Drama filmy

Příběh sleduje veslařský tým University of Washington z roku 1936, který soutěžil o zlato na Letních olympijských hrách v Berlíně.

Válečné drama se tentokrát odehrává v Jugoslávii, kam jsou vysláni major Mallory a seržant Miller (jediní, kteří přežili první misi), aby našli a zlikvidovali nebezpečného nacistického agenta Nikolaje Leskovara, působícího v partyzánských jednotkách. Na cestě do Jugoslávie jsou přiděleni k jednotce plukovníka Barnsbyho, která má za úkol vyhodit do vzduchu strategicky významný most. Přestože je oddíl nacisty téměř zlikvidován, podaří se pěti jeho posledním mužům nejen uniknout z německého zajetí, ale v sebevražedné akci splnit také oba úkoly.

Kdesi na Azurovém pobřeží si Francis a jeho sestra Monique vydělávají na živobytí pochybnými způsoby: Monique láká pány do svého pokoje a přesně v daném okamžiku se objeví její rozzuřený bratr. Vystrašený host zaplatí, aby zachránil pověst sobě i Monique, a prchá. V jednu chvíli toho mají oba dost a přijmou nabídku gangstera, který se chystá ve Španělsku unést dceru bohatého Američana. Její otec jistě zaplatí vysoké výkupné. Únos se podaří celkem snadno a únosci se i se svým rukojmí ukryjí na chatě v horách. Její majitel, významný malíř, se stává nedobrovolným vyjednávačem o výkupné. Gangsteři totiž zadržují jeho ženu a dítě. Ale situace se začíná komplikovat.

Po staletí se kolem starozákonního příběhu Rút vynořovalo mnoho legend, jedna z nich ožila na plátně v epickém biblickém filmu režiséra Henryho Kostera, kde titulní hrdinku půvabné Moábky ztvárnila debutující izraelská herečka Elana Edenová. Nadčasový příběh vypráví o víře a oddanosti ženy, která se nejdřív stává členkou vyvoleného lidu a později se zapíše do rodokmenu budoucího královského rodu jako prababička krále Davida. Děj začíná na území starověkého království Moáb, kde lid uctívá svého předního boha Kemoše obětováním vyvolených dětí. Moábci věří, že oběť nevinného dítěte je prospěšná, protože očistí jejich zemi od hříchů a uchrání před židovským nepřítelem. Mladá Rút vyrůstala v chrámu jako jedna z kněžek zasvěcených bohu Kemošovi. Její nesmírná krása ji v dospělosti předurčí, aby doprovázela moábského…

Jaroslav Foglar se dočkal i filmové zpracování svých nejslavnějších knížek. Klukovský klub Rychlých šípů, za všech okolností příkladně ctnostných, pátrá v tajemných Stínadlech po legendárním ježku v kleci, která má obsahovat epochální vynález. Film zachovává určitou starosvětskost Foglarova námětu, ale současně se inspiruje i výtvarnou podobou jeho comicsového ztvárnění. Avšak výrazová stylizace, postihující hlavně „naivizovanou“ mluvu, ne vždy uspěla.