Dokumenty

Musím zemřít jako svobodný člověk! Maďarské povstání, nebo také maďarská revoluce, bylo celonárodním povstáním proti sovětské diktatuře a okupaci Maďarské lidové republiky, které vypuklo 23. října a skončilo pod koly sovětských tanků 10. listopadu 1956. Z poklidné demonstrace solidarity s událostmi v Polsku vybuchl odpor proti autoritářskému režimu v Maďarsku. Večer padly první výstřely u rozhlasu, kdy nenáviděná tajná policie střílela do demonstrantů. Následujícího dne vyrazila sovětská vojska do budapešťských ulic. Symbolem maďarského povstání utopeného v krvi sovětskou armádou se stal Imre Nagy, komunistický předseda vlády (1953–1955 a poté opět v roce 1956), který po nástupu do funkce začal prosazovat reformy a začínalo se mluvit o vystoupení z Varšavské smlouvy a vyhlášení neutrality. Neustoupil, odmítl nazvat maďarské povstání kontrarevolucí. V zinscenovaném procesu byl odsouzen k trestu smrti oběšením. „Jen jedna věc mě naplňuje odporem, že jednou mě budou rehabilitovat ti, kteří mě nyní budou věšet,“ píše…

Historické drama podle úspěšného románu Gill Hornbyové, v němž se znovu objevuje literární záhada Cassandry Austenové, která spálila dopisy své sestry Jane.

Skandinávie je domovem proslulých Vikingů a zemí rozlehlých pobřeží, vysokých hor, odvážných dobrodruhů, starověkých civilizací i hlubokých lesů. Nenechte si ujít jedinečnou příležitost pohlédnout na mýty opředenou krajinu Norska, Finska a Švédska očima vikingských bohů vysoko z oblak. Toto je říše Vikingů a samotné srdce království matky přírody pohledem z nebes.

 Když Bedřich Smetana přemýšlel o své zemi, o Čechách, viděl před sebou louky, lesy, kamenité stráně, ale také Tábor a Blaník. Na výletu parníkem do Svatojánských proudů za Štěchovicemi propojil všechny tyto motivy od chmurných šumavských blat až po sladký Mělník tokem řeky Vltavy, velké Sjednotitelky.

Prostredníctvom archívnych materiálov, ukážok ikonických diel a výpovedí filmárov približuje zrod televízneho fenoménu Večerníček, ktorý formoval detstvo viacerých generácií. Seriál odhaľuje zákulisie animovanej tvorby, jej umelecký aj spoločenský význam a sleduje, ako sa slovenská animácia menila v priebehu desaťročí až do dnešnej podoby.(STVR)

Vzácná příležitost pohlédnout očima Evy Braunové do soukromého života Adolfa Hitlera. Evina oddanost a uzavřenost milenecké dvojice na pozadí napjatých posledních dnů Třetí říše – tak vypadala lidská stránka jedné z nejtemnějších kapitol dějin lidstva.

Archibald Alexander Leach byl slavný britský herec… Že jste o něm nikdy neslyšeli? Pod tímto jménem se v anglickém Bristolu narodila 18. ledna 1904 pozdější americká filmová megastar jménem Cary Grant. Jeho dětství nebylo nejšťastnější, složitý vztah mezi rodiči a pozdější dlouhodobý pobyt matky na psychiatrii způsobily chlapci celoživotní trauma, které se projevilo v nízkém sebevědomí a zejména ve vztazích s ženami. A o tom všem také vypráví dnešní dokument, který není klasickým portrétem, i když ukázek v něm uvidíme dost, ale jakýmsi nahlédnutím do křehké duše výjimečného umělce. Připomeňme, že Granta vídáme poměrně často i na televizních obrazovkách. K titulům jako Leopardí žena, Příběh z Filadelfie, Na sever severozápadní linkou či Šaráda se diváci rádi vracejí.

Třídílná dokumentární série vyrobená pro Prima ZOOM, která představuje šest českých osobností, jejichž neobyčejné cesty, objevitelské, vědecké nebo diplomatické aktivity dnes už nejsou příliš známé. Tvůrci se přitom zaměřili na muže, kteří se v různých historických obdobích vydávali do vzdálených a tehdy exotických částí světa – často v rámci diplomatických, vědeckých, kartografických, botanických nebo antropologických misí. Jejich cesty přitom nějakým způsobem reprezentovaly české země. Série tak chce propojit historii, cestování a dobrodružství a připomenout osobnosti, jejichž životy by podle tvůrců vydaly na samostatný dobrodružný film.

Objev jednoho z největších ložisek uranu v Československu v 60. letech spouští novou uranovou horečku a rodí se severočeský Klondike. Do regionu přicházejí tisíce lidí hledajících peníze, práci a novou identitu. Horník se stává hrdinou, uran symbolem „míru“, zatímco veškerá těžba míří do Sovětského svazu. Vznikají nová sídliště, šachty i chemické provozy a místní společnost se dělí na starousedlíky a privilegovanou uranovou elitu. Pod povrchem se však platí vysoká cena – riziko ozáření, extrémní pracovní podmínky a rozsáhlé ekologické škody. Chemická těžba mění krajinu na desítky let dopředu. S koncem studené války přichází náhlý útlum a opuštěné doly nahrazují dřívější sliby prosperity. Lidé, kteří zde nechali zdraví i sny, zůstávají s otázkami bez odpovědí.

Až 40 % žáků devátých tříd základních škol trápí deprese, 30 % jich trpí úzkostmi. Obecně některou z forem duševní poruchy řeší přibližně každé osmé dítě u nás. Systém duševní péče ale kolabuje. Dokument Jakuba Wehrenberga a Ireny Pilouškové ukazuje odvrácenou tvář dospívání i cesty ven z temnoty. Snímek otevírá palčivé a vysoce aktuální téma duševního zdraví dětí a mladistvých v České republice. Varuje před dramatickým nárůstem dětských psychických problémů, ale nabízí také velkou dávku naděje v podobě inspirativních lidských osudů.Děj filmu nás provede od běžného školního prostředí, kde žáci jako Vilda nebo Terka bojují s vlivem sociálních sítí, srovnáváním se s ostatními a tlakem na výkon, až po mrazivé osobní výpovědi mladých lidí s různými traumaty. Snímek detailně sleduje…