavební buňky, nabídnout práci, obnovit pocit důstojnosti. Dokument sleduje během jednoho roku životní příběhy několika lidí, kteří se do tohoto experimentu zapojili – lidí na okraji, kteří se učí znovu stát pevně na zemi. Film není jen o bezdomovcích – je o lidské důstojnosti, touze po blízkosti, o naději, která přetrvává i v nejskromnějších podmínkách.

Osmidílný dokumentární cyklus, v němž průvodce Milan Cais nahlíží do zákulisí vzniku osmi kultovních českých hudebních alb populární hudby od 90. let do současnosti, která nejen ovlivnila tuzemskou hudební scénu, ale formovala i celé generace fanoušků a muzikantů. Propojení osobních příběhů interpretů a peripetií vzniku konkrétního alba, unikátních dobových archivních materiálů a zároveň představení klíčového hudebního studia, v němž byla nahrávka realizována. První díl se bude věnovat Vladimíru Mišíkovi a jeho albu „Jednou tě potkám“ (2019), druhý Lence Dusilové a albu „Baromantika“ (2011), třetí Prago Union a albu „HDP“ (2005), čtvrtý Ewě Farné a albu „Umami“ (2021) a pátý kapele Priessnitz a albu „Hexe“ (1994). Šestý díl představí album „Why Be In When You Could Be Out“ (2000) kapely Monkey…

Niall hledí nebezpečí přímo do tváře a vydává se prozkoumat legendy. Slézá při tom horské vrcholy, překračuje řeky v džungli, putuje napříč arktickými ledovými krami a zdolává pouštní duny. Sleduje nahlášené případy a přibližuje se k těmto monstrózním tvorům, jak nejblíže je to pro člověka možné. Jeho odvážný přístup je výsledkem roků strávených na expedicích a práce v terénu v mnohých z těchto míst. Fascinující šestidílný seriál doprovází Nialla při stopování hadů, údajně dlouhých devět a víc metrů, a přidá se k němu a týmu místních obyvatel na lovu krokodýla mořského, jednoho ze skutečných dinosaurů dosud žijících v divočině.

Margaret Atwoodová je kanadská spisovatelka, jejíž jméno je dobře známé. Miliony čtenářů po celém světě hltají její knihy od začátku až do konce, ale jen málo z nich zná ženu, která stojí za těmito příběhy. Po celý rok doprovázeli režiséři Nancy Langová a Peter Raymont Atwoodovou i jejího zesnulého partnera Graema Gibsona na jejich přednáškách, rodinných setkáních i během natáčení oblíbeného seriálu Příběh služebnice, který je adaptací spisovatelčina románu z roku 1985. Film, který předkládá osobní příběhy z úst nejbližších přátel, rodiny i Atwoodové samotné, se také ohlíží na spisovatelčino dětství v kanadské divočině a její básnické počátky. Dokument zároveň nechává diváky nahlédnout na proces spisovatelčiny tvorby, která zde dokončuje závěrečné kapitoly své nejnovější knihy „Svědectví“.

Vládce království, korunní princ Mohammed bin Salman – často označovaný jako „MBS“ – utrácí biliony, aby proměnil svou zemi a její mezinárodní image. S osobním rizikem odkrývá novinářka zcela odlišný příběh. Ve strachu z odposlechů objevuje důkazy o nelegálních pracovních podmínkách v nejvýznamnějším projektu zvaném The Line, o násilných protestech dělníků na jiném staveništi a o tvrzeních dalších lidí, že s nimi zacházejí jako s otroky. Natáčí lidi, kteří se ocitli v zajetí nelítostného zásahu proti kritikům plánů MBS, a získává vzácné záběry šokujících podmínek v saúdském vězeňském systému.

Halloween dodnes působí svým podmanivým kouzlem na nespočetné množství kultur a po celém světě dává vzniknout strašidelným oslavám plným nespoutané kreativity, sousedské pospolitosti a sladkých odměn. Kořeny této tajuplné noci, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých, však sahají hluboko do historie ke starodávným keltským rituálům. Z původního uctívání přírodních cyklů a konce sklizně se svátek v průběhu staletí transformoval do barvité mozaiky dnešních maškarních večírků. Tento moderní fenomén představuje fascinující průsečík starých mýtů a popkultury. Dovoluje nám na jeden večer odložit všední starosti, sdílet magickou podzimní atmosféru a s úsměvem čelit vlastním obavám skrze hru, masky a kolektivní rituály plné tajuplného napětí.

Město Marrákeš je jak vystřižené z pohádek Tisíce a jedné noci, uchvátilo západní elity svým téměř mystickým půvabem. V minulém století se stalo místem setkávání slavných osobností. Pro Winstona Churchilla, politika 20. století a talentovaného malíře, to bylo nejkrásnější místo na světě, které ho inspirovalo k vytvoření některých z jeho nejslavnějších děl. Yves Saint Laurent našel v Marrákeši inspiraci pro svou módu. Skupina Rolling Stones zde unikala veřejnému tlaku a po svém odjezdu se navždy změnila. Paul Getty Junior a jeho manželka Talitha pořádali ve svém domě honosné večírky, které jsou dodnes legendární. Všechny tyto osobnosti přispívají k trvalému duchu a mýtu Marrákeše.