Dokumenty

Britský dobrodruh Simon Reeve poznává domorodé obyvatelstvo i divokou zvěř v nejrozlehlejších a málo dostupných oblastech planety.

Experimentální archeologové zkoumají, jak římská flotila skutečně fungovala. V centru pozornosti stojí historická replika římské lodi v původní velikosti, vytvořená na základě nálezů z vykopávek. Loď byla zrekonstruována na Univerzitě v Trevíru s využitím starověkých řemeslných postupů a nyní je poprvé podrobena náročným zkouškám ve Středozemním moři. Hnací silou celého projektu je otázka, jak římské loďstvo ve skutečnosti fungovalo. Jakými trasami pluli? Jakým nebezpečím čelili? Jakým technickým úspěchům na moři, ale také jak důmyslné námořní infrastruktuře na pevnině vděčila flotila za svůj úspěch?

Zapomenutou kapitolu moderní britské historie se rozhodli divákům připomenout tvůrci dnešního výjimečného dokumentu. Budeme sledovat strhující příběh o tom, jak se jedné noci díky náhodnému řetězci událostí setkali lidé z nejrůznějších vrstev britské společnosti. S využitím speciálně zkonstruovaného modelu londýnské ulice The Mall, kde k únosu došlo, nám klíčoví svědci vylíčí příběh chaosu a násilí, který navždy změnil podobu královské ochrany.

Zakladatelský význam Semaforu nelze vidět jen v úzce divadelním pojetí, ale měl i široký sociologický dopad na celou jednu mladou generaci, kterou doslova vytáhl z hospod, a stal se pro ni můstkem k chápání dalších uměleckých disciplín. Snad v každém větším městě vzniklo divadélko „malých forem“, které se hlásilo k duchu Semaforu. Semafor byl fenoménem, a hnutí malých forem unikátem v rámci evropského divadla. Semafor samozřejmě nebyl prvním v oblasti studiového divadla u nás. „Začalo to Redutou,“ pokračovalo Divadlem Na zábradlí a všude byl Jiří Suchý. Semafor ovlivnil několik generací a pro každou je reprezentován někým trochu jiným. Pro jednoho to byl třeba Jiří Grossmann a Miloslav Šimek, pro jiného Josef Dvořák. Tři skupiny, které tu v 70. a 80….

Od hrozivého medvěda grizzlyho přes roztomilého medvěda brýlatého až po majestátního vládce severu, medvěda ledního. Medvědovité šelmy nás fascinují odnepaměti. Ale přežít ve volné přírodě je náročné i pro tyto savce. Vyplenit přírodní spižírnu, postavit se protivníkovi, odchovat mláďata nebo si poradit s technikou člověka. To vše vyžaduje notnou dávku inteligence a přizpůsobivosti. Největší výzvou, a nejen pro medvědy, jsou však rychle se měnící životní podmínky na naší planetě.

Jaromír – Jarek Nohavica je oblíbený a úspěšný český písničkář s písněmi, které známe všichni. Bylo o něm napsáno a řečeno mnohé. Je to však jen střípek celkového obrazu této výrazné a nejednoznačné osobnosti. Takže jaký je ten slavný, zbožňovaný i odsuzovaný písničkář vlastně člověk? Jeho život a obraz by byly jiné, kdyby nepřevzal Puškinovu cenu (za překlady písní Vysockého a Okudžavy) od prezidenta Putina. Muže, který rozpoutal válku na Ukrajině a je označován za válečného zločince. Tento fakt staví Nohavicu do špatného světla, i když už v první dekádě jeho profesionální dráhy, v nevlídných normalizačních časech, byl bojovníkem s režimem a dostal za to, co zpíval a říkal na svých koncertech, několik zákazů činnosti.Jaromír Nohavica píše písně přes 40 let. Jak se svět okolo něj mění, se odráží v tématech, která zpracovává i v atmosféře jeho koncertů, které jsou vždy vyprodány. Protože na jeho koncertě si každý najde to své. Jednoho potěší, druhého rozesměje, třetího rozpláče. Nevystupuje však vždy…

Další Agathonikiadisovo „řecké téma“. Tentokrát sáhl po dvou osobnostech s řeckými kořeny, které již přes sedmdesát let, od dětství, žijí v Česku. Zpěvačky Martha (1946) a Tena (1948) po smrti maminky prožily dětství v domovech pro děti uprchlé z Řecka v době občanské války koncem čtyřicátých let minulého století. Na konci šedesátých let se sestry seznámily s kytaristou Alešem Sigmundem ze skupiny Vulkán, který jim pomohl vytvořit pevné autorské a muzikantské zázemí. Jejich první nahrávky pocházejí z roku 1968, v roce 1970 vydaly svou první LP desku „Dál než slunce vstává“. Od té doby jsou obě sestry stálicemi české populární hudby. Za dobu svého působení spolupracovaly s celou řadou renomovaných umělců. Českou hudební kulturu obohatily a ozvláštňovaly zejména svým jižanským…

Marvin Gaye v roce 1976 vyrazil na své první evropské turné. Během něj nechal natočit v koncertní síni Edenhalle v Amsterdamu svůj koncert obsahující jeho tehdejší největší hity. Jedná se o jeden z nemnoha jeho zaznamenaných koncertů. Gaye vystupující v nejlepší formě nabídl nadšenému publiku třeba písně „Let’s Get It“ On nebo „What’s Going On“, ale také sérii duetů se zpěvačkou Florence Lyles, mezi kterými nechyběly „It Takes Two“ či „Ain’t No Mountain High Enough“.

Druhý místní říční tok je ukrytý před zraky všech a napájí největší rezervoár podzemní vody v celé Evropě. Na jeho „střeše“ leží jedinečné a překrásné mokřady, kde žije mnoho různých zvířat a rostlin. Zkušený kameraman Serge Dumont zachytil půvaby tohoto neznámého světa v dechberoucích scénách. Podařilo se mu dostat k obyvatelům jedinečného biotopu blíže než komukoli předním. Filmař, který zároveň působí jako profesor biologie na Univerzitě ve Štrasburku, zaznamenal dosud nevídané chování ptáků i ryb. Jeho dokumentární film odhaluje také fascinující říši hmyzu, obojživelníků, dokonce i miniaturních mikroorganismů. Jako prvnímu se mu podařilo natočit vážky kladoucí vajíčka na stonky rostlin v až dvoumetrové hloubce pod hladinou vody. Přírodovědný film Neviditelná řeka zve na návštěvu fascinujícího světa, kde veškerý život závisí…

Astronautka Eileen Collinsová se narodila se na druhé straně kolejí v severní části státu New York a během své kariéry prolomila mnoho předsudků v americkém letectvu a v NASA, což vyvrcholilo čtyřmi dramatickými a nebezpečnými misemi raketoplánů. Prostřednictvím obsáhlé sady archivních materiálů, intimních rozhovorů a dojemné hudby Marcela Zarvose ukazuje napínavý film Hannah Berrymanové emocionální cestu, kterou prožívá Eileenina rodina, a zkoumá, jaká míra rizika je v lidském bytí přijatelná.