Dokumenty

Humor je součástí naší kultury, naší identity. Indikuje míru vzdělání a vyspělosti dané civilizace. Pokud se nedokážeme zasmát sami sobě, máme skutečně hodně velký problém. Stačí se podívat tam, kde je humor zakázaný. Pojďme se tedy projít jeho dějinami. Průvodcem nám bude jeden z nejvýznamnějších českých žijících komiků – Jiří Suchý. Ten nás provede „svými“ dějinami humoru od pravěku až po Semafor. Neřídí se přitom školními osnovami, ale svou intuicí a vášní pro dobrou legraci… Proč humor v průběhu dějin? Humor je neotřelý způsob, jak nahlédnout kulturní dějiny naší civilizace. Humor provází člověka od chvíle, kdy začal pobírat rozum. Dějiny humoru jsou vlastně dějinami lidského rozumu – bez něj humor nefunguje. Aktuálně náš smysl pro humor (i rozum) rozmělňují memy…

Ke zformování ostrova Tchaj-wan došlo zhruba před deseti miliony let v důsledku proměn zemského povrchu. Díky těmto změnám se zrodila nádherná přírodní scenérie. Najdeme tu vlhké horské lesy, úchvatné rokliny, podmořské činné sopky, velehory, mangrovové močály i tropický deštný prales. Na tomto malém ostrově existuje hned šest typů klimatu. Proto řada vědců považuje Tchaj-wan za mikrokosmos všech světových pásem podnebí.

Muž devatera řemesel, divadelník, hudebník, textař, básník, skladatel, spisovatel, filmař, grafik, výtvarník nebo divadelní režisér… A především legenda české kultury, která ovlivnila několik generací. To byl Jiří Suchý o jehož životní cestě, mnohdy nelehké, natočila film Olga Sommerová.

Nové vědecké studie a experimenty na téma otcovství dokazují, že muži jsou k péči a výchově potomků předurčeni stejně jako ženy, jakkoliv se tato role ještě donedávna přisuzovala ve většině matkám. Nejde jen o moderní přístup a společenský kontext, vše má i biologický základ. Vydáme se napříč zeměmi za otci, táty, taťky, zkrátka muži, kteří se stali primárními pečovateli o kojence a prozkoumáme jejich chování z hlediska neurologie, antropologie, etologie, genetiky či evoluční biologie. Stejně jako matka, prochází v kontaktu se svým potomkem hlubokou proměnou i otec. Co se například děje s hladinou testosteronu po narození dítěte? A co odborníci pozorují u samců mnoha zvířecích druhů, pokud jde o péči o mláďata?

Autorský dokumentární portrét jedné z nejvýznamnějších osobností českého designu sleduje ženu, která dokázala překročit hranice módní tvorby a vytvořit svébytný svět na pomezí umění, řemesla a osobní výpovědi. Prostřednictvím vzpomínek, současného pozorování i vizuálně stylizovaných sekvencí odkrývá film zdroje její inspirace, tvůrčí energie i životní filozofie. Film sleduje klíčové životní etapy Liběny Rochové – od dětství poznamenaného událostí, která zásadně ovlivnila její vztah k životu, přes mezinárodní kariéru módní návrhářky a dlouholeté pedagogické působení až po současné projekty s humanitárním přesahem. Postupně se před námi skládá portrét ženy, která dokázala propojit řemeslnou preciznost s uměleckou vizí a vytvořit osobitý tvůrčí jazyk na pomezí módy, sochařství a volného umění. Výsledkem není klasický životopisný dokument, ale filmová meditace o smyslu tvorby, vztahu…

Dokumentární film Josefa Urbana a Dana Krzywoně Svědkové zrady aneb měli jsme se bránit? se vrací do období mnichovské zrady a bezprostředního ohrožení českého národa. Nestor českých bunkrologů Jan Polášek (86 let) a vysloužilý voják Karel Cvrk (94 let) procházejí jednou ze severomoravských pevností, která byla součástí československého vojenského obranného systému. Líčí své zážitky z konce třicátých let a meditují o tehdejších vlasteneckých postojích obyčejných lidí i státotvorných rozhodnutích politiků. Historik profesor Milan Hauner v kontrastu k jejich úvahám hodnotí úlohu Eduarda Beneše a prvorepublikové vlády v kontextu politických událostí těsně před druhou světovou válkou.

Příběh o tom, jak se Andy Warhol, syn slovenských imigrantů v USA, stal ikonou 20. století a zařadil se mezi pár osobností, které měly globální přesah a kompletně změnily náhled na umění. Jeho životní příběh je fascinující, z věčně neduživého chlapce žijícího ve slovanském ghettu v Pittsburghu se stal jedním z nejvlivnějších umělců všech dob – mezi osobnosti, se kterými spolupracoval, patří mimo jiné Marilyn Monroe, John Wayne, Mick Jagger nebo Liz Taylor. Jak se mu podařilo dosáhnout až na vrchol uměleckého světa a co nejvíce ovlivnilo jeho tvorbu? Málo se ví o tom, jak velký vliv na jeho tvorbu měla rusínská kultura a zejména hluboká víra v Boha, ke které se obracel až do své smrti. První část filmu se ale vrací do dávné minulosti, kdy z chudých částí Zakarpatské Rusi a východu Slovenska odcházely stovky mužů i žen za prací do Ameriky…

Velká cena Monaka Formule 1 patří k legendárním závodům v motoristickém sportu, sleduje ji více než miliarda televizních diváků po celém světě. Aby tato mimořádná událost ožila, město se každoročně musí proměnit ve skutečnou závodní trať. Okruh dlouhý 3 km a 337 m je posetý špičkovými technologiemi. Boxy, tribuny, ředitelství závodu – tyto do puntíku rozebíratelné budovy se skládají ze 440 modulů ze skla a oceli. Po dobu 7 týdnů bude v srdci knížectví dnem i nocí pracovat tým 200 techniků, kteří tuto gigantickou stavebnici sestaví a pokusí se vyhrát šílený závod s časem.

Mitsuko Aoyama je považována za jednu z prvních Japonek, která na konci 19. století, po více než 250 letech izolace šogunátu, vstoupila na evropskou půdu. Nový domov našla na území dnešní České republiky, v Poběžovicích. Přicestovala v roce 1896 po boku svého manžela, rakouského hraběte a diplomata, Heinricha von Coudenhove-Kalergi. I přes to, že se Mitsuko během života setkala s japonskou císařovnou nebo papežem, nebyla hybatelkou velkých dějin. Její příběh je osobní lovestory, která se odehrává na pozadí zásadních změn přelomu 19. a 20. století před tím, než starý svět rozbily dvě světové války. Právě proto nám ale může přinést velmi zajímavé svědectví o minulosti, jejíž ozvěnu slyšíme i dnes.

Dokumentární vize se pokouší hledat odpovědi na věčnou, bolestivou a stále se opakující „osmičkovou“ otázku: Měli jsme se v roce 1938 bránit útoku nacistického Německa? Jaké by to bylo a jak by to asi dopadlo, kdybychom se bránili? Scénář vychází z existujících vojenskohistorických studií na toto téma a opírá se o odborníky, především vojenské historiky. Jedná se o vizi, avšak dokumentárně erudovanou a respektující realitu. Prostřednictvím rekonstrukce nikdy neuskutečněných rozhovorů, rozhodnutí i situací a s využitím virtuálních realizací bojových scén se pouštíme na led spekulativní historie, led možná tenký, protože v historii kondicionál neplatí – ale co kdyby?(oficiální text distributora)