Přírodovědní

Nezapomenutelná návštěva majestátních hor i kouzelných údolí.Pyreneje se táhnou od Atlantského oceánu až po Středozemní moře a oddělují Francii od Španělska. Tamní obyvatelé mluví baskicky, provensálsky i katalánsky. Malebná městečka bývala vyhledávanými zastávkami na cestě po francouzských lázních. Zachovala si kouzlo starých časů a dnes nabízejí pestré sportovní a další volnočasové aktivity. Podíváme se také na baskické pláže a odtud dále na místa dýchající historií, do vesnic uprostřed divoké přírody.

Dominikánská republika, která leží mezi Kubou a Portorikem a sdílí ostrov Hispaniola s Haiti, se za pouhých 10 let stala turistickou destinací číslo jedna v Karibiku. Každoročně sem přijíždí téměř 5 milionů návštěvníků z celého světa, aby se vykoupali v křišťálově čistých vodách. Takovýto rozmach cestovního ruchu má i svou odvrácenou tvář. Některé hotely nezvládají nápor turistů a developeři všemi způsoby bojují o nové pozemky. Jejich snaha ale přímo ovlivňuje život tamních obyvatel. Ve většině případů velmi negativně.

Norské fjordy a fjälly patří k tomu nejpozoruhodnějšímu, co Evropa nabízí, a zdejší divoká příroda je výjimečná. Na jaře putují z údolí na náhorní plošiny stáda sobů, aby zde strávili léto, a v oblasti Dovrefjells žijí v nadmořské výšce přes 1 000 metrů malá stáda pižmoňů. Tato zvířata jsou překvapivě blízce příbuzná kozám a své potomky rodí v neúrodné krajině stejně jako mohutní losi. Ledovými toky na svá trdliště migrují lososi a v hlubinách fjordů se skrývá překvapivě pestrý podmořský svět. Ptačí ostrovy v Norsku jsou známé také jako místo, kde se v koloniích rozmnožují terejové bílí, největší mořští ptáci v Evropě, zatímco papuchalci severští vychovávají svá mláďata v hnízdních norách.

Hroch obojživelný je říčním obrem plným paradoxů. Je to zvíře, které potřebuje vzdušný kyslík, ale zároveň je zcela závislé na vodě. Hroch je téměř výhradním vegetariánem, avšak zároveň nejnebezpečnějším zvířetem Afriky. V deltě řeky Okavango v Botswaně jsme se ponořili pod hladinu, abychom vám mohli ukázat, jak hroši chrání svou tlupu a čelí nepřátelům a abychom odhalili jejich výjimečnou citlivost a inteligenci.

Existuje mnoho zvířat, která jsou na naší zahradě jako doma. Některá z nich máme hodně rádi, o jiných si myslíme, že by měla zmizet, co nejrychleji to půjde, například krtek. Proslulé krtince, které jsou vstupem do suterénního bytu, komplet vybaveného ložnicí, spižírnou a zdánlivě nekonečně dlouhými chodbami, se k velké nelibosti zahrádkářů rychle stávají dominantou pečlivě opečovávaného trávníku. A právě tento, zřejmě nejméně oblíbený zvířecí obyvatel zahrady, se stal hlavním hrdinou přírodovědného filmu Příběhy z podzemí. Díky působivým nad- i podzemním záběrům si prohlédneme zvíře, o kterém si každý z nás myslí, že ho dobře zná, ale které jen málokdo z nás skutečně někdy viděl.

Dokument vás provede 150 kilometrů dlouhou cyklotrasou napříč horami, kolem šumících potoků, přes horské louky i k vyhlídkám, které berou dech. Neméně zajímavá je i historie tohoto kraje, kterou nám přiblíží etnograf Matěj Matela. Vydáme se na cestu krajinou, kde je každé šlápnutí do pedálů novým zážitkem.

V letech 2020–2021 si vydobylo celosvětovou pozornost stádo volně žijících slonů indických, které opustilo rezervaci v provincii Jün-nan a vydalo se na impozantní cestu jižní Čínou. Migrující sloni na své pouti poškodili úrodu i domy a čínské úřady musely evakuovat tisíce lidí. Pohyb stáda sledovala nejen média po celém světě a miliony lidí na sociálních sítích, ale především monitorující jednotky hasičů a policistů a dobrovolné hlídky, které se pak pokusily zahnat slony zpět do jejich původní domoviny. Podle odborníků není jasné, proč sloni opustili své obvyklé prostředí a vydali se na dlouhou cestu. Podle některých mohl stádo vést nezkušený vůdce, jiní se domnívají, že možná vyrazili hledat nové zdroje potravy. Film odráží i složitý vztah mezi lidmi a slony, kdy…

Není pochyb o tom, že jelen je králem našich lesů. A není to jen díky majestátnímu paroží. Poetický film vypráví příběh jednoho lesního vladaře – od prvních krůčků, až po dospělost, od koloucha po krále!

Přežití ve Waddenském moři je nikdy nekončícím bojem s přírodními živly. Platí zde zákony písku, větru a vody. Životní rytmus tu určuje příliv a mezi životem a smrtí je jen tenká hranice…

Pilot Kurt Stallings se chystá vzlétnout do stratosféry bývalým špionážním vrtulníkem Recherche předělaným v laboratoř. On a spolupracující vědci se snaží získat co nejvíce informací o vzniku a původu blesků. Dochází ke sběru dat, zkoumání blesků a vyhodnocování vlivu na atmosféru. Pískový lom v Tampě na Floridě je místem, kde v USA dochází k největšímu množství blesků – až 5000 případů za rok. V písečných dunách je možné nalézt duté skleněné trubičky vzniklé úderem blesku. Těm se přezdívá fulgurity. Blesky vznikají v bouřkových mracích označovaných jako kumulonimby. Jedná se o až 15 km vysoký mrak, ve kterém se tvoří elektrické pole při srážce kapalin v elektrickém oblaku. Bouřkovým mrakům dodává energii exploze hvězd supernov, které uvolňují energii a částice. Kumulonimby…