Dokumenty

Nikdy se nevzdávej, neztrácej naději, zkoušej své hranice – to je krédo Diny Štěrbové, která jako první žena na světě v roce 1984 pokořila osmitisícovou hranici himálajské Čo Oju. V té době byly ženy s cepíny a mačkami na osmitisícovkách raritou. Ke stoupání na nejvyšší vrcholy se v době normalizace probojovávala. Podpora horolezeckého svazu nebyla žádná, chlapi ženy na expedice nebrali. Vydělávala si na ně bouráním komínů a též šitím péřových spacích pytlů. Dina v roce 2005 odjela do pákistánského Baltistánu postiženého katastrofálním zemětřesením a s horolezeckým kolegou Vítězslavem Dokoupilem založila malou neziskovku. Pomohli ve výšce 3 500 m opravit mosty, vybudovat cestu, zavlažovací kanál a vodovod do jedné z nejodlehlejších vesnic. Po dvouletém úsilí zde vybudovali malou českou nemocnici….

Odkryjte často opomíjený příběh historie vzniku nejslavnější zaoceánské lodi v dějinách… Podrobnosti o zániku nejproslulejšího zaoceánského parníku všech dob zná snad každý, méně se ovšem mluví o dobrodružných průkopnících, kteří při jeho stavbě posunuli hranice lidských možností.  Všechno začalo v roce 1908 v loděnici Harland and Wolff v Belfastu stavbou revoluční stavební konstrukce. Společnost White Star Line nemohla konkurenci porazit v rychlosti, jelikož Lusitanii od společnosti Cunard poháněla revoluční turbína a učinila z ní nejrychlejší loď na světě. Vsadila tedy na velikost, míru luxusu a bezpečnost. Rozhodla se, že poskytne cestujícím stabilní a nádherně klidně plující loď, největší na světě. Takovou, která jim dá pocit, že jsou něčím mimořádní, když na ní cestují. White Star Line začala pracovat na lodích třídy…

Obrazy Jana Vermeera fascinují po staletí. Objev spodní vrstvy Vermeerova díla Dívka čtoucí dopis, jejíž možnou existenci naznačil již dřívější rentgenový snímek z roku 1979, rozvířil diskuse při celkové restauraci plátna v roce 2017. Kunsthistorici spolu s restaurátory byli nuceni řešit dilema, zda dílo ponechat v podobě, kterou jsme tak dobře znali a která vešla do kulturního povědomí, anebo je nyní vystavit v nově objevené podobě, jak je autor zamýšlel – jinak, než jsme se doposud domnívali. To, co začalo jako běžné restaurování, se stalo radikální proměnou ikonického obrazu.

Železnice byly důležitou součástí moderní války. Hitler to věděl a řítil se z jedné země do druhé. Většinu Evropy napadl díky železnicím, které dokázaly velmi rychle přepravit jeho jednotky. Pokaždé, když nacisté napadli další zemi, zmocnili se její železniční sítě a ke konci války pracovalo pro Hitlerovy Říšské dráhy asi 1 600 000 lidí. Tato rozsáhlá síť byla využívána k mnohem temnějším účelům a nestál za tím jen jeden šílený diktátor. Všichni, kdo pracovali na drahách, pomohli urychlit úplné vyhlazení židovského národa. Železnice k tomu přispěly a víme, že během holokaustu bylo zavražděno přes 6 milionů Židů.

Idylické prostředí Havaje se stalo dějištěm jedné z nejpamátnějších bitev druhé světové války. 7. prosince 1941 v 7:53 ráno zaútočila japonská letka na americkou flotilu kotvící ve vodách Pearl Harboru. Spojené státy a jejich obranná strategie byly zasaženy přímo ve svém středu a samotný útok znamenal zásadní zlom. Hned následující den totiž USA oficiálně vstoupily do druhé světové války, čímž se konflikt dostal na zcela novou a skutečně celosvětovou úroveň. Jak Pearl Harbor změnil tvář druhé světové války a následně i celého světa, proč jej Roosevelt označil za „den hanby“, bylo to skutečně vítězství Japonska, jaké bylo diplomatické pozadí Pearl Harboru a byl útok skutečně překvapením?