Hudební

Americký muzikant známý jako Jimi Hendrix (1942–1970) patří k nejlepším kytaristům hudební historie a legendám rockové hudby. Hendrixův hudební odkaz naplno ožívá ve všech jeho barvách v intenzivním filmovém portrétu kubánského režiséra Leona Ichasa. Rockový symbol konce 60. let 20. století v něm ztvárnil Wood Harris, který dokázal působivě vyjádřit kytaristovu živelnou povahu a obrovské charisma. Hendrixův osobní příběh se odvíjí na pozadí jeho hudební kariéry, která začíná v rodném Seattlu, když mu otec pořídí elektrickou kytaru a jako levák se musí naučit hrát na pravoruký model. Po odchodu z armády následuje krátká epizoda u Little Richarda, který těžce nese jeho extravagantní kreace při hraní na kytaru. Později se osamostatní a působí v newyorské čtvrti Greenwich Village, kde si jeho…

„Muzikál totalitního věku“ je podtitul snímku KOUŘ, ve kterém vycházel Tomáš Vorel ze svého druhého pověstného školního filmu IING. (1985), jenž zde však doznal mnoha změn. Zůstala vlastně jen osa příběhu: mladý inženýr přichází na své první působiště se záměrem pracovat, což se však v bizarních poměrech éry posledních let totalitní křeče ukáže být šokujícím výstřelkem. Mirek svým neobvykle normálním postojem uvede do chodu běh „místních“ dějin, a tak společenské zlo (zosobněné nekompetentními šéfy) je aktuálně svrženo spravedlivě rozhořčeným, probuzeným davem a jsou nastoleny nové pořádky, které však v mnohém začínají připomínat pořádky staré, obrácené naruby. Na scénáři spolupracoval s Tomášem Vorlem vedoucí jednoho z divadel Pražské pětky, Lumír Tuček z Recitační skupiny Vpřed. Snímek má poetiku typickou pro zmíněné…

Talentovaný tanečník se musí naučit bojovat se svým snem, a to přes nesouhlas svého okolí a jeho rodičů.

Překvalifikovaná a nedoceněná právnička Rita pracuje ve firmě, která raději zločince chrání, než trestá. Jednoho dne dostane nečekanou šanci odejít.

Dej je situovaný do obdobia prvej svetovej vojny. Odvážny mladý vojak Tamino sa počas bojov dostane do inej (alternatívnej) reality, v rámci ktorej ho pred istou smrťou zachránia tri svojské zdravotné sestričky. Tie ho vyšlú na nebezpečnú misiu. Má oslobodiť princeznú Paminu, dcéru Kráľovnej noci, ktorú uniesol temný vládca Sarastro. Darujú mu čarovnú flautu, ktorá ho má ochrániť pred každou hrozbou. Na ceste ho sprevádza jeho nový priateľ Papageno s čarovnou zvonkohrou a traja tajomní chlapci… Anglická adaptácia populárnej opery Wolfganga Amadea Mozarta nie je typickou rozprávkou, obsahuje množstvo revolučných a slobodomurárskych motívov.

Výročí premiér úspěšných světových muzikálů provází většinou velký koncert. V případě Londýna se obvykle odehrává ve slavné Royal Albert Hall. U Les Miserables neboli Bídníků producent Cameron Mackintosh velmi dlouho váhal, kde koncert k 25. výročí londýnské premiéry uspořádat, a jak ho pojmout. Mnozí měli v tu dobu ještě v dobré paměti velmi povedenou akci k 10. výročí, kde se mimo jiné představili Valjeanové ze všech jazykových mutací – a že jich nebylo málo! Kromě japonštiny či norštiny tu pochopitelně zazněla také čeština. Mackintoshovi bylo jasné, že čtvrtstoletí je třeba oslavit jinak a ve větším formátu. Vznikla myšlenka zaplnit obrovitou londýnskou arénu O2. Na hlavní představení plné hvězd (koncertů proběhlo více, ale právě jen tento měl unikátní obsazení) byla hala…

Pětadvacet let po zkáze Země žije bohatá rodina v luxusním bunkru. Jejich křehkou harmonii naruší příchod tajemné dívky.

Úspěšná muzikálová komedie Jana Hřebejka o svobodě, nezávislosti, rudé hvězdě a rokenrolu se odehrává v Praze roku 1959 v okolí hotelu International. Do poklidného dejvického života nečekaně vtrhne „muž odnikud“, mladý chuligán Bejby, který svým páskovským oblečením, kytarou a vášní pro rokenrol rozbouří stojaté vody nejen klukovského světa, ale také světa dospělých, kteří se snaží zapomenout na nelehkou dobu, v níž musí žít… Snímek, který získal Českého lva za nejlepší film roku 1993, je debutem režiséra Jana Hřebejka. Základní dějová linie se zcela přirozeně rozvíjí i v písních a tanečních číslech. Zásluhu na zdařilém výsledku má spolupráce kameramana Jana Malíře, choreografa Josefa Prouzy a autora písní Ivana Hlase.

Koncem padesátých a začátkem šedesátých let 20. století se v Praze zrodilo nové, netradiční hudební divadlo Semafor. Jeho představení brzy našla bouřlivou odezvu u diváků a nejinak to bylo s hrou Zuzana je sama doma, jejíž další pokračování pod obměněným názvem zaznamenala tehdy Československá televize. A tak se i dnes můžeme vrátit do doby, kdy vznikaly první hity naší populární hudby, kdy na divadle zpívaly její největší pěvecké hvězdy, tehdy ovšem začínající a takřka neznámé. Titulní roli hrála Zuzana Stivínová, která v 60. letech emigrovala (teta dnes známé herečky stejného jména). Populární písničky „Malé kotě“, „Árie měsíce“, „Na okně seděla kočka“, „Ach, ta láska nebeská“ či „Zuzana“ napsala autorská dvojice Jiří Šlitr a Jiří Suchý a zazní v originálním podání…

Pôvodná televízna komédia s pesničkami pre deti o popletenom Polepetkovi, ktorý nakoniec vyžení princeznú.