Dokumenty

Železnice byly důležitou součástí moderní války. Hitler to věděl a řítil se z jedné země do druhé. Většinu Evropy napadl díky železnicím, které dokázaly velmi rychle přepravit jeho jednotky. Pokaždé, když nacisté napadli další zemi, zmocnili se její železniční sítě a ke konci války pracovalo pro Hitlerovy Říšské dráhy asi 1 600 000 lidí. Tato rozsáhlá síť byla využívána k mnohem temnějším účelům a nestál za tím jen jeden šílený diktátor. Všichni, kdo pracovali na drahách, pomohli urychlit úplné vyhlazení židovského národa. Železnice k tomu přispěly a víme, že během holokaustu bylo zavražděno přes 6 milionů Židů.

Idylické prostředí Havaje se stalo dějištěm jedné z nejpamátnějších bitev druhé světové války. 7. prosince 1941 v 7:53 ráno zaútočila japonská letka na americkou flotilu kotvící ve vodách Pearl Harboru. Spojené státy a jejich obranná strategie byly zasaženy přímo ve svém středu a samotný útok znamenal zásadní zlom. Hned následující den totiž USA oficiálně vstoupily do druhé světové války, čímž se konflikt dostal na zcela novou a skutečně celosvětovou úroveň. Jak Pearl Harbor změnil tvář druhé světové války a následně i celého světa, proč jej Roosevelt označil za „den hanby“, bylo to skutečně vítězství Japonska, jaké bylo diplomatické pozadí Pearl Harboru a byl útok skutečně překvapením?

Nefertiti. Jedno z nejznámějších jmen, jedna z nejslavnějších tváří starověkého Egypta. Její podobu známe z mnoha vyobrazení velmi dobře, ale uniká nám, jaká byla. Její hrobka by nám umožnila dozvědět se víc. Kde se však nachází? Nemohla by snad ležet za domnělým průchodem z Tutanchamonovy hrobky, jak směle prohlašují někteří renomovaní egyptologové? Nebo už byla odhalena a královně patří některá z dosud neidentifikovaných mumií. Legendární manželku kacířského faraona Achnatona obestírá nejedno tajemství.

Panuje obecné přesvědčení, že člověk se od ostatních primátů výrazně odlišuje. Ve skutečnosti jsme si mnohem podobnější, než si většina z nás myslí. Přírodopisný a zábavný dokumentární film vás zve na cestu po celém světě, během níž se zaměří na společné znaky a vlastnosti, které s opicemi a lidoopy sdílíme. Stejně jako my také naši v přírodě žijící příbuzní tvrdě pracují a rádi lenoší. Starají se o druhé nebo nechávají o sebe pečovat. Bojují proti sobě, ale také se mají rádi. Vyučují, sami se učí a sdílejí své znalosti. Někdy trpí, ale umějí se také radovat ze života.

Citlivý dokumentární portrét světově proslulého výtvarníka natočila režisérka Klára Řezníčková krátce před autorovými osmdesátými narozeninami, jež Eduard Ovčáček slaví právě nyní. Výtvarník je výjimečnou osobností, malířem, grafikem, pedagogem. „Místo Eduarda Ovčáčka v české výtvarné kultuře je jedinečné a nezaměnitelné. Je to jediný umělec u nás, který se programově soustředil a stále soustřeďuje na fenomén písma,“ říká o něm například kurátor a teoretik výtvarného umění Jiří Valoch. Portrét Eduarda Ovčáčka nabízí zajímavou vizuální stránku, hru s obrazy, barvami, myšlenkami autora. Ponoření se do díla, vpití se do obrazu, kde lze při pozorném soustředění nalézat nové a nové souvislosti. Snaží se představit celou Ovčáčkovu osobnost, jeho myšlení, pohled na historii umění i jeho náhled na svět, život.