Historický

Jejich moc v průběhu 300letého rozkvětu rostla a svět byl svědkem nelítostného rozpínání vikinských území. Vikingové se pouštěli do válek a nájezdů vedených z moře a prosluli svou krutostí a vlastním morálním kodexem. Šíření jejich vlivu bylo doprovázeno krveprolitím a z těchto mužů ze severu se tak brzy stal nejobávanější lid v dějinách. Jejich příběh byl však vždy vyprávěn jednostranně z pohledu jejich křesťanských obětí. Nyní na základě detailního zkoumání mýtů a ság a díky analýze bioarcheologických nálezů můžeme zjistit, kdo Vikingové skutečně byli.

Tajuplná zamrzlá jezera naplněná kostmi, mumifikovaná těla, která trčí ven z ledovce, nebo 30 tisíc let starý virus polapený v ledu, který se vědcům podařilo znovu oživit v laboratoři. V novém, mrazivě vzrušujícím seriálu odhalujeme temná tajemství, zapomenuté poklady a historické artefakty, ztracené na nejchladnějších místech světa. Seriál využívá nejmodernější archeologické technologie i špičkovou digitální animaci. Odhaluje tajemství dlouhá staletí ukrytá v nitru neproniknutelných ledových hrobek v různých koutech světa. V základech obřího ledovce na jihu Grónska se dánským archeologům podařilo objevit pozůstatky starověké kamenné chatrče. Našli snad domov dávného vikingského věštce, který tady praktikoval černou magii? Na Sibiři archeologové vykopali mumii pokutou fantastickými tetováními. Udělali to i navzdory četným varováním vystrašených místních obyvatel. Objevili skutečný poklad,nebo vpustili do světa…

Dokudrama ze zlaté éry filmového průmyslu.

Nový cyklus České televize představí nejzajímavější stavební projekty realizované na našem území od vzniku samostatné České republiky.

Dokument přibližuje historii sakkárské nekropole. Po celé egyptské dějiny bylo toto místo pohřebištěm. Ukládány sem byly ostatky faraonů, ale také soukromých osob, většinou s celými rodinami. Nedílnou součástí však bylo rovněž Serapeum tvořené chrámy, kaplemi a katakombami, v nichž byli pohřbíváni Ptahovi posvátní býci Apidové. Lokalitu detailněji prozkoumal francouzský archeolog Auguste Mariette v 50. letech 19. století. Po jeho stopách se v posledních pěti letech vydali také vědci z pařížského muzea Louvre, v němž jsou vystaveny nejzajímavější z Mariettových nálezů včetně slavného Sedícího písaře.