Lékařský

Důvodů, proč se děti ocitají v nemocnicích sami, bez doprovodu jednoho z rodičů nebo blízkých je celá řada. Může se jednat o děti samoživitelů, kteří musí pečovat o další sourozence v domácnosti nebo o děti, které přicházejí z ústavní péče. Problémem ale může být dlouhodobá hospitalizace i v úplných rodinách, ve kterých si nemohou z finančních důvodů dovolit ztrátu jednoho příjmu. V některých případech se proti přítomnosti rodičů staví i sami nemocnice, například na psychiatrii. Na problém osamělých dětí v nemocnicích upozornila před několika lety Petra Jirglová, zakladatelka spolku Za ruku. Spolu se svými kolegy se od té doby snaží hledat možná řešení, spolupracovat s nemocnicemi a nacházet cesty, jak dětem chybějící doprovod zajistit a pobyt co nejvíce ulehčit. Osamělé děti totiž mohou v nemocnicích propadat do úzkostných stavů a depresí, u mladších dětí může dojít i k narušení psychomotorického vývoje a v neposlední řadě mohou komplikovat péči zdravotníků tím, že…

Neurolog Magnus Heier pádloval na jezeře ve Finsku, když mu náhle na osm hodin přestala fungovat paměť. Všechno, co řekl nebo udělal, bylo o několik sekund později zapomenuto. Zažil stav známý jako „přechodná globální amnézie“, zkráceně TGA. Jedná se o stav, kdy mozek přestane zaznamenávat zážitky až na 24 hodin. Pro neurologa a vypravěče v první osobě Magnuse Heiera se tato událost stává výchozím bodem pro expedici do světa paměti. Proč mu paměť tak náhle selhala? Jak vlastně funguje vzpomínání a zapomínání za normálních okolností? A proč ho ztracené hodiny pronásledují dodnes? Jeho cesta zavede doktora zpět do Finska, přes Německo a až do Itálie. Cestou navštěvuje výzkumníky, kteří odhalili některá tajemství naší paměti. Potkává muže, který si pamatuje každý…

Podívejte se na kompletní časovou linii šíření viru COVID-19, od prvních záhadných onemocnění po celosvětovou pandemii, která zbrzdila tempo moderního života. Tento filmový dokument podrobně líčí vědecké pozadí SARS-CoV-2, historickou karanténu a zoufalé závody ve vývoji vakcíny. Sledujte s námi, jak se dokázal během pouhých pár měsíců změnit svět, jaká kritická poučení jsme z pandemie vyvodili a co může světové zdraví očekávat od budoucnosti.

Vynikající psychiatr evropského formátu, úspěšný popularizátor oboru, zakladatel a ředitel Národního ústavu pro duševní zdraví zemřel právě před rokem. Nový portrétní dokument J. Mudry představuje život a profesní dráhu této výrazné osobnosti české vědy

Stojíme na prahu věku umělé inteligence, kde by technologie jednoho dne mohla předběhnout lidskou inteligenci. Profesor Jim Al-Khalili odhaluje záhady pravděpodobně nejsložitějšího objektu ve vesmíru: lidského mozku. Naše mozky v sobě totiž ukrývají pozoruhodný příběh, ukutý v kotli planetárních katastrof, epických konfliktů, smrti, sexu, příbuzenství a lásky. V jádru se zabývá tím, jak fyzikální podmínky Země ovlivnily vývoj mozku. Mezi mnoha novými objevy Jim zjistí: jak zlí prehistoričtí predátoři transformovali nervové obvody, jak se teplokrevnost vyvinula a formovala schopnost mozku pamatovat si; jak když se červi choulí k sobě, používají stejné chemikálie jako my, když se zamilujeme; a jak soutěživost, přítelství, péče, hravost, zpěv a smích pomohly vyvinout náš mozek.

Lidstvo odjakživa snilo o tom, že bude schopno uzdravovat nemocná těla. Od mylného Hippokratova učení o tělesných tekutinách a po staletí užívaného pouštění žilou až po složité transplantace orgánů a operace mozku to však byla dlouhá a krvavá cesta plná utrpení, omylů a slepých uliček medicíny. Dvoudílný dokument nabízí cestu časem od starověku až po první provedenou operaci srdce. Seznámíme se s lékaři, kteří v boji proti nemocem a při hledání poznání riskovali vlastní zdraví, přesto jsou nám jejich jména vesměs cizí. Kdo byli tito lidé a jak se od dob jejich převratných objevů změnil svět? Jaké náhody se staly klíčem k převratným objevům a které výzkumy se zprvu zdály být mylné, a nakonec po letech umožnily kvantové skoky v…

Sledujete rádi seriály ze zdravotnického prostředí, ale chtěli byste o něm vědět víc? Pak si každý den v odpoledních hodinách pusťte docu-reality seriál, který začíná přijetím případu. Někdy může pacient dorazit pro pomoc sám, jindy ho přiveze sanitka. Jak správně diagnostikovat, když jde o minuty? Která vyšetření se nesmí podcenit? V rámci jednoho dílu je, stejně jako v reálné službě pohotovosti, řešeno hned několik případů najednou. Paralelní děj dodá celému dílu napětí i dynamiku, takže se divák nestihne ani nadechnout.

Lázeňství má v českých zemích dlouhou tradici, jak v nabídce léčebných procedur, tak v unikátním kouzlu kolonád a lázeňských center. Česká republika je země mnoha lázeňských měst, která nabízí opravdu nepřeberné množství vyžití. Bára Poláková se vydává na cestu po desíti nejvýznamnějších lázeňských destinacích. Na vlastní kůži si vyzkouší, jaké zážitky čekají na lázeňské hosty, vyzpovídá tamější odborníky a dozví se i zajímavosti z historických událostí, které se v českých lázních odehrály a ukáže nám, že naše lázně jsou opravdu pro každého. Během svých výletů navštíví Mariánské Lázně, Luhačovice, Janské Lázně, Teplice, Bělohrad, Františkovy Lázně, Lázně Jeseník, Velké Losiny, Jáchymov a Karlovy Vary.

Nový televízny seriál z lekárského prostredia, v ktorom pôrodné asistentky pomáhajú priviesť na svet nové životy.

Lékaři popisují, co tehdy viděli, zejména charakter zranění na hlavě a na krku J. F. Kennedyho a někteří otevřeně zpochybňují závěry oficiální pitvy a vyšetřování. Přinášejí tak unikátní pohled na jednu z největších událostí 20. století přímo očima odborníků, kteří byli u toho. Film se nesoustředí jen na medicínské detaily, ale také na jejich důsledky pro naše chápání atentátu. Připomíná rozpory mezi tím, co lékaři viděli, a co později uvedly oficiální zprávy, a otevírá tak znovu otázky o tom, kolik střel prezidenta zasáhlo a odkud mohly přijít. Dokument vybízí diváky, aby si sami pokládali otázky ohledně oficiálních verzí historických událostí a aby přemýšleli o tom, jak se vytváří „pravda“ v případě, když existují protichůdné vzpomínky a důkazy.